HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

CESTOVATELÉ

POSLEDNÍ DISKUSE

Václav Švambera

(* 10. 1. 1866 Peruc, † 27. 9. 1939 Praha) – český geograf




 

 

Tehdy byl Švambera ovšem ještě snědý mladík, takřka cikánského typu, který neměl ani asistentského platu a věnoval celou svou sílu geografickému semináři opravdu s krajním osobním strádáním. Vypomáhal si namnoze tím, že každý běh vypracoval několik písemných prací, které v dohodě s jednotlivými studenty předkládal na jejich jméno ministerstvu a inkasoval pak za ně 15 nebo 30 zlatých obvyklé seminární odměny. Sám jsem tak figuroval později dvojí prací, kterou jsem ani nepročetl a která by, nalezne-li se snad ještě v registratuře školské správy, neprávem by mi mohla býti přiřčena... “ Tak vzpomínal historik Josef Šusta na léta svých studií zeměpisu, kdy v geografickém semináři jako asistent působil Václav Švambera.

Švamberovo působení v Čr

Švambera, „obětavý nadšenec s touhou stát se velkým geografem byl nejoblíbenějším žákem J. Palackého. Na filozofické fakultě od roku 1885 studoval zeměpis a dlouhá léta zde působil jako asistent, do roku 1894 neplacený. Studoval i v Berlíně a Lipsku, přičemž získal celou řadu kontaktů mezi evropskými geografy (jeho spolužákem mj. byl švédský cestovatel Sven Hedin). V roce 1902 se habilitoval a po smrti J. Palackého a F. Augustina se v roce 1908 stal mimořádným profesorem. V letech 1911–13 se podílel na výstavbě nové budovy přírodovědeckých ústavů na Albertově, kam se geografická sekce fakulty přestěhovala roku 1914 (stavba budovy ale byla úplně dokončena až v roce 1926).

Roku 1920 Švambera založil Státní sbírku mapovou. Dlouhá léta pak vedl Geografický ústav, v akademickém roce 1923–24 zastával úřad děkana přírodovědecké fakulty. Podílel se na organizaci prvního sjezdu slovanských geografů a etnografů v roce 1924 v Praze. Pro svou benevolenci vůči studentům se dostával do rozporů s jinými geografy, zejména J. V. Danešem a V. Dvorským. Jeho odchod do důchodu v roce 1936 přesto znamenal pro československou geografii výraznou ztrátu. Ve druhé polovině 30. let se Švambera, alespoň jako turista, vydal na několik cest po severozápadní Africe.

Vědecky se Švambera zabýval zejména hydrologií (rozsáhlá habilitační práce Kongo, 1901–05), jeho rozsáhlé práce o šumavských jezerech jsou dosud nepřekonané. Významně se zasloužil o vybudování Geografického ústavu UK, kde vychoval celou řadu vynikajících geografů. Spolu s dalším svým žákem, Ladislavem Jonášem, vypracoval celou řadu bibliografií české geografické literatury. Už v roce 1901, spolu s J. Palackým, založil edici Travaux géographiques tche*ques, v níž byly ve světových jazycích vydávány důležité práce českých geografů.

V letech 1932–37 vydával průkopnické dílo světového významu Monumenta cartographica Bohemiae (souhrně 1938). Nejen svou vědeckou, ale především organizační činností se velmi zasloužil o zlepšení české geografie na světovou úroveň. Urna s jeho popelem je dnes uložena v Mapové sbírce UK.

Dvořáčková A.: Václav Švambera. Zprávy Geografického ústavu ČSAV 6, 1966, s. 1–15; Hůrský J., Profesor Václav Švambera. MNV Peruc 1989

Encyklopedii českých cestovatelů vydalo nakladatelství Libri


19.08.2011, Jiří Martínek


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Konat, znamená žít!