HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

CESTOVATELÉ

POSLEDNÍ DISKUSE

Augustin Strobach: nelehký život misionáře

... byl předveden P. Strobach před úhlavního nepřítele křesťanů na ostrově, kterýž jej palicí tak prudce udeřil o hlavu, že ihned ducha vypustil... Těmito slovy popsal umučení jezuitského cestovatele brněnský biskup František Bauer ve svém pastýřském listu z roku 1884, při příležitosti dvoustého výročí Strobachovy smrti.



Nejprve se zastavili u ostrova Tinianu a P. Strobach vyslal jednoho z průvodců na pevninu, aby vyzkoumal smýšlení obyvatel. Ale odbojníci tiniánští zpozorovali kanoy, jali P. Strobacha a vlekli jej k starostovi osady, který spatřiv na prsou kříž, vztekem soptil a byl by znamení spásy bezmála přelomil, kdyby křesťan jeden na památku si jej nebyl vyžádal. Odtud byl veden apoštol víry k starostovi jiné osady, jenž byl od víry odpadl a zemdlenému misionáři netoliko sám ani kapky vody nepopřál, nýbrž i pochopům zapověděl dáti mu na další cestě občerstvení...(dokončení v anotaci).


(* 12. 3. 1646 Jihlava, † 27. 8. 1684 ostrov Tinian v Marianském souostroví) – českoněmecký jezuitský misionář a mučedník


Z kazatele misionářem

Augustin Ignác Alois Strobach, jak zní celé jeho jméno, vystudoval gymnázium v rodné Jihlavě a pokračoval na filozofii a teologii v Olomouci. Během studií byl v říjnu 1667 přijat do Tovaryšstva Ježíšova. Několik let vyučoval na jezuitských školách v Čechách i na Moravě (Znojmo, Cheb, Uherské Hradiště, Telč), přičemž přednášel hlavně latinu a rétoriku. Jako vynikající kazatel byl pak roku 1678 vybrán pro dráhu misionáře, zpočátku pro Slezsko, ale určení bylo změněno a Strobach se odebral do zámoří.

 

Rok čekání na cestu do Ameriky

Ještě téhož roku (1678) se 7 českých jezuitů (Strobach, Klein, Neumann, Tilpe, Cuculinus, Boruhradský a Christman) vydalo přes Trident a Milán do Janova, odkud pokračovali lodí do Cádizu a Sevilly. Ve Španělsku museli déle než rok čekat na loď do Ameriky, a ta, na kterou se dostali, ztroskotala ještě u evropských břehů. Strobach spolu s Neumannem se dostali na jiný, zcela přeplněný koráb, který je po dobrodružné plavbě dopravil v říjnu 1680 do Veracruzu v Mexiku.

 

Cíl cesty: Mariánské ostrovy

Strobach během plavby onemocněl a následující cestu přes hory snášel jen obtížně. Přesto se už počátkem jara příštího roku objevil v Acapulcu na tichomořském pobřeží. Odtud pokračoval dále lodí a 15. 6. 1681 se vylodil na svém misijním působišti – Marianských ostrovech v západním Pacifiku. Spolu s ním se dostal na Mariany i další Čech, Jan Tilpe, později přibyl i Matěj Cuculinus. Jihlavský rodák zpočátku působil na největším ostrově Guamu, pak na severněji položeném ostrově Rota. Jak píše, pokřtil zde několik set domorodců, kteří ale zůstávali ve víře, mírně řečeno, vlažní. Sám Strobach se o tom mnohokrát přesvědčil, zejména v roce 1684, kdy na ostrovech vypuklo rozsáhlé povstání.

 

Studium svého působiště

Své působiště Strobach popsal v obšírné relaci z roku 1682, v níž vylíčil polohu, obyvatele i podmínky na Marianách. „První a sice největší ostrov svatého Jana, neboli Guahan či Iguan, má tolik obyvatel, co ostatních dvanáct dohromady... Další, předešlému nejblíže položený ostrov se jmenuje Rota, Sarpana, a nebo také ostrov sv. Anny...,“ uveďme alespoň základní informace o Strobachových působištích. Strobach si pečlivě všímá nejen přírodních podmínek („některá pole tak rodí třikrát až čtyřikrát v průběhu dvanácti měsíců...“), ale i společenského uspořádání u domorodých obyvatel. Misijní činnost pro něj nebyla jednoduchá, to dokazuje i následující úryvek z relace: „Ach, jakou by získaly u Boha zásluhu evropské ženy, kdyby své nadbytečné nádherné šaty poslaly těmto ubohým Indiánkám, které si sice dříve, v dobách pohanských, zakrývaly příslušná místa mušlemi nebo listy, nyní však svá těla odívají zástěrkami, jež splétají z vláken a které jim splývají od boků až ke kolenům. Z tohoto důvodu nám musí svatý zakladatel Ignác (z Loyoly, zakladatel jezuitského řádu) milostivě odpustit, že nedodržujeme ono jeho pravidlo mravnosti, kterým přikazuje sklopit oči, kdykoliv jednáme s osobou ženského pohlaví, nýbrž že častěji hledíme přes jejich oči do výšky, aby – kdybychom tvář obrátili dolů – nám snad ke škodě andělské něco pohoršlivého nepadlo do očí...

 

Tragická smrt na ostrově

Při velkém povstání domorodců proti Španělům roku 1684 bylo zabito pět jezuitů, mezi nimi i superior Solorzano a také Strobach. Druzí dva Češi, Cuculinus a Tilpe, šťastně přežili. Cuculinus zemřel přirozenou smrtí po 12 letech a Tilpe, který se stal rektorem semináře v Aganě (hlavní město Marian na ostrově Guam), až roku 1710.

Strobachovy ostatky byly nejdříve převezeny do Mexika, potom do Prahy a v roce 1702 uloženy v jihlavském kostele svatého Ignáce, kde se nalézají (s přerušením v letech 1773–1884, kdy byly v Praze a pak na Svaté Hoře u Příbrami) do dnešních dnů. V minulém století byl dokonce podniknut neúspěšný pokus o blahořečení jihlavského jezuity a mučedníka.

Procházka M.: Missie jesuitské vůbec a missie P. Augustina Strobacha z T. J. zvlášť, Dědictví ss.Cyrilla a Metoděje, Brno 1886; Augustina Strobacha Relace z ostrovů Mariánských, ed. S. Binková a J. Polišenský, in: Česká touha cestovatelská, Praha 1989

Encyklopedii českých cestovatelů vydalo nakladatelství Libri


19.08.2011, Jiří Martínek


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Chcete zažít pravý pohřeb? Jeďte do Indie do Varanasi.
Sponzorováno