HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

CESTOVATELÉ

POSLEDNÍ DISKUSE

Adolf Bastian - Odysseus etnografie

Naprosto vyčerpávajícím způsobem procestoval Němec Bastian snad celý svět. Všude se věnoval hlavně etnografii.



BASTIAN Adolf (* 26. 6. 1826, Brémy, Německo, † 3. 2. 1905, Port of Spain, Trinidad) – německý cestovatel a etnograf

Rozsáhlé cestovatelské plány promýšlel syn kupce z bohatého hanzovního města již v dobách studií, kdy střídal univerzity i obory zájmu. Cesty badatele, který si vysloužil přízvisko „Odysseus etnografie“, začaly krátce po promoci, když se roku 1850 nechal najmout za lodního lékaře a doplul do Austrálie. Zkoumal vnitrozemí pátého světadílu a sledoval střediska těžby zlata. Přeplavil se na Nový Zéland a přes Pacifik zamířil k Americe. Poznal peruánské Cuzco a pokračoval na sever kontinentu. Přes jih Spojených států a Mexiko se dostal do Kalifornie a přeplul do Číny.

 

Vyčerpávající cesty

Nedokázal proniknout do uzavřené Země středu, a tak pokračoval podél pobřeží Indočíny do Nizozemské východní Indie (Indonésie) a na Indický poloostrov. Na člunu plul proti proudu Gangu; přešel pohoří Dekkan a dospěl do Bombaje. Odtud pokračoval po moři do Mezopotámie, aby navštívil starověká města BabylónNinive. Přes Sýrii Palestinu dojel do Egypta a přes Rudé moře do Džiddy a do Adenu. Navštívil Seychely a Mauritius a v roce 1856 dorazil do Kapského města. S portugalskou lodí se dostal (1857) do angolského přístavu Ambriz a do polozapomenutého města San Salvador, které kdysi bylo hlavním střediskem zaniklé černošské říše Kongo. Po osmi letech se přes ostrov Fernando Póo (dnes Bioko) a pobřeží západní Afriky vrátil do Evropy (1858).

Další Bastianova cesta, kterou ­podnikl v letech 1861–65, mířila do Indočíny. Jako první Evropan spatřil a popsal zříceniny Angkoru. Pokračoval do Indonésie a do Číny, která se po prohraných opiových válkách otevřela cizincům. Navštívil Peking a přes Mongolsko se dostal do sibiřské Kjachty. Odtud pokračoval do Irkutska a dříve než se vrátil do Německa, procestoval Kavkaz.

V Berlíně zaujal A. Bastian vůdčí postavení v německé geografii – předsedal Zeměpisné společnosti (1868), stal se správcem etnografických sbírek Královských pruských muzeí, založil Berlínskou antropologickou společnost (1869) a patřil k iniciátorům vzniku Německé společnosti pro výzkum rovníkové Afriky (1873). Z Bastianova popudu se roku 1873 vydala do Afriky expedice, která měla být základem německého pronikání do rovníkové Afriky. Bastian přitom spolupracoval při založení expediční stanice Čimčošu a vydal se po dolním Kongu do přístavu Boma.

 

Výpravy nekončí

Neúnavný cestovatel Bastian se roku 1875 vypravil do Jižní Ameriky, procestoval státy na pobřeží Karibského moře a s bohatými sbírkami se po roce vrátil přes Spojené státy do Německa. V roce 1878 odjel přes Rusko do Zakavkazska a z Baku přes Kaspické moře do Persie (Íránu). Pokračoval přes Perský záliv a Indickým oceánem do Zadní Indie Malajska. Jeho cesta vedla dále do Indonésie a Austrálie. Přeplul znovu Pacifik do Kalifornie a odtud se vydal na poloostrov Yucatán, odkud se vrátil roku 1880 domů.

Další Bastianovy cesty mířily přes Kavkaz do Turkestánu a do Přední Asie. Znovu se pustil do Austrálie a na Tasmánii (1889–91), opět navštívil Indonésii a Indii (1896–98), Cejlon (Srí Lanku) a Zadní Indii (1901–02). Zemřel na ostrově Trinidad, kde měla začít jeho nová cesta.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.



17.10.2011, Jiří Martínek


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Chceš si splnit své sny? Probuď se!
Sponzorováno