Spojení byzantského prostorového řešení a románského stavitelského slohu vytváří originální symbiózu. Fresky, dnes z větší části poškozené, byly přeneseny do Národního muzea v Bělehradě. Nad hlavním vchodem do kostela je impresivní malba sv. Džordža, kterému je kostel zasvěcen. Vstupní věž byla přestavěna na kapli, kterou král Dragutin dal předělat na svou hrobku. Od roku 1979 je pevnost zapsána na seznamu kulturního dědictví UNESCO.

Golubac

Golubac se tyčí na vysoké stěně na pravé straně Dunaje, na samém počátku Derdapské soutěsky, byl postaven počátkem 14. století. Je jednou z nejlépe zachovalých středověkých tvrzí v Srbsku. První zmínky o tvrzi pocházejí z roku 1335, kdy nad ní drželi správu kníže Lazar, vládci Stefan a Durda. Počátkem 15. století si ji přivlastnili Turci a na konci 17. století připadla Rakušanům, roku 1867 se dostala znovu do držení Turkům. Tvrz je uvnitř rozdělena na několik částí s devíti masivními věžemi, které jsou mezi sebou propojeny hradbami tak, že ubrání tvrz ze všech stran. V dolní části tvrze na břehu Dunaje se nachází palác, u kterého Turci postavili nízkou osmistrannou věž, aby zaštítili tvrz ze západní strany, kde byl i hlavní vchod do tvrze.

Smederevo

Tvrz se nachází na pravém břehu Dunaje u ústí řeky Jezave. Byla vybudována v letech 1428 – 1430 za časů vlády Dirda Brankoviče. Představuje nejmonumentálnější památku vojenského charakteru v Srbsku a jednu z největších středověkých tvrzí. Sloužila jako hlavní obrana proti tureckým nájezdům, a když roku 1459 padla do rukou Turkům, znamenalo to i konec srbské středověké državy. Tvrz je rozdělena soutokem Dunaje, Jezava a Petijevského potoka na Malou a Velkou tvrz. Malá tvrz je tvořena vladařským dvorem obklopeným vodou, ve velké tvrzi se nachází komplex obytných budov. Malou tvrz obklopuje šest věží a Velkou tvrz devatenáct věží. Věže jsou široké kolem 11 metrů a vysoké 20 metrů. Tvrz jako celek měla osm bran, brána nad Dunajem sloužila vstupu pro plavidla. 

Kragujevac

Kragujevac je poprvé zmiňován v 16. století. Město sloužilo jako hlavní sídlo srbských knížat v letech 1818 – 1841. Starý kostel zasvěcený sv. Duchu byl postaven roku 1818 jako tvrz knížete Miloše. Kostel s polokruhovou oltářní apsidou postavil mistr Milutin za pomoci stavitele Cincara. Ikonostas a sbírka ikon pocházejí z první poloviny 19. století. Palác Amidžin byl postaven v letech 1819 – 1824 pro Sime Milosavljeviče – Paštrmca zvaného Amidža, účastníka obou srbských povstání, správce knížecího dvora. Dnes se v paláci nachází Národní muzeum. V blízkosti stojí palác knížete Mihailova, symetrická stavba z kamene a opuky, s bohatě zdobeným vchodem kamennými plastikami. Postaven byl za časů první vlády Mihaila Obrenoviče v letech 1839 – 1842. V ulici Svetozara Markoviče se nachází tři budovy, které jsou typické pro balkánsko-východní architekturu z doby knížete Miloše, s dřevěnými trámy a přečnívajícími střechami: Amidžin dům, Denin dům a dům, kde bydlel Svetozar Markovič, dnes muzeum. Ve vzpomínkovém parku Kragujevacký říjen, na místě, kde roku 1941 postříleli Němci více než tisíc obyvatel , bylo otevřeno roku 1975 vzpomínkové muzeum.