HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

CESTOVATELÉ

POSLEDNÍ DISKUSE

Běhounek František

(27. 10. 1898 Praha, † 1. 1. 1973 Karlovy Vary) - český vědec



Všechno se událo neobyčejně rychle. Jak dlouho trval ten pád z výše tří set metrů? Nikdo to nedovedl přesně říci. Dvě minuty, snad tři, jistě ne déle než pět. Před kormidelníkem náhle vyrostly ostré ledové kry. Pustil kolo a rozhodil rukama. Nobile se vrhl k opuštěnému kolu, domnívaje se, že bude moci něco zachránit. Nezbyl k tomu ani čas, ani možnost. I Carattiho motor mezitím umlkl. Nešťastná vzducholoď, hnaná jen větrem, přestala kormidlo poslouchat."

Dramatický popis události, která se odehrála 25. 5. 1928, nepochází od profesionálního spisovatele dobrodružných románů. Jeho autorem je profesor František Běhounek, vědec, účastník polární výpravy vzducholodi Italia.

V roce 1920 dokončil studia matematiky a fyziky na Karlově univerzitě a na dva roky nastoupil v pařížském Institut de radium u Marie Curieové-Skłodowské. Na její přímluvu se měl zúčastnit expedice vzducholodi Norge, kterou organizovali Roald Amundsen, Lincoln Ellsworth a Umberto Nobile, aby mohli provést měření atmosférické elektřiny v polárních krajích. Nezbylo na něj místo a přes severní pól putovaly jen jeho přístroje. Měření, která na nich prováděl švédský fyzik Finn Malmgren, představovala jediný vědecký přínos výpravy.

Italský generál Umberto Nobile, který v prosinci 1927 pozval Běhounka na další výpravu, si musel jeho účast doslova vytrucovat. Kromě československého vědce letěli na Nobileho vzducholodi dr. Malmgren a milánský profesor Pontremoli.

Počátkem května 1928 odstartovala vzducholoď Italia z Apeninského poloostrova a po mezipřistání ve Słupsku (tehdejší Stolpen) zakotvila 6. 5. v přístavu Kingsbay na Špicberkách. Ve dnech 15.-18. 5. provedla úspěšný zkušební let k Zemi Františka Josefa I. a 23. 5. května odstartovala k severnímu pólu. Na zpáteční cestě do Kingsbay ztroskotala na nekonečných ledových pláních Severního ledového oceánu.

Spolu s dalšími členy posádky (byl mezi nimi i zraněný velitel generál Nobile) se Běhounek zachránil na plovoucí kře, jejíž polohu určili na 81° 14´ severní šířky a 25° 25´ východní délky.

Trosečníky z Italie zachránila vysílačka, jejíž signály 3. 6. zachytil ruský radioamatér. Na pomoc se vypravila letadla, která objevila červený stan se zbylými členy Nobileho výpravy. Švédský pilot dokázal přistát nedaleko tábora trosečníků a dopravit odtud zraněného Nobileho (24. 6.). Při pokusu vysvobodit trosečníky zmizelo (18. 6.) letadlo s norskou polární legendou Roaldem Amundsenem.

K ledové kře se zbytky osádky Italie se zatím blížily sovětské ledoborce Krasin a Malygin. 12. 7. 1928 dorazil k červenému stanu Krasin: „Je jedenadvacet hodin patnáct minut, když Krasin přiráží bokem k západnímu okraji kry trosečníků ve vzdálenosti pouhých třiceti metrů od stanu," zaznamenal František Běhounek v knize Trosečníci na kře ledové, která vyšla ještě v roce 1928.

V dalších letech se František Běhounek věnoval vědecké práci. Stal se mezinárodní autoritou ve výzkumu radioaktivity. Dokázal popularizovat výsledky vědeckého výzkumu (Atomy dnes a zítra, 1962) a patřil i mezi autory české sci-fi, určené hlavně mládeži (Tajemství polárního moře, 1942; Akce L, 1956; Robinsoni vesmíru, 1958; Projekt Scavanger, 1961).

Běhounek F.: Trosečníci polárního moře. Praha 1989.

Encyklopedii českých cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.


29.11.2010,


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Nelituji žádného dne, kdy jsem byla na cestách!
Sponzorováno