HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

CESTOVATELÉ

POSLEDNÍ DISKUSE

Vladimir Klavdijevič Arseněv - cestovatel s duší spisovatele

Ruský přírodovědec a etnograf se do dějin nezapsal jen svými četnými výpravami do Ussurijské tajgy, ale i cestopisi, v nichž popisuje své zážitky.



ARSENĚV Vladimir Klavdijevič (* 29. 8./10. 9. 1872, Sankt Petěrburg, Rusko, † 4. 9. 1930, Vladivostok, Rusko) – ruský přírodovědec a etnograf, znalec Dálného východu

Ussurijská tajga patří dodnes k málo probádaným oblastem. Divoký kraj formálně náleží Rusku, ale po rozpadu SSSR se centrální vláda z Moskvy natolik oslabila, že podle mínění znalců přírody Dálného východu je pravým vládcem zdejší tajgy ussurijský tygr.

Na počátku 20. století putoval málo známými oblastmi Přímoří Vladimir Arseněv, který k řekám AmurUssuri přišel jako důstojník v roce 1899. Do historie objevování Přímoří se zapsal nejen studiemi o etnografii národů, které zde žijí, ale především beletristickými díly s barvitým popisem přírody a s projevy moudrosti lovců, spojených úzce s přírodou. Jejich reprezentantem v Arseněvových knihách je Nanajec Děrsu Uzala.

 

Znova a znova k řece Amur

V roce 1902 se Arseněv vydal od zálivu Petra Velikého přes výběžky Modrých hor (Sinij chrebet) k jezeru Chanka, odkud se po jiných cestách vrátil do Vladivostoku. Další výpravu přichystal na rok 1906, kdy vyjel z Chabarovska. Proti proudu Ussuri a jejích přítoků se dostal k pohoří Sichote-Aliň, překročil je a pronikl až do zálivu Olga na pobřeží Japonského moře. Několikrát překřížil Sichote-Aliň, prozkoumal řeky, které míří k Tichému oceánu, a vrátil se k železnici, vedoucí podél Amuru.

Ke hřbetům hor na jihovýchod od Amuru se Arseněv nepřestával vracet ani poté, kdy se stal ředitelem chabarovského muzea (1910–18) a kdy představoval jednoho z největších znalců oblasti od Amuru k moři. Procestoval Kamčatku (1918) a Komodorské ostrovy (1923) a v roce 1927 vedl expedici po trase Sovětskaja Gavaň – Chabarovsk. V ruské literatuře se staly slavnými cestopisy Ussurijským krajem (1921, český překlad 1953), Tajgou (1929, česky 1952, 1954) a Děrsu Uzala (1923, česky 1934, 1954, 1955, 1961), který se stal námětem stejnojmenného filmu.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.


17.10.2011, Jiří Martínek


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Můj největší cestovatelský úspěch? Sehnání nauruského víza do devíti měsíců!
Sponzorováno