HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Festival OBZORY Pádler.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

CESTOVATELÉ

POSLEDNÍ DISKUSE

ROZHOVOR: S etnoložkou Alexandrou Kollárovou o umění Blízkého východu

ROZHOVOR: S etnoložkou Alexandrou Kollárovou o umění Blízkého východu

Alexandra Kollárová je doktorandkou oboru etnologie FF ZČU. Ve své dizertační práci se věnuje uměleckému aktivismu v Káhiře. V Egyptě, kde se věnovala výzkumu, strávila několik měsíců. Přečtěte si rozhovor o umění Blízkého východu.



O jaký druh umění se nejvíce zajímáte?

Zpočátku můj zájem o vizuální umění nebyl až tak specifický. Motivací, proč jsem se tomuto oboru vůbec začala věnovat, bylo to, že v českém akademickém prostředí neexistuje mnoho odborné literatury či relevantních zdrojů. Postupem času jsem při svých cestách zjistila, že se ocitám v regionu, kde se stále více skrze umění artikulují dříve tabuizovaná témata. Politicky angažované umění neboli umělecký aktivismus, kterým se zabývám, má mnoho podob. Otevírají se díky němu témata jako homofobie, feminismus, exil, válka, lidská práva a tak dále. Momentálně hlavně shromažďuji materiál a závěry formuluji zatím s opatrností.

Jak si mám vysvětlit pojmy moderní umění a umění islámské?

Nejdůležitější je uvědomit si rozdíly mezi těmito pojmy. Islámské umění je spojováno spíše s řemeslem a zahrnuje islámskou architekturu, kaligrafii, tkaní koberců, práci s kovem, keramiku a miniatury, a má velmi bohatou tradici. Myslím si, že většina české veřejnosti je s touto podobou islámské kultury obeznámena. Oproti tomu moderní umění se vymezuje – současní umělci se s islámským uměním neztotožňují.

Ve svém dosavadním bádání o současné umělecké tvorbě na Blízkém východě jsem dospěla k tomu, že existuje nemalá skupina umělců, kteří ztrácí zájem o studium a tvorbu tzv. krásného umění, ale snaží se spíše o jistý druh sociální intervence. Prostřednictvím umění se snaží uchopit různé společenské fenomény a třeba i docílit sociální změny. Od 90. let 20. století můžeme sledovat nárůst zájmu umělců o antropologii a o sociální vědy obecně. Skrze nová média, především prostřednictvím filmu a fotografie, reagují na politické a kulturní skutečnosti. Primární nebylo nastolení změny ve výtvarné tvorbě, ale vytvoření zcela nového dialogu ve společnosti.

Ve dnech 30.3. – 3.4. 2016 v Plzni a následně 15. – 17. 4. 2016 v Praze se uskuteční již sedmý ročník kulturně-vzdělávacího festivalu Arabfest. Tentokrát s podtitulem Spolu festival poukáže na důležitost osobní zkušenosti aspolečného úsilí. Věnovat se bude kromě umění také tématu migrace uprchlictví. Program nabídne mimo jiné tři vynikající divadelní hryfilmové projekcedebatysousedskou procházku po městě, výstavy olejomaleb českého malíře J. Pavliše, degustaci libanonských vín, anebo klasickýoblíbený sobotní trh s ochutnávkami arabské kuchyně.

Jak se tedy konkrétně projevují současní umělci na Blízkém východě?

Chronické politické napětí a konflikty poskytují pro umělce nevyčerpatelnou studnici témat, na která, přirozeně, reagují. Oproti 20. století, kdy docházelo k syntéze tradičního islámského umění a evropské moderny, využívají současní tvůrci namísto tradičních výtvarných technik (malby, kresby, sochařství) spíše nová média (videoinstalaci, interaktivní instalaci, internet, fotografii a performance). Nejčastěji nový výtvarný jazyk prosazují právě ti umělci, kteří se ve svém díle zabývají tématy války, exilu a genderové nerovnosti.

Tedy, současné umění na Blízkém východě reflektuje problémy společnosti. Například i hrůzy války?

Ano, současná umělecká tvorba na Blízkém východě má charakter politického aktivismu. Vztahuje se k sociálním a politickým problémům regionu. Cílem umění obecně je představit konkrétní situaci v širším kontextu tak, aby jí pak, například, divák lépe porozuměl. V případě výpovědí hrůzy válečných konfliktů pak někteří umělcí (například Abdel Abdin, Wafaa Bilal nebo Emily Jacir) sahají právě k politickému aktivismu. Ne však, aby prosadili svou pravdu, ale aby zpochybnili tu, která je často předkládána médii. Umělci na Blízkém východě však dnes mají nelehký úděl. Tvořit v oblasti s nestabilní politickou situací, kde umění zažívalo svůj „limitovaný rozkvět“ většinou pouze pod sekularistickými režimy, je mnohdy velice náročné. Otázkou je, zda umění není tou jedinou možností, jak se bránit diktatuře anebo porušování lidských práv.

O co se, kromě umění, ještě zajímáte?

Je nereálné zabývat se angažovaným umění bez alespoň částečné orientace v politice a současné situaci. Obávám se ale, že pro velkou rozmanitost regionu Blízkého východu jej nebudu nikdy schopna uceleně pochopit. Jinak mne ale také zajímají a fascinují různé podoby žitého islámu, stejně tak jako překrásná architektura.

Plánujete se do Egypta vrátit? Nebo vás lákají jiné země světa?

Toužím se nadále vracet na Blízký východ. Jen skrze zkušenost je alespoň trochu možné přiblížit se realitě. Mám v plánu na podzim znovu jet do Egypta a láká mne také Maroko, kam bych se chtěla podívat.

Kritika bezpečnostních složek, autor: Hany RashedKritika bezpečnostních složek, autor: Hany Rashed



Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Cestuj dokud můžeš....