ROZHOVOR: S horským vůdcem o výstupech v Africe. Kolik stojí a jak jsou náročné?

ROZHOVOR: S horským vůdcem o výstupech v Africe. Kolik stojí a jak jsou náročné?

Roman Kozelka je specialista na lezení všude ve světe, my jsme jej ale tentokrát vyzpovídali o výstupech v Africe. Dozvíte se, jak ušetřit při výstupu na Kilimandžáro i kolik cest vede na Mount Keňu.

Romane, ty sice lezeš a působíš jako horský vůdce v celém světě, dnes se ale zaměříme na výstupy v Africe. Jaké jsou vlastně africké hory ve srovnání s těmi jinde ve světě?

Hory jsou všude stejné, krásná příroda, vysoké kopce, ticho a klid. Jediné v čem bych viděl rozdíl, například od Alp, je nadmořská výška a začátek sněhu. Tam, kde u nás začíná sníh v zimním období, tam v Africe ani netuší, že nějaký sníh existuje. Další rozdíly jsou vegetační pásma, tam, kde u nás v Evropě končí vegetace, v Africe stále bují rostlinstvo a stromy.

Můžeme v Africe hledat horolezecké výstupy nebo se jedná spíše o trekařské záležitosti?

Obě varianty jsou možné, záleží na tom, do jaké destinace jedeš a za jakým cílem. Jestli chceš vylézt na Kilimanjaro, tak se s lanem rozluč, i když i tam by se daly najít nějaké linie. Pokud chceš ale ve stěně trávit více dní a pořádně si zalézt, na Kilimandžáro určitě nepojedeš.

Určitě nejznámější jsou ale právě tyto dva africké vrcholy: Mount Keňa a Kilimandžáro. Který vrchol máš radši a spíše bys ho doporučil?

Na obou kopcích stojí za to strávit nějaký čas. Na Kilimandžáru jsem byl již mnohokrát, fascinuje mě. Pokaždé když tam přijedu, hledám i lezecké linie, které dříve byly v ledu, nyní jsou již v mixu nebo po skále. Bohužel s těmi speciálními povoleními je vždy potíž. Ještě mi chybí dvě cesty, jinak jsem prošel všechny výstupové trasy a to vícekrát. Ta příroda kolem je úžasná. Mount Keňa je pěkný skalnatý kopec, kam je dobré si přijet i zalézt. Určitě to za to stojí. Kdo může říci, že lezl více délky na nejvyšší kopec Keni?

Kilimandžáro na mě, bohužel, působí jako neskutečně komerční a drahá záležitost. Máš na to stejný názor nebo existuje návod, jak to obejít?

Na jednu stranu máš pravdu, na druhou stranu, pokud víš, kdy na Kilimandžáro jet a jakou méně frekventovanou trasu zvolit, užiješ si to také. Třeba letos jsem tam byl jen se třemi lidmi a v Kempech bylo jen pár stanů. Pokud, však chceš jít klasickými trasami, setkáš se denně s několika stovkami lidí, což není moc příjemné. A co se týče peněz, tak to s tebou souhlasím, je to drahý špás, ale tak to v Africe vždy bylo a asi i bude. Pokud přijede cizinec, musí si to cestování zaplatit.

Kolik dní  a peněz je tedy dobré si vyhradit na výstup na Kilimandžáro?

V případě klasických výstupů na 5-7 dní si můžeš připravit cca 200USD/den v momentě, že si celou akci organizuješ sám a nechceš žádné specialitky, třeba to že přespíš v kráteru nahoře, nebo svůj záchod a sprchu a podobné zbytečnosti. Co se týče počtu dní, tak já doporučuji se nejprve aklimatizovat pár dní na Mount Meru, nebo obejít Kilimandžáro dokola a tím se řádně aklimatizovat na místě. Strávíš tam pak cca 8-10 dní.

A jakou fyzickou kondicí či zkušenostmi by měl oplývat člověk, chystající se na tento výstup?

Postačí, když budeš mít střední fyzický fond, řekněme i průměrný turista zvyknutý chodit s menším batohem do kopce to zvládne. Nemusíš proto nějak speciálně trénovat, jen je důležité být navyklý chodit několik dní. Průměrně 6-7 hodin denně. Důležité je mít kvalitní a teplé vybavení, to lidi hodně podceňují. Když si nahoru bereme péřové palčáky a péřovou bundu, jsou někteří překvapeni, co tam s tím budou dělat, že jedou přeci do Afriky. Nakonec jsou ale rádi, že to mají s sebou. Nahoře je fakt zima, a to říkám upřímně, zatím se mi nestalo, že bych se tam opaloval.

Rozebral bys ještě podrobněji způsob aklimatizace? Přece jen se jedná téměř o šestitisícový vrchol.

Samozřejmě na každého působí nadmořská výška jinak, ale pokud se předtím člověk aklimatizuje dostatečně alespoň na pár dní někde ve výšce, neměl by mít větší potíže. Co se týče vrcholového dne, tak je potřeba trochu počítat s tím, že se člověk bude zadýchávat a nějakou menší bolest hlavy cítí v podstatě sem tam každý. Není to sice pravidlem, jen je potřeba na to lidi připravit. Já mám zatím 100% úspěšnost výstupů… (smích).  Ale je to samozřejmě dáno tím, že tam s těmi lidmi prostě dojít musím, kdo jiný by je tam vyfotil, že? Důležitý je rychlý sestup do nižších poloh, tam se během pár hodin udělá dobře každému.

Výstup na Monut Keňu je podobný nebo se v něčem zásadně liší (cena, doba, náročnost)?

Ten bych rozdělil na dva typy výstupů. První možný je trekový výstup na Point Lenana, který je s výškou 4985 m n. m. nejnižší vrchol masivu Mount Keňa, kde se jedná o výstup bez horolezecké výstroje, já standardně beru na vrchol menší skupinky v počtu 6-8 lidí. Druhý je výstup horolezecký, kdy mohu vzít kvůli bezpečnosti na lano jen dva lidi. V tomto případě se dostaneme na nejvyšší vrchol Mount Keni – Batian s výškou 5199 m n. m. (Třetí vrchol je Nelion 5188m) Náročnost lezení není velká, je to maximálně pětkový terén, ale lezení je v pohorkách, s batohem a lezeckým matrošem. Na obtížnější pasáže si dokonce bereme s sebou lezečky. Cena horo výstupu je samozřejmě vyšší, ale zcela jistě ne tak vysoká jako při výstupu na Kilimandžáro. Na Mount Keňu nechodí tolik lidí a je zde opět možnost několika výstupových tras.

Jak je to s průvodci na tyto hory? Může se sem člověk vydat na vlastní pěst nebo musí pouze s agenturou?

Dle místních pravidel národního parku musíš mít místní průvodce, ale standardně využíváš i služeb nosičů a kuchaře. Bohužel například při výstupu na Kilimandžáro jsou tyto kvóty až trochu nesmyslné a tím vytváří uměle další pracovní sílu, ale i to je Afrika. Důležité je umět s místními jednat, chovat se s respektem a hovořit s úsměvem – to vždy funguje. Ten kdo nezná africkou mentalitu lidí, bude zřejmě dost zaskočen, když od místních zazní klasika: Hakuna Matata (no problem). Mají prostě jiný pojem o čase než my Evropané. Na všechno mají dostatek času. To co Evropan udělá za hodinu, Afričan dokáže někdy zvládnout i za celý den. Na druhou stranu, mají třeba nosiči tvrdý a těžký život, není to žádný med nosit těžká zavazadla celý den do kopce.

Je lepší vše zařídit už z domu nebo až na místě?

To záleží na každém cestovateli a na způsobu cestování, který preferuje, a samozřejmě také na budgetu. Ale já doporučuji mít vše zařízeno již odtud, především kvůli úspoře času a zřejmě i peněz a téměř jistě se vyhnete nekonečnému smlouvání, na které Evropan nemá prostě náturu.

Jaké další lezecké možnosti se v Africe nabízejí?

Můžeš jezdit do Afriky každý rok až do konce života a stejně nevylezeš na všechno, co bys chtěl. Zde opravdu záleží na tom, jestli jsi trekař, lezec, nebo bouldrista. Každý si zde najde to své. Trekaři mohou trávit čas nekonečným putováním v Keni, Tanzanii, Etiopii, JAR, Ugandě či Namibii.

Spousta lidí dnes nemá dostatek času objevovat všechna krásná pohoří. Pokud bys měl doporučit za sebe jedno místo s velehorami, které by to bylo?

Zamiloval jsem si v Africe Etiopii, krásná země se spoustou pohoří a milými lidmi. Například Simien Mountains, Bale Mountains, dlouhatánský 14 denní trek z Debarku až do Lalibely nebo hory na jihu v okolí Omo a Jincy.

Dost také po vysokých horách provázíš. Setkáváš se často s tím, že lidé přeceňují své možnosti?

Zde bohužel musím konstatovat, že tomu tak je. Své klienty na tyto situace předem připravuji a snažím se těmto problémům předcházet. Mou prací je dbát především o bezpečnost mých klientů a až na druhém místě je jejich spokojenost a zážitky. Na to vždy upozorňuji předem, že si mne platí především proto, aby se bezpečně vrátili domů. Bohužel často pomáhám i jiným lidem v situacích, které by je mohli stát i život. Převážně se jedná o nezodpovědné chování jednotlivce, přecenění jejich sil a nedostatečnou technickou a fyzickou připravenost.

Podle čeho by měl podle tebe vlastně člověk rozhodnout, jestli má na ten či onen výstup dostatečné zkušenosti a nepotřebuje pomoc horského vůdce?

Člověk musí být soudný. Měl by zvážit mnoho faktorů, na kterých je úspěch a bezpečnost jejich akce závislá. Je důležité si klást předem některé otázky: Mám dostatek zkušeností? Mám dostatek fyzických sil? Mám kvalitní výbavu? Jsem ochoten sám riskovat? Vím, s kým do hor jdu? Mám potřebné dovednosti, jako jsou orientace v terénu, v horách za mlhy, v bouřce? Horský vůdce Vám nezajistí stoprocentní bezpečnost, ale minimalizuje rizika, ke kterým v horách prostě dochází, má potřebnou kvalifikaci a zkušenosti, proto aby vás mohl bezpečně dovést na vrchol a zpět domů.

A závěrem bych tě ještě poprosila, jestli bys čtenářům doporučil tři zajímavé výstupy ve světě, které jsou dostupné pro aktivní sportovce s přiměřenými fyzickými schopnosti.

Zaměřím se na vyšší kopce. Hory v Ekvádoru, na Kavkazu a v Nepálu, to je svět velehor, který jsem si zamiloval. Výstup na Cotopaxi 5897 m n. m. a Chimborazo 6268 m n. m. v Ekvádoru. Výstup na Elbrus 5642 m n. m. ze severu, nebo na skialpech na Kavkazu. Výstup na Island Peak 6189 m n. m., popřípadě Lobuche Peak 6119 m n. m. v Nepálu.

Roman Kozelka je jedním z ambasadorů firmy LED LENSER. Společnost byla založena v roce 1994 v garáži s minimálním počátečním kapitálem. Zakladatelé, bratři Rainer a Herald Opolkovi, v té době pracovali pouze se svými nápady do pozdních nočních hodin. V současné době má společnost více než 1000 pracovníků na třech výrobních střediscích a zabývá se výrobou ručních a čelových svítilen, které nelze v celosvětovém měřítku s ničím porovnat.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: