HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Festival OBZORY Pádler.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

CESTOVATELÉ

POSLEDNÍ DISKUSE

Luigi Amedeo d’ Abruzzi - vévoda na pětitisícovkách

Savojský vévoda se pokusil dobýt severní pól, zabránily mu v tom omrzliny. Přesto úspěšně vedl několik horolezeckých výprav.



ABRUZZI Luigi Amedeo d’, vévoda savojský (* 29. 1. 1873, Madrid, Španělsko, † 18. 3. 1933, Mogadišo, Somálsko) – italský horolezec a polární badatel

Od poloviny 70. let 19. století se jednotlivé výpravy pozvolna přibližovaly k severnímu pólu. Po Albertu Hastingsi Mark­hamovi (1841–1918), který v roce 1876 překročil 83. rovnoběžku, se ÚGreely o pět let později (1881) dostal na 83° 30’ severní šířky a ÚF. Nansen spolu s Fredrikem Johansenem se dostali 8. 4. 1895 až na 86° 04’ severní šířky, tj. asi 450 km od pólu. Zdálo se, že nejsevernější bod je na dosah.

12. června 1899 vyplula z Norska k Zemi Františka Josefa loď Stella Polare s italsko-norskou expedicí, která se chtěla dostat až k severní točně. Vedl ji člen královské rodiny, šestadvacetiletý vévoda Luigi Amedeo d’Abruzzi, který dva roky předtím (1897) vystoupil jako první na Mount St. Elias (5 489 m) na Aljašce.

Volné moře umožnilo Italům v krátké době (27. 7.) dosáhnout mysu Fligely, nejsevernějšího bodu Země Františka Josefa. Silná bouře zabránila Stelle Polare zakotvit v bezpečnější Teplické zátoce a silně loď poškodila. Expedice musela přezimovat na Rudolfově ostrově. V mimořádně silných mrazech omrzly vůdci výpravy prsty na nohou a d’Abruzzi se musel vzdát osobního podílu na dobývání severní točny.

 

Výprava pokračuje

Na jeho místo nastoupil kapitán Umberto Cagni (1863–1932), který vévodu provázel při horolezecké expedici na Aljašku. Po prvním neúspěchu v únoru 1900 se 11. března vydal s průvodem saní znovu k severu. Během postupu odesílal malé skupinky se získaným materiálem zpátky na základnu. Trojice, kterou vedl poručík Querini, se nevracela a záchranné výpravy, které za ní vyslal d’Abruzzi, nenašly její stopy.

Cagni s dalšími čtyřmi muži pokračoval v pochodu, ve dnech 20.–25. dubna 1900 překonal hranici dosaženou Nansenem a dostal se na 86° 40’ severní šířky. Velké obtíže nastaly při zpáteční cestě. Zhoršila se kvalita ledu a přeskupující se kry vytvářely nepřekonatelné bariéry, které polárníci museli obcházet. Důsledkem byla obtížná orientace na driftujícím ledu. Ubývaly zásoby potravin a zvyšovaly se zdravotní potíže vracejících se polárníků.

Cagni si musel amputovat umrzlý prst na ruce. S pohybujícím se ledem podařilo se nakonec Cagnimu a jeho společníkům 23. června 1900 vrátit k Rudolfovu ostrovu. Opravená Stella Polare mohla 16. srpna zvednout kotvy a po třech týdnech (6. 9.) přistála v Tromsø.

Italský vévoda neustával v objevování neprobádaných oblastí, zejména velehor. V roce 1907 zdolal vrchol středoafrického pohoří Ruwenzori (5 109 m) a roku 1909 vedl horolezeckou výpravu do pohoří Karakoram.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.


14.10.2011, Jiří Martínek


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Bál jsem se, že bych se nevrátil, tak jsem se vrátil.
Sponzorováno