HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Festival OBZORY Pádler.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

CESTOVATELÉ

POSLEDNÍ DISKUSE

Balbín Bohuslav: velký český vlastenec

Jezuita, učitel a spisovatel, který sesbíral a ve vydaných svazcích popsal Čechy od přírodních poměrů až po genealogii české šlechty.



 

 

(* 3. 12. 1621 Hradec Králové, † 28./29. 11. 1688 Praha) - český jezuitský kněz, spisovatel, historik a geograf

 

Studijní léta

Královéhradecký kraj, ze všech českých krajů nejrozsáhlejší, odvodil své pojmenování od předního města Hradce Králové. Představuje - jak se může pozorovatel snadno přesvědčit - svazek nebo kytici květů, s touto podobou jej můžeme srovnat. Na vrcholku kytice se rozkládají velké květy v čáře od Poděbrad až k pramenům Labe, snítky květů a samotná nejnižší část svazku představuje končinu od Bohdanče a Náchodu až k pramenům Moravy, jež v tomto kraji pramení. Můžeme jej tedy vhodně vypodobnit obrazem rozkvetlé kytice. Poněvadž města a význačnější část kraje je majetkem královen, vypadá to, jako by králové odevzdávali Královéhradecký kraj jako svazek květů do rukou královen..."

Jako kytici popsal svůj rodný kraj ve svých Miscellaneích jeden z nejvýraznějších jezuitů českého baroka, Bohuslav Balbín.

Syn pardubického purkrabího Lukáše Balbína záhy ztratil otce a byl vychováván u Oty z Oppersdorfu na zámku v Častolovicích. Pod vlivem silně věřící matky vstoupil v patnácti letech do jezuitského řádu. V letech 1639-42 vystudoval Balbín v Praze filozofii, pak tři roky vyučoval na jezuitských školách v Praze a Třeboni, znovu se vrátil na univerzitu, kde svá studia v roce 1650 završil doktorátem z teologie. Posléze byl vysvěcen na kněze. Nějakou dobu strávil na misiích, když obracel na pravou víru české nekatolíky. Od roku 1653 pak dlouhá léta přednášel na jezuitských gymnáziích v celých Čechách (Kladsko, Jičín, Praha, Brno, Jindřichův Hradec).

Úkol: sepsat dějiny české jezuitské provincie

V roce 1661 byl Balbín z nařízení představených donucen ukončit pedagogickou činnost; snad pro přílišné vlastenecké nadšení, snad pro nějaký mravnostní přestupek. Stal se historiografem české jezuitské provincie a dostal úkolem sepsat její dějiny. Nikdy je nedokončil, ale napsal celou řadu přípravných prací, z nichž nejvýznamnější je Epitome historica Rerum Bohemicarum seu Historia Boleslaviensis (Výtah z dějin českých aneb historie boleslavská, 1677), oslavující hlavně dějiny doby Karla IV. V rámci Epitome také provedl Balbín vůbec první edici Kristiánovy legendy. I v této době putoval po různých kolejích českých jezuitů, působil v Jičíně, Českém Krumlově, dvakrát v Klatovech (tamní působení považoval za vyhnanství), v Opavě a od roku 1676 v Praze, kde žil až do své smrti. Napsal celou řadu vynikajících prací, ať je to básnická skladba Včelí roj, množství epigramů, učebnice rétoriky (Otázky řečnické, 1677) nebo spisy o poutních místech Svaté Hoře u Příbrami, Vartě v Kladsku a Tuřanech u Brna. Běžnému čtenáři je asi nejznámější anonymně napsaná Obrana jazyka slovanského, zvláště českého, která zůstala v rukopise a tiskem byla vydána až F. M. Pelclem roku 1775.

Encyklopedie Čech

Rozsáhlé je i Balbínovo dílo geografické. Během svého dlouholetého působení po Čechách sbíral Balbín materiál pro Miscellanea historica Regni Bohemiae, encyklopedický spis, v němž chtěl podat celou vlastivědu Čech ve dvou částech po deseti knihách. Od roku 1679 každý rok vydával jednu knihu - za svého života vydal osm knih první dekády, další dvě knihy (9. a 10. díl první dekády) vydal v letech 1776-80 správce knihovny v pražském Klementinu K. R. Ungar. Ve vydaných svazcích Balbín popsal místopis Čech, přírodní a zeměpisné poměry, zvyky a jazyk, dějiny českých panovníků, arcibiskupů a biskupů, životopisy českých světců a genealogii české šlechty. Ungar pak vydal jeho dílo Bohemia docta (Učené Čechy), životopisy českých učenců. Balbín sesbíral obrovské množství materiálu a jeho dílo bylo později mnohokrát citováno a vysoko hodnoceno. Už předtím, k vydání Epitome (připravováno již 1659, vydáno 1677) navedl Balbín svého přítele Kristiána Vettera k nakreslení krásné alegorické mapy Čech v podobě stolisté růže. Tato mapa byla nově vytištěna na obalu nové edice Miscellaneí, kterou pod názvem Krásy a rozmanitosti země české vydaly v roce 1984 H. Businská a Z. Tichá.

Když Balbín v listopadu 1688 zemřel, napsal o něm neznámý jezuita: „Velebí se v Pánu zesnulý kněz T. J. Bohuslav Balbín, doktor krásných umění a filosofie, jako slovutný profesor umění, spisovatel, jenž vše, co sepsal, dovedně sepsal, vlasti naší jest Liviem, školám středním Quintilianem, české šlechtě Suetoniem, sobě pak Tacitem..."

 

Encyklopedii českých cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.


08.11.2010, Jiří Martínek


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Je lepší něco jednou vidět na vlastní oči, než o tom tisíckrát slyšet z vyprávění.
Sponzorováno