HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

POSLEDNÍ DISKUSE

Izraelský Safed: město, kde vznikla mystická kabala

Izraelský Safed: město, kde vznikla mystická kabala

Safed, nebo Tzfat, je městem na kopci. Hora Kanaán, na které ho v nadmořské výšce přes 900 metrů vybudovali první osadníci v raném středověku. Safed je tak nejvýše položeným městem v Izraeli - v zimě je tady sníh a v létě ve srovnání s tropy kolem Galilejského jezera zase velice příjemně.



Dnešní Safed je rozlehlý a posetý obytnými čtvrtěmi. V jeho starém městě pak nemusí být snadné neztratit se ve spleti ulic klikatících se po svazích hory Kanaán. Navede nás ale Davidovka, pomník zbrani, který byl použit ve válce za nezávislost v roce 1948. Ta se tyčí nad starým městem a nedaleko je Tankrédův hrad, který tento křesťanský vůdce postavil v době křižáků. Právě to je jedna z těch smutnějších kapitol města, kdy křižáci tady nechali značnou část obyvatelstva popravit.

Dalších 400 let uplynulo, než se Safed dostal do své zlaté doby – přichází sem již zmíněna komunita Španělskem pohrdnutých Židů a s nimi také kultura, filosofie a umění španělských Židů, kteří rozhodně během muslimských dob nezaháleli.


Izrael, SafedIzrael, Safed

Uvnitř SynagogyUvnitř Synagogy

Pan Ronen plní jemenskou placku lachuchPan Ronen plní jemenskou placku lachuch

 

Prohlédněte si další fotografie k článku...


Místo, odkud se šířila Kabala

Ve starém Safedu je několik krásných historických synagog, hned dvě z necelého tuctu nesou jméno HaAri. A právem. HaAri, nebo celým jménem Jicchak ben Šlomo Luria, se zasloužil o rozšíření mystického judaismu – kabaly.

O kabale se toho v médiích objevilo svého času hodně díky celebritám, které se k ní jakožto k vyznání hlásí, ale kabala není jedna ze židovských odnoží – kabala je zjednodušeně řečeno pohled za text Tóry s jeho nesčetnými pravidly pro život a snaha dojít k osobnímu poznání dokonalého Boha a navázání vztahu s ním. Ve východní části v malém výklenku sefardské synagogy HaAriho v Safedu, tento filozof prý rád sedával a podle tradice jej zde jednou během studia navštívil i samotný prorok Eliáš.

Více se o Sefardech dozvíte v článku Za prastarou kulturou izraelských sefardských Židů.

V té druhé synagoze, která pro odlišení nese přívlastek aškenázská (byť byla postavena španělskými Židy) zase HaAri se spoluvěřícími každý týden v pátek u západu slunce vítal šabat. Známá židovská píseň Lecha Dodi, ve které se zpívá: Prober se a pohleď jasnou tváří, neb ti vzejde světlo v plné záři; vstaň a zapěj píseň veselou, slávu Páně spatříš nad sebou, pochází právě z těchto dob a její autor Alkabetz spolu s HaArim a dalšími Židy prý po bohoslužbě chodili na pole Hakal Tapuchin nedaleko města, kde tuto píseň z plných plic zpívali. Veselé písně se o šabatu ze safedských synagog ozývají dodnes. Nezřídka se v synagogách podává i šabatové jídlo, takže věřící zůstávají spolu a pokračují ve společném uctívání Hospodina i kolem svátečního stolu.

A co dále s kabalou?

Ta ani zdaleka nezaniká v této zlaté době a rozkvětu židovského myšlení. HaAriho učení o tom, že úkolem člověka na zemi je sbírat Boží světlo a dobrotu, a uvádět tak svět do jeho dokonalé prvotní podoby, se šíří i dnes. Jedním z míst, kde je možné se o něm dozvědět více, je Mezinárodní centrum pro kabalu v Safedu. Tato instituce nabízí hned několik služeb: půl nebo celodenní představení kabaly, filmový klub, návštěvu zajímavých míst po celé Galilei s průvodcem nebo také organizaci slavnosti Bar Mitzva, kdy je židovský chlapec ve věku 13 let uveden do náboženské dospělosti v jedné ze safedských synagog.

A proč by někdo, kdo nebydlí v Safedu, chtěl mít svou slavnost Bar Mitzva právě tady? Odpověď přináší nahlédnutí dovnitř jedné ze safedských synagog – třeba do krásné synagogy Abuháv. Starší pán, který spravuje synagogu, vám u dveří s úsměvem pokyne, abyste vstoupili. Hned dalším pohybem ukáže na pokladničku, do které máte vhodit cedaku, dobrovolný dar. Synagoga za těch pár šekelů dobrovolného vstupného opravdu stojí!

Pohled do modlitebny, SafedPohled do modlitebny, Safed

Její vzhled pochází z představ učence Abuhava, který žil v 15. století a za svůj život nikdy Španělsko neopustil. Jeho následovníci se po vyhnání dostali do Safedu, kam přinesli svitek Tóry napsaný ručně samotným Abuhavem. Tento dnes pěti set let starý svitek používají věřící pouze o svátcích. A jaké byly představy o interiéru této synagogy v myšlenkách učence Abuhava? Byly zcela v souladu s kabalou a jejím chápáním symboliky čísel.

Synagoga má tak jednu bimu, ze které se čte Boží zákon, a na kterou vede šest schodů, reprezentujících šest dnů, kdy Bůh stvořil svět. Poslední, sedmý, je už bima – místo, odkud se čte Tóra. Synagoga má také tři výklenky pro Tóru, kde kromě slavného svitku Abuhava jsou i další, mladší svitky. Zajímavostí je, že když jedno zemětřesení v roce 1759 a další v roce 1837 srovnalo synagogu se zemí, v obou případech zůstala jižní zeď se svitky Tóry jako jediná nepoškozeně stát. Zázraky a magičnost čísel tady doplňují veselé barvy interiéru a malby moderního malíře. Ten naproti vstupu do synagogy namaloval jeruzalémský Skalní Chrám, který je pro mnohé ztělesněním božího trestu za ne jednotu a rozhádanost Židů. Až zavládne v komunitě mír a pochopení, jeruzalémský Židovský chrám bude zase jednou obnoven.

Tržiště plné barev

Barvy vládnou také na safedském tržišti. Táhne se po hlavní pěší zóně starého města a nabízí zboží zejména se židovskou tématikou. Vyšívané bílo-modré modlitební pláště či kamínky vykládané mezuzy sice běžný turista může jenom obdivovat, zato šperky s využitím místních materiálů si ráda a se zájmem prohlédne nejedna žena. Paní majitelka nám v jednom z obchodů, ovládající kromě angličtiny také francouzštinu, představuje kolekci místní umělkyně, která pracuje s římským sklem.

Materiál z Jeruzaléma, vlastně jeho zbytky, se rozdrtí a vkládají do přívěsků ze zlata nebo stříbra. Ani tvary se neomezují jenom na klasickou židovskou tematiku a mezi Davidovými hvězdami a hebrejským písmenem chaj (znamená živý a odkazuje na Boha) najdete například symbol granátového jablka. Toto karmínově červené, případně žluté ovoce, kterého jadérka mají sladko trpkou chuť, nechybí ani na slavnostním stolu během šabatové večeře. Až dojdete na konec tržiště a dostanete žízeň, čerstvý džus z granátových jablek vám vymačká pán s vozíkem, na kterém každé ráno doveze čerstvé ovoce.

Izrael, SafedIzrael, Safed

Místní fastfood

Šťáva z granátových jablek je ale nápoj všech – pokud máte chuť na něco opravdu etnického, zajděte si ve starém městě do jemenského fastfoodu. Teimanim, jak jim v Izraeli říkají, jsou etnicky snad nejvýraznější ze všech Židů sefardského ritu, a většina z nich přišla do Izraele během operace Orlí Křídla, kdy jedny z prvních letadel El Al po vzoru biblického zaslíbení, podle kterého Bůh na orlích křídlech přivede svůj lid zpět do své země, přesunuly podstatnou část jemenské židovské komunity na konci čtyřicátých let do nově vzniklého Izraele.

Ronen, který fastfood vlastní, se narodil už na půdě Izraele. Pochází z Tel Avivu, kde bohužel původní jemenské kolonie dávno zanikly. Jeho poselstvím je proto přiblížit tuto velmi specifickou kulturu skrze recepty, které má od své maminky. O co menší je jeho slovní zásoba v angličtině, o to větší a srdečnější je jeho úsměv, se kterým vám dá na výběr z několika sýrů a druhů zeleniny, kterými naplní lachuch, jemenskou placku z kynutého těsta. Na požádání vám plněnou placku dochutí pálivým schugem, který také pochází z jemenské kuchyně. Vychutnejte si jí přímo na místě, kde vám Ronen ochotně pustí sefardské melodie a zapůjčí k prolistování pár materiálů o kabale.

Kdy jet do Safedu?

Pro ještě intenzivnější zážitek a lepší pochopení kabaly je ale dobré být v Safedu v čase slavností Lag Ba Omer, které jsou v květnu nebo v červnu. Ve 33. den po skončení Pesachu se totiž připomíná smrt rabína Šimona Bar Jochaje, který žil ve 2. století našeho letopočtu, a kterému se připisuje autorství základní knihy kabaly, Zoharu. Velké množství Židů nejen ze sefardských, ale také aškenázských řad přijíždí na nedalekou horu Meron, kde se nachází jeho hrobka. Při této příležitosti se také dělají velké ohně, které mají připomínat světlo moudrosti, které dílo Bar Jochaje Židům přineslo.

Modlitby u hrobky Bar Jochaje také pomáhají párům, které nemůžou mít potomka. Kromě modliteb sponzorují také ovocné nápoje, které se zdarma nabízí pro návštěvníky, a doufají, že se za rok na horu Meron vrátí s díky a v očekávání potomka. Sociální rozměr této poutě u bezdětných párů nekončí - mladí lidé z celého Izraele mají možnost poznat a navázat kontakt se stejně smýšlející a věřící mládeží, ale také si třeba najít svého životního partnera. Jak vůbec muž pozná, jestli jde o vdanou, nebo svobodnou Židovku? Velice jednoduše – vdaná věřící žena si zahaluje vlasy, a to buď parukou, nebo šátkem. U sefardských Židovek převažují právě šátky, které si dokážou velmi elegantně uvázat.

No a kam za sefardskou kulturou nebo kulturami sefardských Židů mimo Galileu?

Jak už bylo uvedeno, kulturní zvyklosti a etnicky jednotné čtvrtě se v Izraeli přetavují do jednotné izraelské identity. Přesto ale lze sefardské vlivy pozorovat na tržištích, například na slavném telavivském Shuk ha Carmel. Kromě soboty tady nakoupíte v každý den od osmi do večerních hodin. A co určitě nevynechat? Třeba obchůdek Pereg Spices, jehož zboží vás přenese do jedné z nejvýraznějších domovin sefardských Židů – do Maroka.

Krajina okolo SafeduKrajina okolo Safedu

Kromě výborného olivového oleje tady výhodně nakoupíte voňavý koriandr a nejpoužívanější směs koření do marocké kuchyně – koření Ras al Hanout, které lze použít k masu i vegetariánským jídlům. No, a protože ke každému nakupování patří posezení u výborné kávy, v kavárně Shloma Cohena si můžete dát voňavé espreso. A pokud přijdete v pátek, talentovaní zpěváci Cohenovy vám k tomu i zazpívají tradiční sefardské písně.

Poznávání sefardské kultury bych určitě doporučila zakončit pastou z cizrny neboli humusem, který všechna izraelská etnika pojí do jednoho harmonického celku. V malinkém podniku Humus haCarmel, jehož vchod vypadá jako vstup do synagogy a kde na zdích uvidíte hebrejské texty, budete za tento základní kámen izraelské a vůbec blízkovýchodní kuchyně děkovat nebesům. Tak dobrý humus naleznete v Izraeli jenom málokde.

O AUTOROVI:

Katarína Maruškinová vystudovala orientalistiku, a dlouhodobě se profesně věnuje zemím Blízkého východu. Po více než desetiletí provázení po zemích od Maroka po Írán se nyní zaměřuje na publikační činnost, zejména ve svém vlastním projektu kouzloorientu.cz.

El ALEL AL je izraelský národní letecký dopravce. Provozuje pravidelnou mezinárodní přepravu mezi svým domovským letištěm Ben Gurion v Tel Avivu a destinacemi v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe.  Jedná se o jednu z nejbezpečnějších leteckých společností na světě, která nabízí z Prahy do Tel Avivu až 2 lety denně za výborné ceny pod obchodní značkou UP by EL AL. Více na www.flyup.com.



Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Kolik zemí jsi viděl, tolikrát jsi člověkem!

NAJDI SI ČLÁNKY V OKOLÍ