HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

CESTOVATELÉ

POSLEDNÍ DISKUSE

Alexander Czekanowski - vyhnanec na Sibiři

Nejprve carský vyhnanec na Sibiři, poté významný polský cestovatel, jenž v depresi spáchal sebevraždu. To je osud geologa Czekanowského.



CZEKANOWSKI Alexander (* 12. 2. 1833, Krzemieniec, nyní Kremenec’, Ukrajina, † 4. 10. 1876, Sankt Petěrburg, Rusko) – polský geolog a vyhnanec na Sibiři

K průzkumu Sibiře významně přispěli polští účastníci povstání z roku 1863, odsouzení carským režimem do vyhnanství. Alexander Czekanowski přišel do Irkutska po dobrodružném útěku z kyjevské věznice a trudné pěší cestě od Dněpru do Tobolska.

Pobýval nejprve v Zabajkalsku a v Bratsku, ale roku 1866 si jej zdejší geologové vyžádali do Irkutska, kde sídlilo sibiřské oddělení Ruské geografické společnosti. V jeho režii se v letech 1869–72 Czekanowski věnoval geologickému průzkumu Irkutské oblasti – rozdělil zdejší horstva na hřbet Bajkalský (v němž pramení Lena) a Přímořský.

 

Bádání v okolí sibiřských řek

Spolu s astronomem Ferdinandem Millerem se roku 1872 vydal Czekanowski zkoumat nezmapované oblasti kolem řeky Leny. Přes Kirensk dojeli k hornímu toku Nižní Tunguzky, kterou sledovali od jejího pramene až k soutoku s Jenisejem, a podrobně popsali reliéf jejích břehů. Czekanowski pokračoval s Millerem v průzkumu říčního systému mezi Lenou a Jenisejem (1874).

Ještě v zimě vyjeli z Irkutska k Nižní Tunguzce a v dubnu 1874 přešli k pramenům Viljuje a k řekám MojeroKotuj. Odtud zamířili na východ k řece Oleňok, kterou spluli až k 70° severní šířky. Po zamrznutí řeky pokračovali až k jejímu ústí na saních se sobím spřežením.

V dalším roce (1875) se oba badatelé vrátili k hornímu toku řeky Oleňok a zkoumali její povodí až po rozvodí mezi Oleňkem a Lenou. Přes Verchojansk a Jakutsk se Czekanowski vrátil v lednu 1875 do Irkutska.

V další sezoně zkoumal mohutný tok Leny od Jakutska po Bulun, pokračoval k řece Ejekita (levý přítok Leny) a od jejího horního toku znovu překročil rozvodí řek Lena a Oleňok a putoval až k ústí Oleňku, kde objevil mohyly Vasilije Prončiščeva a jeho ženy (zahynuli při severní expedici roku 1736).

Koncem prosince 1875 se vrátil do Irkutska. Čekala jej zpráva o carské amnestii a na jejím základě mohl odcestovat do Petěrburgu. V hlavním ruském městě se věnoval zpracování výsledků svých objevitelských cest (spolu s Millerem vytvořili přesnější mapy řek Nižní Tunguzka, Oleňok a Lena a vyplnili řadu „bílých míst“ v této oblasti). V psychické depresi však spáchal sebevraždu.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.


30.10.2011, Jiří Albrecht


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

This is special price for you. You are my first costumer today.
Sponzorováno