Bělehradská pevnost je místem, kde se z architektonického hlediska prolíná dlouhá historie města. Městský charakter získalo město počátkem prvního tisíciletí, kdy zde Římané začali stavět své sídlo. Pevnost zaujímá mimořádnou polohu jak na skalním útesu, který se tyčí nad ústím řeky Sávy a Dunaje, tak pod útesem, díky tomu se nazývá Horní a Dolní pevnost. Klíčové okamžiky rozvoje pevnosti se odehrály za vlády byzantského cara Justiniana v 6. století a srbského vládce Stefana Lazareviče ve 14. století, jako i počátkem 17. století , kdy pevnost přestavěl italský inženýr Andrea Kornaro. Dnes je pevnost obklopena Kalemegdanskim parkem a je symbolem města. Brána a věž Stefana Lazareviče patří mezi nejzachovalejší středověké památky Horní pevnosti. Stefan Lazarevič je postavil v letech 1404 – 1427 a sloužily jako vchod do pevnosti. Opevněná brána Zindan s věžemi a padacím mostem byla postavena v 15. století a sloužila jako hlavní vstup. Slovo zindan označuje žalář, věže dostaly jméno podle zlověstného vězení, které se nacházelo ve sklepě. Velkou neboli Římskou studnu postavili Rakušané v letech 1721 – 1731. Studna dosahuje hloubky 62 metrů, což je o 10 metrů níže, než nejnižší terénní bod v okolí. Věž a brána Sahat byly také postaveny za rakouské okupace Bělehradu v 18. století. Věž má osmiúhlý tvar a barokní bránu. V Kalemegdanu se nachází vojenské muzeum s vyjímečnou sbírkou zbraní a dokumentů. Blízko Kalemegdanu můžete navštívit kostel Archanděla Michaela z let 1837 – 1840, který je postaven v klasicistním slohu s prvky baroka. Významnou úlohu hraje jako katedrální chrám města. Naleznete zde hrobky a ostatky cara Urosa, vládce Stefana Stiljanoviče, knížat Miloše a Michajla Obrenoviče a dalších představitelů srbské pravoslavné církve. U vchodu do kostela jsou pohřbeni Dositej Obradovič a Vuk Karadžič. Naproti kostelu stojí budova Patrijarsie z roku 1935, je zde muzeum pravoslavné církve.

Palác kněžny Ljubice byl postaven v letech 1829 – 1830 pod dozorem Hadži Nikole Živkoviča, hlavního knížecího stavitele a představuje reprezentativní vzorek architektury 1. poloviny 19. století, na kterém je patrné propojení srbské stavitelské tradice s evropskými prvky. Stavba měla původně sloužit jako oficiální palác knížete Miloše Obrenoviče. Dnes zde můžete navštívit Muzeum města Bělehradu.

Palác knížete Miloše z Topčideru byl postaven v letech 1831 – 1833. V architektonickém smyslu se v něm prolíná balkánská stavitelská tradice a elementy středoevropské architektury. V současnosti slouží jako Historické muzeum Srbska.

Stavba Kapitan-Mišino byla postavena roku 1836 jako privátní rezidence Miše Anastasijeviče, bohatého trhovce a přítele knížete Miloše Obrenoviče. Stavbu projektoval Jan Nevole, původem Čech, v romantické směsici románského, gotického, renesančního a srbsko-byzantského slohu. Od roku 1863 se zde nacházelo gymnázium, Ministerstvo vzdělanosti, Národní knihovna a další kulturní instituce. Dnes zde sídlí rektorát Bělehradské Univerzity.

Dositejev licej je jednou z nejstarších a nejzachovalejších staveb tzv. balkánského stylu. Vnitřek je rozdělen na reprezentační část s rezidencí majitele a ženskou část s harémem a kuchyní. Dnes je zde muzeum Dositejeva a Vukova.

Starý palác byl postaven za časů vlády krále Milana roku 1882, tehdy bylo vyhlášeno i království Srbské. Stavbu projektoval Alexandr Bugarski v akademickém stylu s prvky italské renesance. Palác dnes slouží Sněmu města Bělehradu.

Nový palác postavený v letech 1913 – 1918 za krále Petra I. Karadžordževiče podle projektu Stojana Titelbaka leží v těsné blízkosti Starého paláce, stavby spolu tvoří jeden celek. Do roku 1934, kdy byl král Alexandr zabit, sloužil palác jako královská rezidence. Od roku 1934 se zde nacházelo muzeum knížete Pavla, dnes v budově sídlí Parlament Srbské republiky.

Kostel sv. Marka byl postaven v letech 1931 – 1940 ve tylu srbské středověké architektury podle projektu Petra a Branka Krstiča. Stavba má impozantní rozměry a výzdobu inspirovanou srbsko-byzantským slohem. V jižní části kostela jsou uloženy ostatky cara Dušana, které sem byly přeneseny z kláštera sv. Archanděla u Prizrena v Kosovu. Islámský vliv připomíná mešita Bajrakli založena za sultána Sulejmana II. v letech 1660 – 1688. Během historie změnila stavba několikrát svou funkci, když Turci odtáhli z Bělehradu, zůstala stavba opuštěna, její obnovu nařídil král Alexandr Obrenovič. Turecké lázně zvané amam pocházejí z počátku 18. století., v 19. století sloužily jako vojenská kuchyně. Dnes zde sídlí planetárium astronomického spolku „Ruder Boškovič“. Hrobka šejka Mustafina byla vybudována roku 1783 na nádvoří někdejšího dervišského paláce, je bohatě zdobena nápisy z Koránu.

Mezi další významná bělehradská muzea, která můžete navštívit, patří Národní muzeum s bohatou sbírkou prehistorických a antických památek, s oddělením středověku a galerií obrazů, dále Etnografické muzeum, Galerie fresek a Muzeum srbské pravoslavné církve.