HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Festival OBZORY Pádler.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

CESTOVATELÉ

POSLEDNÍ DISKUSE

William Bligh - kapitán lodi Bounty

Bligh se proslavil zejména svou neúspěšnou cestou do Západní Indie. Jeho posádka se vzbouřila a on se ocitl jen s pár věrnými ve člunech na otevřeném moři. Kapitán si ale dokázal poradit a po strastiplné cestě se vrátil zpět do Anglie, kde žádal potrestání vzbouřenců.



William BlighWilliam Bligh

BLIGH William (* 9. 9. 1754, Tyntan, Cornwall, Anglie, † 7. 12. 1817, Londýn, Anglie) – anglický mořeplavec

 

Vidím dosud pana Blighe, jak kráčí svým širokým krokem po palubě, ruce založené na zádech a své odulé rty našpulené, jako by se chystal hvízdat. Kapitánský kord se mu bimbá po boku a třírohý klobouk sedí pevně až v polovině čela a dodává jeho masité tváři zlověstný výraz. Bounty se v silném větru mohutně kolébá a její ráhnoví sténá a hvízdá. Pan Fletcher Christian, pověřený velením lodi, stojí jen v košili na přední palubě a pozoruje vzdouvající se moře. Neví, že se kapitán k němu přiblížil, nezpozoroval jej zatím, a tím méně tedy ví o tom, že kapitánova tvář je brunátná hněvem.

Dobrodružné romány (citát pochází z knihy Vítězslava Kocourka Vzpoura na lodi Bounty, která byla určena mladým českým čtenářům) a filmová díla o vzpouře na lodi Bounty vytvořila o kapitánovi W. Blighovi představu jako o přísném a nepoddajném důstojníkovi, bezohledně postupujícím za splněním svěřeného úkolu.

17. srpna 1787 pověřila britská Ad­miralita někdejšího palubního mistra z Cookovy lodi Resolution (1776–79), aby ze souostroví Tahiti přivezl do Západní Indie sazenice chlebovníku. Loď Bounty (Štědrost) vyplula koncem prosince 1787 z Anglie a zamířila ke Kanárským ostrovům (5. 1. 1788) a k Jižní Americe.

Bouřlivé počasí zvrátilo původní kapitánův úmysl plout kolem mysu Horn do Pacifiku a Bounty se proto vydala k mysu Dobré naděje (22. 4.). Po nutných opravách zamířila Indickým oceánem k jihu Nového Holandska (Austrálie), k Van Diemenově zemi (Tasmánii) a k Novému Zélandu. Cestou (19. 9.) objevili členové její posádky skupinu drobných ostrůvků, které dostaly jméno Bounty. Koncem října 1788 přistála Blighova loď u jednoho z ostrovů Tahiti (Otaheite).

 

Na volném moři ve člunu

Pobyt na Tahiti vyvolal v námořnících, okouzlených krásou přírody a poddajností zdejších žen, odpor k disciplíně prosazované nesmlouvavým Blighem. Na lodi pak vypukla 28. dubna 1789 vzpoura, kterou vedl poručík Fletcher Christian. Přemoženého Bligha posadili vzbouření námořníci s osmnácti jeho společníky a jistým dílem zásob na malý člun a vypustili na volné moře.

Většina vzbouřenců pak odplula s tahitskými ženami na neobydlený ostrov Pitcairn, kde se usadili. Přestože jich velká část na nepříliš pohostinném ostrůvku zahynula, potomci jednoho z nich – Alexandra Smithe (přejmenovaného na Johna Adamse) – dodnes žijí na Pitcairnu a také na Norfolku (v Korálovém moři).

Přetížený člun s Blighem a jeho věrnými se po týdnu plavby dostal k Fidžijským ostrovům (6. 5.) a 28. května se přiblížil k Velké útesové bariéře u pobřeží Austrálie, když cestou jeho posádka objevila některé z ostrovů Nových Hebrid. Osobní statečností překonal Bligh další pokus o vzpouru (31. 5.) a úspěšně protáhl malý člun podél Queenslandu do Torresovy úžiny a přes Arafurské moře k ostrovu Timor (12. 6.). Po cestě delší než 3 600 námořních mil se dostal do přístavu Kupangu, kde Bligh zakoupil menší loď Resource a přes Batávii (Jakartu) se 13. března 1790 spolu s dalšími jedenácti muži, kteří spolu s ním byli vysazeni z Bounty, dostal do Anglie.

 

Chytání vzbouřenců

Žádal potrestání vzbouřenců a po procesu, který se odehrál v roce 1790, vyslala Admiralita do Tichého oceánu fregatu Pandora, jejíž velitel, kapitán Edwards, dostal rozkaz pochytat vzbouřené námořníkyBounty. V březnu 1791 připlul na Tahiti a čtrnáct chycených vzbouřenců uvěznil v podpalubí Pandory.

Při hledání dalších členů posádky z Bounty prozkoumal Samojské a Společenské ostrovy i jižní pobřeží Nové Guineje. Zamířil k Velké útesové bariéře, kde 20. srpna 1791 Pandora ztroskotala. Na malých člunech se s obtížemi dostali Edwardsovi námořníci a jejich zajatci k ostrovu Escape Key a pokračovali k Timoru. Nizozemská loď dopravila trosečníky do Batávie a odtud se dostali i se zajatci do Evropy. V roce 1792 pak britský tribunál soudil deset vzbouřenců z Bounty.

Jako rehabilitaci mohl W. Bligh cítit skutečnost, že mu Admiralita v roce 1791 svěřila dvě lodi, které se měly znovu pokusit o dopravu sazenic chlebovníku na Jamajku. Splnil tentokrát bez potíží svůj úkol. Během plavby objevili britští mořeplavci pod Blighovým velením ostrovy Viti Levu, Kora Jasawa v souostroví Fidži a několik ostrůvků v Banksově souostroví v Torresově úžině.

Velmi rychle postupoval pak W. Bligh po služebním žebříčku, až dosáhl hodnosti admirála. V roce 1805 se stal guvernérem Nového Jižního Walesu. Tvrdost a neústupnost někdejšího kapitána z Bounty však narážela na odpor australských kolonistů, ten přerostl ve vzbouření a neoblíbený guvernér musel v roce 1810 odejít. Vrátil se do Anglie, kde dožíval na svém venkovském statku.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.


21.10.2011, Jiří Martínek


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Skôr ako sa začnete zaujímať o život na iných planétach. Zamyslite sa nad životom na tejto zemi!!!!!!
Sponzorováno