HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

CESTOVATELÉ

POSLEDNÍ DISKUSE

Zbyněk Žába

(*19. 6. 1917 Doubravice u Dvora Králové, † 15. 8. 1971 Praha) – český egyptolog




Právě ve dnech, kdy autoři této knihy dokončovali její rukopis (počátkem března 1998), čeští egyptologové v Abúsíru zvedali víko mohutného vápencového sarkofágu. V něm byla, jako v ruské matrjošce – v dalším kamenném (čedičovém) sarkofágu a dřevěnné rakvi – uložena mumie staroegyptského hodnostáře Iufaa.

Sarkofág stojí v pohřební komoře s dobře zachovanou reliéfní výzdobou, která je postavena na dně obrovité šachty (hloubka 25 m, světlost ústí cca 14 × 14 m). Na rozdíl od mnohých jiných „bohatých“ hrobek v Egyptě, tato hrobka nebyla v minulosti vykradena. Ladislav Bareš (vedoucí výzkumu hrobky) a Miroslav Verner (ředitel Českého egyptologického ústavu FF UK a vedoucí české archeologické expedice v Abúsíru) tak dosáhli dalšího velkého úspěchu v rámci archeologických výzkumů, které v Egyptě započal na samém počátku 60. let Zbyněk Žába.

 

Něco málo o Zbyňku Žábovi

Žába vystudoval gymnázium v Hradci Králové a pokračoval na Univerzitě Karlově (obor klasická filologie). Jeho studia ale přerušila druhá světová válka. Po znovuotevření vysokých škol si ke svým oborům přidal ještě orientalistiku, zejména egyptologii (studoval u Františka Lexy a Jaroslava Černého, pozdějšího profesora na univerzitě v Londýně a Oxfordu).

Žába se po studiích stal Lexovým asistentem, na univerzitě již zůstal a v roce 1954 se habilitoval. Do Egypta se jako člen kulturní delegace dostal poprvé v roce 1956. Další tři roky (1957–59) pak pracoval jako lektor češtiny na Vysoké škole jazyků v Káhiře. Od roku 1959 vedl káhirské pracoviště Československého egyptologického ústavu UK, po brzké smrti akademika Lexy (únor 1960) Žába převzal řízení celého egyptologického ústavu.

 

Práce egyptologů

Českoslovenští egyptologové pracují na archeologické koncesi v Abúsíru, lokalitě ležící 15 km jihozápadně od Káhiry. Roku 1960 zde začali zkoumat hrobku vezíra Ptahšepsese pocházející z období 5. dynastie (cca 2 500 let před Kr.).

Prvních pět let však archeologické výzkumy v Abúsíru přerušovali. Egyptská vláda totiž prostřednictvím UNESCO požádala vědce z celé řady zemí o průzkum v oblastech, které měly být zatopeny Asuánskou přehradou na Nilu. A tak v roce 1961 z Asuánu vyplula československá loď Sadík en-Núba („Přítel Núbie“), která sloužila jako základna během archeologických výzkumů v oblasti budoucí přehrady.

V prvních dvou letech (1961–62) Žába se svými spolupracovníky úspěšně znovu lokalizoval tzv. Jižní chrám Táfě, pokrytý pětimetrovými nánosy nilského bahna a nalézající se na ostrově, který pouze jeden jediný měsíc vystupoval nad hladinu Nilu jen v období sucha.

Léta 1963 a 1964 Žába věnoval především zaznamenávání skalních nápisů v Dolní Núbii. Zpracovával je řadu let a vyšly až po jeho smrti v monografii Rock Inscriptions of Lower Nubia (1974, spoluautor). V roce 1965 čeští vědci v oblasti u Wádí Kitny prozkoumali přes 500 mohyl ze 4. až 6. století po Kr. Ty patřily obyvatelům této části povodí Nilu. Následující roky se Žába se opět plně věnoval práci v Abúsíru a hlavně se věnoval zpracování bohatých materiálů z předchozích výzkumů.

 

Filologie

Kromě archeologických výzkumů se Žába věnoval i filologii. Pořídil například překlad Ptahhotepova naučení: Les maximes de Ptahhotep (1956) je v egyptologii dodnes uznávaná práce, stejně tak tomu je i v případě práce týkající se orientace egyptských pyramid (L’Orientation astronomique dans l’ Ancienne Égypte et la précession de l’axe du monde, 1953).

Části staroegyptských textů přeložil i pro publikace Zpěvy Nilu (1957) a Tesáno do kamene, psáno na papyrus (1968). V řadě případů opravil starší překlady Františka Lexy. Zpracoval také staroegyptské dějiny pro první svazek obsáhlých Dějin Afriky. Pobyty v tvrdém egyptském klimatu se ale značně podepsaly na jeho zdraví. Na začátku srpna 1971 se naposledy vrátil z Egypta, téměř okamžitě musel být hospitalizován a po několika dnech zemřel.

Váhala F.: Profesor Zbyněk Žába zemřel. Nový Orient 26, 1971, s. 257–261; Verner M.–Bareš L.–Vachala B.–Zemina M.: Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta, Praha 1997, s. 473–474

 

Encyklopedii českých cestovatelů vydalo nakladatelství Libri


11.08.2011, Jiří Martínek


Diskuse


Proč se přední čeští egyptologové jakoby programově ve svých popularizačních vystoupeních v TV (naposledy v rozhovoru s M. Ebenem) vyhýbají jménu a zásluhám profesora Žáby?
04. 05. 2013, 17:14:23

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze

CESTOVATELSKÝ TWEET

Tak dlouho se jezdí s batohem na cesty, až se popruh utrhne!