HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Festival OBZORY Pádler.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

CESTOVATELÉ

POSLEDNÍ DISKUSE

Vavřinec z Březové

(* 1370/71 Březová, † po 1437) – český spisovatel, kronikář a překladatel, autor první české mapy




Hodiť se k nim Vavřinec,

byť jim opravil konec;

umieť písmo přeložiti,

z pravdy křivdu učiniti...

Nepříliš lichotivě se neznámý autor vyjádřil o univerzitním mistru Vavřinci z Březové, když kritizoval jeho úlohu při odmítnutí kandidáta na český trůn Zikmunda Korybutoviče roku 1427.

Kdo byl Vavřinec z Březové?

Vavřinec z Březové pocházel z vladyckého rodu. Přesné místo jeho narození není známo; historik R.Urbánek se domníval, že to byla Březová poblíž Kutné Hory, jeho kolega F. M. Bartoš Vavřincovo rodiště hledal v Březové u Hořovic, nedaleko oblíbených sídel krále Václava IV. Žebráku a Točníku.

Vavřinec se roku 1390 stal bakalářem na pražské artistické fakultě a téhož roku požádal papeže o přidělení církevního obročí; v březnu 1391 mu Bonifác IX. prominul nízký věk a přidělil mu faru v Lounech. Vavřinec z Březové však také pokračoval ve svých studiích na pražské univerzitě, roku 1394 získal hodnost mistra svobodných umění a studoval dále na právnické fakultě, kterou však nedokončil. Nikdy nebyl vysvěcen na kněze, i když se staral o lounskou faru (nechával se titulovat farářem).

Na počátku 15. století postupně vystřídal fary v Běcharedech u Jičína, Všetatech, Čejkách, Slepoticích, Třebívlicích a jinde. Od studií ale žil v Praze, vlastnil několik domů a kratší dobu působil v královské kanceláři. Zároveň byl – a zdá se, že od studií až do smrti – mistrem artistické fakulty. Patřil k přátelům Jana Husa a po vypuknutí husitské revoluce náležel mezi umírněné univerzitní mistry. Vavřinec je naposledy zmiňován roku 1437.

Vavřincovo rozáhlé literární dílo

Literární činnost Vavřincova je velmi rozsáhlá; sepsal (na základě cizích pramenů) první český Snář, v Husitské kronice popsal události z počátku hutiského období – let 1414–21, v básni oslavil i vítězství husitů nad vojenskými oddíly páté křížové výpravy (nejčastěji se označuje jako Píseň o vítězství u Domažlic).

Do češtiny rovněž přeložil tehdy populární cestopis tzv. Jana Mandevilla, fantastické vyprávění o dalekých krajích, které si zřejmě vymyslel lékárník z Lutychu Jean de Bourgogne na základě několika pramenů, především pamětí Odorika z Pordenone. Domněnka, že Vavřinec přeložil i Milión Marka Pola, se ukazuje neoprávněnou; český překlad totiž má četné nářeční tvary, ukazující na původ autora od Letovic na Moravě.

Nedokončená zůstala česky psaná kronika, kterou Vavřinec psal podle několika předloh, hlavně podle latinské kroniky hnězdenského arcibiskupa Martina z Opavy († 1279). Vavřinec ji dokončil jen do roku 678. V rukopisu kroniky se zachovala i první česká mapa; jde vlastně o kruh znázorňující Zemi, rozdělený Středozemním mořem, Nilem a Donem (jakoby tvořícími písmeno T) na tři části, do nichž jsou vepsána (ne vždy správně) jména jednotlivých zemí. Dílo (řadí se k tzv. T-mapám) připomíná mapu jen vzdáleně, přesto je to první česká památka kartografického charakteru.

Vavřinec z Březové: Husitská kronika. Píseň o vítězství u Domažlic (editoři F. Heřmanský, M. Bláhová, J. B. Čapek). Praha 1979; Horák B.: Světová mapa v rukopise Vavřincovy kroniky světové. Sborník Čs. společnosti zeměpisné 33, 1927, s. 223–226

Encyklopedii českých cestovatelů vydalo nakladatelství Libri


18.08.2011, Jiří Martínek


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Všude dobře, tak co doma.
Sponzorováno