HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

CESTOVATELÉ

POSLEDNÍ DISKUSE

ROZHOVOR: S Matějem Boháčem o jeho cestách za 3D fotografií

ROZHOVOR: S Matějem Boháčem o jeho cestách za 3D fotografií

Matěj Boháč se věnuje 3D fotografování už takřka 16 let. Za neobvyklými záběry se vydává především do vysokých hor a odlehlých oblastí. Na svých cestovatelských přednáškách přináší pro diváky netradiční podívanou z Laponska, Ladakhu, Balkánu i Norska. V rozhovoru prozradil, kam jej to nejvíce s foťákem v ruce láká i s kým se na cesty vydává.



Kam už si s 3D fotoaparátem vyrazil?

Nafoceno mám mnoho míst v Česku i v Evropě, zpravidla přírodní motivy. Nějaká ucelená pásma jsem zatím poskládal z Balkánu a Skandinávie. I dále ve světě mne přitahují především horské oblasti, promítám obrázky z And, Himalájí i Kavkazu.


 

Plameňáci v PeruPlameňáci v Peru

Norsko staveníNorsko stavení

Rozkvetlá pole v ArméniiRozkvetlá pole v Arménii

Prohlédněte si další fotografie k článku...


 

Na přednášce jsi zmiňoval, že sice cestuješ rád do hor, ale nejsi zrovna příznivce zběsilých treků a honění se za výstupy, ale spíše se snažíš tak nějak zapadnout mezi místní a pozorovat tradice a zvyky. Kde se ti to nejvíce dařilo?

Do hor se ve skutečnosti často vydávám s čistě sportovními úmysly, jen mi přijde zbytečné kvůli tomu jezdit tisíce kilometrů. V odlehlých oblastech, málo dotčených civilizací, může člověk - pokud trochu zmírní tempo - poznávat daleko zajímavější a přínosnější věci. Často platí, že čím žijí lidé prostěji, tím jsou otevřenější a srdečnější. Velmi zajímavá byla setkání například v buddhistickém Ladakhu, ale i v tureckém Kurdistánu či v Kašmíru.

O specifikách 3D fotografování i o tom, jak se k tomu vlastně dostal se dočtete v dalším rozhovoru s Matějem Boháčem.

Pro fotografa je důležité umět jednat s lidmi a přesvědčit je o tom, aby Ti k focení dali svolení. Jak se ti to daří?

Moc se mi to nedaří. Vždy bojuju s velkým ostychem, zejména vlastním. Svolení dostanete, pokud si získáte důvěru, a k tomu dojde zpravidla pokud nikam nespěcháte, s lidmi komunikujete a oni si na foťák zvyknou.

Na druhou stranu ses vydal třeba do zimního Laponska na běžkách, což je spíše opuštěnější oblast. Když se nad tím zamyslíš: Za čím vlastně nejraději cestuješ?

Určitě mám nejradši hory a odlehlé oblasti. A pokud je putování přírodou spojeno s poznáváním místní tradiční kultury, získá cesta další rozměr. I ve zmíněném Laponsku, kde jsme celou dobu byli především v pustině, jsem měl možnost nakouknout do hospodářství Sámů.

3D fotografie Peru3D fotografie Peru

Dokážu si představit, že jako architekta Tě budou táhnout i místa zapsaná v historii tohoto oboru. Cílíš své cesty i tímto směrem?

Rozhodně ano, nevyhnutelným východiskem cest i do největší pustiny jsou města, a stavební památky i moderní architekturu se vždy snažím neopomenout. Ale na čistě poznávací masňácké cesty se moc nevydávám, na to budu mít dost času v důchodu.

fetsival Obzory

Na unikátní
3D stereoskopické promítání Matěje Boháče se můžete přijít podívat i na druhý ročník cestovatelského festivalu Obzory, který proběhne o víkendu 7. - 8. listopadu 2015 v Praze. Další bližší informace o programu najdete na webových stránkách festivalu FestivalObzory.cz.

Kterou ze svých cest považuješ za nejhodnotnější, ať už z pohledu dovezených fotek, osobního poznání nebo setkání, které ji provázely?

Každá dosavadní cesta byla jiná, něčím zajímavá a přínosná, trochu se bráním takovému jednoznačnému hodnocení. Ale určitě jedním z nejlepších výletů byla cesta do indického Ladakhu na podzim 2012. Mimo to, že tato země je fantastická sama o sobě a pobyt v ní musí mít jakýsi filosofický dopad snad na každého, jsme měli štěstí na vše, co jsme v krátkém termínu stihli poznat, i na setkání se zajímavými lidmi.

Cestovat s nadšeným fotografem je někdy hodně náročné, čekání na světlo, záběr, grimasu,... Nefotograf to někdy těžko pochopí. S kým cestuješ, aby Ti dal na focení řádný prostor?

Léta jsem cestoval s jedním kamarádem z dětství, který má velké pochopení. Sám je do focení nadšený (i když je to jen "polofotograf",jak my stereofotografové posměšné říkáme). Bohužel ho žena a děti na cesty čím dál tím méně pouštějí, tak už to bývá. Cestování s nefotografem, nebo dokonce větší organizovanou skupinou, je pro mě těžko představitelné.

Arménský kostelíkArménský kostelík

Vzhledem k tomu, že se věnuješ speciální 3D fotografii, máš i speciální techniku. Kolik místa v tvých zavazadlech zabere obvykle fotovýbava?

Není to tak hrozné, mnozí fotografové tahají techniku těžší. Vozím sice dvojici foťáků a k tomu zpravidla jeden záložní, nejsou to ale velké zrcadlovky. Nesmí chybět zařízení na focení makra a stativ, propojovací kabely a spousta drobností. Samozřejmě, že se jedná o nejvíce opečovávanou a střeženou část zavazadel.

A závěrem: plánuješ v současné době nějakou další "fotocestu"? Prozradíš kam?

Plánuju toho spoustu, uskutečním jen zlomek. Nejen proto nerad plány prozrazuju předem.

Cílem cest Matěje Boháče jsou především horské oblasti, které vytvářejí přirozenou hradbu odolávající rozpínavosti civilizace. Baví ho objevovat nejen přírodní krásy, ale také, co všechno by se naše rozvinutá společnost mohla učit od zdánlivě zaostalých národů, dosud věrných svým tradicím. Mimo focení stereofotografií a konstruování zařízení k tomu potřebných občas běhá a jinak skotačí, hraje a zpívá. Vykonává profesi architekta se zaměřením převážně na obnovu historických staveb. Více o Matějovi a jeho cestování najdete na webu stereofotografie.matej.boha.cz.

29.06.2015, Kateřina Petríková


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Cestujeme, abychom zjistili, kam opravdu patříme.
Sponzorováno