Jižní cesta. Výchozím bodem pro výstup na sopku z jihu je obec Reyneh (70km od Teheránu), kam dojedete z teheránského východního nádraží. Nasedněte do čehokoliv směrem do města Amol a nechte se vysadit na křižovatce, odkud budete pokračovat sdíleným taxi do Reyneh (2200m). Můžete tu přespat v „horolezeckém klubu“ (40 000r), kde jsou mapy, poradí vám a najdou horského vůdce, chcete-li ho. Autem se dá dojet ještě výše do Gusfand Sara (3100m, jeep z Reyneh 100 000r). Pěšky se půjdete celý den. Odtud do základního tábora Barghah-e Sevvom (4200m) je to ještě 4-5h. Vyjděte ráno, abyste se vyhnuli vedru. Je tu malá chajda pro horolezce a místa pro stany. Pitnou vodu naberte večer, ráno bude zmrzlá. Ve zbývající části výstupu už na další nenarazíte. Za vstup do Národního parku Damavand tady budete muset nejspíš zaplatit 20 USD. Na vrchol (5-8h nahoru podle aklimatizace + 3-4h dolů) se vyráží obvykle mezi 3 a 4 ráno, protože kolem poledne se již stahují mraky a padá mlha. Z Damavandu neustále unikají sirné výpary, vemte si sebou šátek přes pusu.
Severovýchodní cesta je prý hezčí a místní ji používají více. Zelené louky jsou až do výšky 3800m a sypkého prachu a písku ze zvětralého sopečného tufu je méně. Výchozí bod je ale už v 1500m, za vesnicí Ghazenek (na silnici Teherán – Amol), kousek za odbočkou na Reyneh, je další rozcestí. Tady odbočíte do vesnice Gzna, vzdálené 2 km od hlavní silnice. Na další cestu se vyptejte místních pastevců nebo někoho u namála Íránců, kteří tudy také směřují k vrcholu. První bivak je v 2780m, cca 4h od vsi Gzna. Další noc strávíte ve 4400m buď ve zděné boudě pro 20 lidí nebo ve stanu. Od prvního bivaku sem je to 7-9h. Voda se bere z tajícího sněhu, který tam ale každý rok nemusí být. Na vrchol je to ještě 6h, cesta vede i po lehkých skalnatých hřebíncích a sněhovými poli, ale mačky nebývají potřeba.
