HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

CESTOVATELÉ

POSLEDNÍ DISKUSE

Čech, který objevil pramen Tigridu

Čech, který objevil pramen Tigridu

Prameny biblických řek Eufratu a Tigridu, mezi nimiž se nacházela Mezopotámie, nebyly známy odedávna. Po tisíciletí se vědělo, že vytékají z Arménské vysočiny, přesné místo ale bylo záhadou.

 



 

Nejčastěji se na mapách objevilo bájné jezero, z nějž vytékají obě řeky současně (!). Teprve v r. 1883 se na mapách objevilo přesné zakreslení. Prameny ale nenašel žádný z velkých cestovatelů, ani turecká (místně příslušná) topografická služba, ale nenápadný profesor gymnázia v Jičíně Josef Wünsch.

 

 

Josef Wünsch se narodil 29. června 1842 v Rokycanech (rodný dům v Tomáškově ulici čp. 51 je od r. 1932 označen pamětní deskou). Po středoškolských studiích v Plzni absolvoval filozofickou fakultu v Praze a r. 1867 nastoupil dráhu gymnaziálního profesora němčiny a zeměpisu. Na čtrnáct let zakotvil v Jičíně (1872 – 1886; mezi jeho žáky byl např. pozdější spisovatel K. V. Rais), odkud se o prázdninách vydával na cesty. Putoval po severní Evropě (1874), na Balkán (1875), do Itálie a na pobřeží Tunisu (1876). Výsledky svých cest dokázal literárně zpracovat v črtách a fejetonech, které se dočkaly i knižního vydání.

 

 

Na podzim 1881, po důkladné odborné přípravě, se Josef Wünsch vydal z přístavu Terst na velkou cestu do Orientu. Opustil myšlenku na výpravu do Afriky a po důkladné přípravě a na radu Vojty Náprstka odcestoval na Střední východ. V březnu 1882 navštívil Palestinu a přes Jaffu pokračoval do Bejrútu. Spolu s německými archeology zamířil k Eufratu a proti jeho proudu se vydal do horských oblastí dnešního východního Turecka. Zkoumal oblast mezi Západním a Východním Eufratem a projel do Erzerumu (19. 7. 1882). S pomocí ruského konzula pronikl k tajemnému Vanskému jezeru a zajel do Trabzonu na pobřeží Černého moře.

 

 

V prosinci 1882 odcestoval jičínský profesor Wünsch do Istanbulu, kde během zimy připravoval novou výpravu do severního Turecka. Lodí odjel v dubnu 1883 do (tehdy ruského) Batumi, přes Tbilisi a Jerevan se pak dostal do turecké části Arménie a znovu k jezeru Van. Pronikl až k perským (íránským) hranicím a k řece Böhtançay, tj. k hornímu toku Východního Tigridu. V průběhu června 1883 objevil pod horou Karamürük, na firnovišti Sinurdag v nadmořské výšce 3170 metrů, dva prameny Východního Tigridu.

 

 

Podle jeho toku J. Wünsch pokračoval do pohoří Taurus. Dostal se k onomu bájnému jezeru, nazývanému Golçük, a rozřešil jeho záhadu: zjistil, že přirozený podzemní výtok jezera patří k povodí Eufratu, zatímco umělý povrchový kanál náleže k povodí Tigridu. Nedaleko na jih od Golçüku našel ve výšce 1650 m n. m. přirozený pramen Západního Tigridu.

 

 

Dále J. Wünsch zmapoval (na radu berlínského kartografa Heinricha Kieperta, který Wünschovi pomáhal s přípravou expedice) oblast mezi řekami Kömür a Kelkit v centrálním Turecku – celkem upřesnil mapy území o rozloze celé Moravy, tj. asi 20 000 km2 – a počátkem srpna 1883 (6. 8.) dorazil do Trabzonu. S bohatými etnografickými sbírkami se přes Istanbul a Varnu vrátil do Čech. Nenašel však nakladatele pro cestopis, který by zachytil jeho putování za prameny Eufratu a Tigridu.

 

 

Na jičínském gymnáziu přestal J. Wünsch vyučovat r. 1886 a přešel na průmyslovou školu v Plzni, kde setrval až do odchodu do důchodu (1902). Větší cesty již nepodnikal s výjimkou r. 1890, kdy navštívil stále ještě divokou Černou Horu (i tam mapoval, ale získaný materiál již nezpracoval). Zemřel v Plzni 20. listopadu 1907, když krátce před smrtí své jmění věnoval na stipendia chudým studentům z rodných Rokycan.

 


19.09.2006, Jiří Martínek


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Nejkrásnější pohled na svět je z okna vlaku.
Sponzorováno