Podle mapky, kterou můžete získat v podrobnější podobě také v Informačním centru (Tourist Information Office u Jaffa Gate, tel.: 02/6280382), se můžete docela dobře pohybovat sami, bez průvodce. Mnoho palestinských mladíků vám nabídne, že vás zavedou na nejznámější místa, ale jejich pomoc je skutečně zbytečná. Podobně je tomu s nabídkami zdejších cestovních kanceláří.
Starý Jeruzalém byl původně obehnán masívními a úctyhodnými hradbami. Ani ty však neodolaly náporu dobyvačných armád, kterých sem v průběhu dlouhé historie města přišlo nemálo. Dnešní podoba zbývající části hradeb pochází převážně z tureckého období, ale patrně se příliš neliší od starších hradeb z dob největší slávy starého Izraele a jeho hlavního města.
Turecký sultán Sulejman I. Nádherný dal mezi léty 1537 a 1542 přestavět celý opevňující systém města. Kontakt s okolím zajišťovalo sedm bran z osmi, neboť Zlatá brána byla zazděna, aby se zamezilo příchodu Mesiáše, který má podle tradice právě touto branou vstoupit. Dnes je možné po velké části hradeb chodit, k čemuž byla zřízena zvláštní promenáda, kterou označují dva turnikety u Jaffské a Damašské brány, kde se vybírá symbolické vstupné 10 NIS. Procházku si zde užijete zejména večer, kdy výhled na město působí velmi silně. Sestoupit lze na více místech; vstupy jsou otevřeny denně kromě pátku od 9.00 do 16.00 hod., ale na hradbách můžete zůstat mnohem déle.
V hradbách starého jeruzalémského města se dodnes dochovalo osm bran. Jejich dnešní podoba pochází z tureckého období, kdy byly hradby přestavěny a zesíleny. Brány jsou velmi vděčným cílem při procházkách po hradbách i starých ulicích. Hlavní vstup do starého města tvoří Jaffská brána (Jaffa Gate), kterou nechal vybudovat Sulejman v roce 1538. Herodova brána (Herod's Gate) zase umožňuje vstup do muslimské čtvrti ze severní strany. Další branou na severní straně hradeb je Damašská brána (také Damascénská, Damascus Gate), u které bývá stále velice rušno, neboť dnes je asi nejobdivovanější z jeruzalémských bran. Jejím hlavním vchodem (brány mají své vnitřní prostory a dvoje, troje vrata za sebou mimo osu) procházeli významní lidé, kdežto dvěma menšími postranními chudina.
Nová brána (New Gate) byla vystavěna až v roce 1889 na příkaz sultána Abdula Hamida II. Nachází se u severozápadního rohu města a vede do křesťanské čtvrti. V jižní části hradeb stojí Siónská brána (Zion Gate), vedoucí do židovské a arménské čtvrti. Byla vystavěna v roce 1940 a právě tudy přišla do města v roce 1967 izraelská vojska, aby obsadila Jeruzalém. Na okolních kamenných kvádrech uvidíte dodnes stopy po bojích s Araby. Z jižní části hradeb vede do těsné blízkosti Chrámové hory Chlévská brána (Dung Gate). Již od 2. století byla využívaná k odvozu odpadu a hnoje ze stájí a chlévů, odtud tedy její neobvyklý název.
Štěpánská/Lví brána (St.Stephen's Gate/Lions' Gate) vede z východní strany a právě u ní začíná Via Dolorosa, tedy Křížová cesta. Zdobí ji čtyři zpodobnění lvů, dva na pravé a dva na levé straně. Podle tradice je takto umístil sultán Sulejman, který věřil, že když nezbuduje hradby okolo města, sežerou ho lvi. Zlatou bránu (Golden/Mercy Gate) ve východních hradbách můžete spatřit třeba z Olivové hory. Pochází z postbyzantské doby a dnes je zazděná. Jak již bylo zmíněno, podle židovské tradice právě tudy přijde do Jeruzaléma Mesiáš, a proto muslimové bránu zazdili, aby jeho příchod znemožnili.
Vstup do jeruzalémské pevnosti Citadela (též Davidova věž, Tower of David), kterou založil král Herodes Veliký již před dvěma tisíci lety, najdete u Jaffské brány. Spatříte masívní stavbu obklopenou příkopem, kde se nyní kromě jiného také nacházejí zbytky Herodova paláce z 1. století n. l. Celý komplex je plný schodů, mostků a průchodů a uvnitř můžete navštívit Davidovo muzeum s poměrně rozsáhlým popisem dějin města. Pevnost je přístupná od dubna do října ne–čt 9.00–17.00 hod., v ostatních měsících se zavírá o hodinu dříve. V pátek a sobotu končí otevírací doba ve 14.00 hod. Konají se zde také prohlídky s průvodcem v angličtině, které jsou v ceně vstupenky.
Západní zeď druhého Chrámu (Zeď nářků, Western Wall, HaKoltel Ma’aravi) je pro Židy nejposvátnějším místem. Je synagogou pod otevřeným nebem a připomínkou na doby, kdy stála svatyně jediného Boha. Opírá se o Chrámovou horu, na které kdysi stála, a dnes se na ní třpytí zlatá kupole Skalního dómu. Zeď je přístupná každému, kdo respektuje pravidla chování v synagogách - tedy uctivost a pokrývku hlavy. Papírovou pokrývku na jedno použití lze získat zdarma přímo na místě.
Prostranství je rozděleno na dvě části, neboť muži a ženy se modlí odděleně. Je dovoleno fotografovat i používat kameru, pokud to nebude vadit modlícím se židům. Židovští věřící jsou obvykle k cizincům velmi vstřícní a návštěvy neberou na rozdíl od muslimů jako nežádoucí a rušivé. Můžete dokonce volně vstoupit i do samotných studoven v podzemní prostoře, která je součástí tohoto místa. Přijít ke Zdi můžete kdykoliv a vstup je samozřejmě zdarma. Připravte se však na velmi podrobnou prohlídku u vstupu. Povšimněte si velmi zajímavého zvyku umísťování modliteb a přání na papírcích do spár ve zdi. Pro Židy je toto místo symbolem jejich národního cítění a k němu se upírá jejich pozornost a úcta, ať již jsou věřící či nikoliv. Proto píší svá přání a vkládají je do volných míst ve zdi. Patrně vám úcta projevovaná tomuto místu připadne až nepochopitelná.
Nynější prostranství vzniklo až v době, kdy byl Jeruzalém po válce v roce 1967 opět sjednocen. Obnovení volného prostoru před chrámovou zdí bylo jedním z prvních kroků, které Židé učinili. Na místo, kde stála arabská obydlí skrývající posvátné místo téměř ihned přijely izraelské buldozery a srovnaly je se zemí.
Jedním z nejznámějších symbolů Jeruzeláma, i když nežidovským, je obrovská zlatá kupole patřící Skalnímu chrámu (nebo také Skalnímu dómu), jedné z nejposvátnějších mešit na světě. Stojí společně s mešitou Al Aksa na Chrámové hoře, místě původního židovského Chrámu. U muslimů se toto místo těší velké úctě, neboť podle islámské tradice měl prorok Mohammed přiletět z Mekky do Jeruzaléma na dvoukřídlém koni Burakovi, kterého uvázal ke zdi bývalého Jeruzalémského chrámu. Potom odtamtud vystoupil do nebe, kde rozmlouval s Bohem.
Následkem současných komplikovaných židovsko-muslimských vztahů není vstup do mešit možný. Situace se však často mění a závisí také na libovůli ochránců vstupu. Arabové jsou mnohdy na přítomnost cizinců na své posvátné půdě citliví, neradi vidí kamery a vaši přítomnost spíše tolerují než vítají. Za normálních okolností ale můžete na Chrámové hoře pobývat libovolně dlouho a obdivovat alespoň zvenčí nádhernou architekturu Skalního chrámu.
Návštěvní doba celého komplexu se také často mění, a nelze ji proto spolehlivě uvést. Nicméně, pravděpodobně bude vždy zavřeno v pátek, muslimský den volna, a také v čase modliteb v ostatní dny. Vstup je možný na jediném místě u Západní zdi, odejít pak můžete kteroukoliv z bran.
Mezi další významné památky patří také Chrám božího hrobu na místě údajného ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jeho zajímavá historie vedla k několikerému zničení a následné obnově. Ať už šlo o požár nebo útok dobyvatelů, nikomu se nepovedlo chrám zničit. Bongo Bongo nemůže zapomenout ani na známý bazar, v němž naleznete vše potřebné i nepotřebné. Nachází se ve středu Starého města. Cestovatelé by měli zamířit i do západních čtvrtí města, kde se nacházejí stavby, které sice vznikly až po založení Izraele, avšak přesto shrnují zdejší pestrou historii. Příkladem může být také Izraelské muzeum, v jehož útrobách se nalézají díla francouzských impresionistů, nebo Bronfmanovo muzeum s nálezy z Billy Rose Garden.
