ROZHOVOR: S Jirkou Olivou, který na kajaku pluje kolem Evropy

ROZHOVOR: S Jirkou Olivou, který na kajaku pluje kolem Evropy

1 kajak, 22 států, 20 000 kilometrů a jeden smělý plán. Jiří Oliva se na začátku dubna vydal na cestu kolem Evropy, kterou obepluje na Kajaku. Kudy jeho cesta povede, jak bude překonávat suchá místa i na co se nejvíc těší? To vše a mnohem víc prozradil Jiří Oliva v rozhovoru.

Jak nápad na takovou cestu vlastně vznikl?

Je tomu již slušná řádka let, kdy jsem se poprvé konfrontoval s touto myšlenkou. V té době jsem se nejvíce věnoval lezení po horách a skalách. Během jedné z mnoha lezeckých výprav do Francie se přihodilo setkání s jedním párem v důchodu, který si penzi krátil obeplouváním Středozemního moře na kajaku. Ta myšlenka mě již tenkrát okouzlila.

Prohlédněte si další fotografie k článku…

Pár měsíců poté jsem si ještě s kamarádem pohrával s nápadem podobně obeplout celou Evropu. Ovšem tehdy bylo od slov k realizaci ještě hodně daleko, a tak ta myšlenka na nějakou dobu zapadla hodně hluboko. Velký zvrat nastal v okamžiku, kdy jsem měl nehodu na motorce a přehodnotil jsem mnohé. Tehdy přišlo na řadu i oprášit staré dobré obeplutí Evropy na mořském kajaku.

Kudy vaše cesta povede?

Mám pocit, že současnou podobu cesty, tedy alespoň její směr, v podstatě určilo místo vyplutí i doplutí. Když jsem hledal místo, kde svou cestu začít, nejvíce mě lákala Česká republika. Určitě v tom svou roli hrála skutečnost, že jsem několik posledních let strávil ve Švýcarsku, a tak jsem chtěl alespoň symbolicky vyplout z rodné hroudy.

Praha se mi pak stala již opravdu symbolickým místem ve středu Evropy, ze kterého by se mi mohlo podařit odplout na jih a vrátit se ze severu. Tedy po Vltavě na Šumavu, tu přejít i s lodí na Dunaj a poté pokračovat do Černého moře. Poté se již dá více méně říct, že se budu držet pravou rukou podél pobřeží. Z Hamburku mě pak již bude čekat jen okolo 800 km proti proudu Labe.

Objet celou Evropu nebude určitě jednoduché. Obáváte se některého úseku?

Řekl bych, že obtížnost celé cesty je převážně subjektivní věc. Na cestu se vydávám s respektem a pokorou. Myslím, že je třeba přijímat, co samotná cesta přinese. Rozhodně mi takový přístup je sympatičtější, než plánovat každý malý detail a pak být zklamaný, když se nedaří takový itinerář dodržovat.

Cesta by měla trvat „1000 dní“, to jsou 3 roky života.  Z čeho budete žít?

Pravděpodobně z toho, z čeho žije většina lidí. Tedy z potravy. Pokud jde ale o finance, tak nějaké se mi podařilo uspořit během příprav. Každopádně vyplutí mi ulehčili někteří partneři, kteří mě podpořili například vybavením. No ale i během cesty mě bude čekat práce, ať již na knihách, filmech či jiných projektech. Podle mého by člověk neměl přestávat pracovat (tvořit), ani když by měl dostatek peněz. Mě se naštěstí podařilo živit se tím, co mě baví. Přál bych to každému.

Co od cesty očekáváte? Na co se těšíte?

Očekávání nemám. Chápu, že to pro někoho může bát těžko pochopitelné. Já však očekávání či tento vzorec opustil. S očekáváním jsou spojena zklamání z nenaplnění právě těch očekávání. A naplněná očekávání zdaleka tak nepotěší, jako stejná skutečnost, která se odehraje bez očekávání. Tedy ne, neočekávám, rád vnímám, co se kolem mě odehrává. Ta síla toho neplánovaného okamžiku je nepopsatelná.

Nelitujete toho, že na cestu vyrážíte sám? Nebude vám smutno?

Je pravda, že jsem neměl v plánu na cestu vyrazit sám. Ovšem protiřečil bych si, když bych byl dnes smutný z toho, že jedu sám. Ponaučil jsem se, že nelze příliš lpět, plánovat nebo očekávat. Ono je jen málo pravděpodobné, že na cestě budu opravdu jen sám. Čím dál tím více lidí má chuť se na alespoň část cesty vydat se mnou.

Budete trávit veškerý možný čas jen v kajaku, nebo se na některých místech zdržíte?

Určitě nemám v plánu vytvořit nepřekonatelný časový rekord v obeplutí Evropy. Tím že jsem otevřen tomu, co samotná cesta a místa na ní přinesou, jsem i připraven takovým místům věnovat čas, který v té situaci budu cítit. Již dnes připravuji publikaci z konkrétních Evropských měst, a tak si tato města jistě mou pozornost vyžádají.

Na cestě vás čeká hodně fyzických překážek? Jak si poradíte s přehradami?

Předpokládám, že si v daný okamžik dokáži poradit. Může se toho stát spoustu a potkám toho také spoustu a asi není nic lepšího nežli každou překážku řešit operativně. No anebo na to nenahlížet jako na překážky, ale jako na součást cesty. Jestliže přejdu pěšky s kajakem 100 km přes hřeben Šumavy, tak jistě zvládnu překonat i přehrady.

Lze vůbec všechny úseky projet „mokrou nohou“? Nebo budete muset část absolvovat po suchu?

Vzhledem k tomu, že mezi Vltavou a Dunajem je Šumava, kterou jsem se rozhodl přejít po vlastní ose, tak je možné, že nemusí nastat úsek, kde bude třeba kajak táhnout po souši. Ale tuto teorii prověří až cesta samotná. Určitě o tom na svém webu poreferuji.

Další průběh Jirkovi cesty na kajaku kolem Evropy můžete sledovat na jeho blogu i zde na Hedvábné Stezce.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: