V Íránu je snad nejlevnější doprava na světě! Kde jinde můžete jet 24 hodin autobusem za 2 dolary nebo letět 1000 km novým Boeingem za 20 dolarů? Služby jsou přitom na dobré úrovni.
Autobusová doprava je sice o trošku horší než v Turecku (lepší být ani nemůže), ale je stále četná a dostatečně pohodlná. Nové autobusy značky Volvo nahrazují starší romantické, zakulacené Mercedesy (levnější, s horší klimatizací, ale často větším místem na nohy). Cestování Volvem většinou zahrnuje i svačinu a pití a zběsilé akční filmy nové íránské nebo staré americké produkce. Máte-li na návštěvu Íránu pouze několik dní a nechcete promarnit čas pouze přesuny z místa na místo, může být dobrou volbou noční přejezd autobusem. Silnice jsou ve velmi dobrém stavu, takže se snad vyspíte při cestě a ušetříte čas.
Kam autobusy nejedou dostatečně často, tam pojede určitě savari, tj. sdílené taxi. Je o trochu dražší, ale rychlejší. Savari vyjíždí, až se zaplní. Pokud nechcete čekat na dalšího pasažéra, můžete doplatit prázdné místo a získat tak i více prostoru pro své dlouhé nohy. Vzhledem k cenám a pohotové nabídce služeb je v Íránu příhodné najmout si taxi i na delší cestu. Jízda dlouhá 200 km bude stát málo přes 10 USD a budete moct zastavit kdekoliv po cestě. Nejčastějším vozem na silnicích je Paykan, auto íránské výroby, které je křížencem mezi Volhou a Žigulíkem. Spotřebu má 15 litrů na 100km, ale benzín stojí v Íránu jen asi 1 Kč/litr a nafta ještě o polovinu míň.
Vlak je cestovateli mnohem méně používaný, prostě protože autobusová síť je tak dobrá a levná. Vlak je taky pomalejší a kromě nejlevnějších tříd dražší. Nejspíše ho využijete na dlouhé přesuny jako třeba mezi Teheránem a Tabrizem nebo Teheranem a Mashhadem.
Domácí linky Iran Air jsou opravdu tak levné. Letenky je možné koupit i v Česku. V pražské cestovní kanceláři, kde nám je vystavovali, dlouho přemýšleli, kde je chyba, když tři hodinové lety stály 1200Kč. Nízké ceny bohužel znamenají, že lety jsou často rychle vyprodané. Většina letadel Iran Air jsou nové stroje západní výroby.
Na autobusy městské hromadné dopravy narazíte v Iránu ve všech větších městech. Je to velmi levný a zajímavý způsob dopravy a určitě stojí za vyzkoušení.
Jedna jízdenka stojí 150 – 250 IRR, což je v přepočtu asi 60 haléřů. Pro jízdu potřebujete většinou jeden lístek, někdy na delších trasách dva. Jízdenky se kupují v malých budkách u zastávek, kde jsou obvykle zaměstnaní váleční veteráni nebo postižení občané. Nemá smysl ptát se na cenu jízdenky, většinou neumí ani slovo v cizím jazyce. Lepším způsobem je jednoduše podat do okénka bankovku a vyčkat na příděl papírových jízdenek. Okradení se bát nemusíte.
Kontrola jízdenek se neprovádí. Většinou se lístky odevzdávají při vstupu do autobusu řidiči, nebo je cestující vzájemně mezi sebou vyberou a pošlou dopředu řidiči. Za tak nízkou cenu se opravdu nevyplatí ztrapňovat se před místními jízdou na černo.
V označení jednotlivých autobusů se mnohdy neorientují ani místní a tak je lepší se ptát. Osvědčeným způsobem jak se někam dostat je zeptat se spolucestujících nebo řidiče na nejbližší velké náměstí, důležitou ulici nebo nějakou pamětihodnost. Vždy se najde někdo, kdo vás ochotně nasměruje do správného autobusu a často vás i doprovodí, abyste při přestupu nezabloudili.
Autobusy jsou rozděleny na mužskou a ženskou část, která je obvykle v zadní polovině autobusu. Striktní oddělování se nedodržuje akorát ve špičce, kdy je autobus nacpaný k prasknutí. Vždy ale platí, že ženy mohou cestovat i v mužské části, zatímco mužům je jaksi tradičně vstup do ženské části autobusu odepřen. Pokud je v autobuse místa dostatek, jezdí se odděleně. Dokonce i manželské páry necestují spolu, nýbrž každý ve své části autobusu. Cizinci sice tato pravidla dodržovat nemusí, ale je to slušnost. Ideálním kompromisem je zdržovat se zhruba v polovině autobusu po obou stranách tyče, která odděluje mužskou a ženskou část. Tak neztratíte kontakt s partnerem nebo ve skupince a přitom respektujete místní zvyky.
Městská hromadná doprava v Iránu se od té naší v lecčems liší, ale po několika jízdách se v ní snadno zorientujete a budete se cítit skoro jako doma. Z vlastních zkušeností z Teheránu, Mashadu, Esfahánu, Kashanu i Yazdu můžeme vřele doporučit.
