HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

CESTOVATELÉ

POSLEDNÍ DISKUSE

Mauritius Johann Georg Vogt

(* 30. 6. 1669 Königshofen v Dolních Francích, † 17. 8. 1730, Mariánský Týnec) – český kartograf německého původu




Autor v pořadí čtvrté mapy Čech přišel z Německa již v dětském věku, když si jej otec, zeměměřič, vzal s sebou do Plas, kde se podílel na přestavbě kláštera. Mladý Johann Georg získal v klášteře základní vzdělání a v roce 1692 vstoupil do řad plaských cisterciáků. Tehdy přijal řádové jméno Mauritius. Poté byl poslán na teologická studia do Prahy a roku 1698 vysvěcen na kněze. Po studiích se opět vrátil do plaského kláštera, kde setrval až do roku 1715, kdy jej hraběnka Gabriela Lažanská pozvala do Manětína, aby se tam stal varhaníkem. V Manětíně zůstal 9 let, poté jej plaský opat Eugen Tittl poslal do poutního chrámu v Mariánském Týnci, kde Vogt pobýval až do své smrti.

Vogtova životní práce

Z početných Vogtových děl je nejvýznamnější spis Das jetzt-lebende Königreich Böhmen in seiner historisch- und geographischen Beschreibung vorgestelt, vydaný v roce 1712 v Lipsku a Frankfurtu nad Mohanem. K tomuto popisu Čech připojil 45 rytin (především vedut a plánů českých měst) a také mapu. Mapa je vložena do zeměpisné sítě, má měřítko 1: 396 200 a podrobný topografický obsah.

Vogt zakreslil nejen hrady, města a silnice, ale také zříceniny hradů a klášterů, sídla škol, mlýny, naleziště rud a nerostů, a i takové kuriozity, jako byla místa, kde se dařilo perlorodkám. Vodopis je podán dobře, ale v zakreslení (a zvláště pojmenování) hor je řada chyb. Autor pravděpodobně kvůli mapě procestoval značnou část Čech. Mapa vyšla ještě jednou, kolem roku 1750, ale brzy po prvním vydání byla zastíněna podrobnější mapou J. C. Müllera.

Vogt napsal ještě další práce, např. hudební teoretický spis Conclave thesauri magnae artis musicae (Praha 1719) a několik přírodovědeckých spisů, jako Bohemia et Moravia subterranea, opírající se o kuriózní názory mnicha Honoria Czechury. Ve Vogtově pozůstalosti se také dochovalo několik životopisů svatých a spis o dějinách plaského kláštera, k němuž autor připojil i mapu klášterního panství. Část tohoto díla vydal Antonín Podlaha ve Sbírce pramenů církevních dějin českých stol. XVI.–XVIII., Praha 1909.

Honl I.: Životní osudy kartografa Moritze (Johanna Georga) Vogta, Sborník České společnosti zeměpisné 46, 1940–41, s. 46–49

Encyklopedii českých cestovatelů vydalo nakladatelství Libri


18.08.2011, Jiří Martínek


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Nechceš hašiš?
Sponzorováno