Místo tvoří osobitá architektura, domy mají kruhový základ se strmými krovy. Mezi domy, v centru vesnice, se nachází prostranství, kde se odehrávaly různé rituály. Byly zde nalezeny četné sochy. Některé z nich mají lidské i zvířecí hlavy. Archeologové odkryly zatím 136 objektů. Při stavbě vodní elektrárny byly nálezy přemístěny na místo, které se nachází o něco výše, bylo zde postaveno muzeum a v něm jsou uloženy kopie soch a nejzajímavější nálezy. Originály byly uloženy v Národním muzeu v Bělehradě.

GAMZIGRAD

Jižně od Dunaje u města Zaječara se nachází antický palác Felix Romuliana. Palác byl vystavěn v letech 297 až 311 po Kr. pro římského imperátora Gaja Valerija Galerija Maxmiliana ve stylu antické císařské architektury s cílem poskytnout římskému imperátorovi během života místo k odpočinku a útočiště. Po jeho smrti měl palác sloužit jako pomník. Západní vchod do paláce tvoří fasáda z opuky, v severozápadní části je luxusní rezidence se čtyřmi velkými dvoranami, vyzdobenými freskami a mozaikami.

VINČA

Archeologická lokalita Vinča se nachází u stejnojmenné vesnice mezi Bělehradem a Smederevem. Vinča byla osídlena v období staršího neolitu v době 5 500 -5 000 let před Kr. Obyvatelé zde žili v polopodzemních kolibách, které měly postraní místnosti ze dřeva a bláta. V době mezi roky 4 500 – 3 500 před Kr. se místo stalo velkým kulturním centrem. Byly zde objeveny starosrbské hroby z 10 – 13. století, dále jsou charakteristické nálezy kamenných nástrojů, rohů a kostí, sošky a keramika.

CARIČIN GRAD

Jedno z největších byzantských měst na Balkánském poloostrově se nachází na úpatí pohoří Radan. Město patřilo k  byzantské provincii Ilirik, ve které se narodil car Justinián. Caričin Grad se dělil na tři části: Horní, Střední a Dolní město. Ve středu města stálo centrální tržiště s carskou bronzovou sochou, které dělilo Horní město na 4 větší oblasti. Můžete zde navštívit episkopální kostel s křtitelnicí, bazilikou a kryptou, který je jednou z největších památek byzantské architektury Balkánu. Doposud je otevřeno 9 basilik.

DIANA

Na vysoké skále Karatašu nad Dunajem leží zbytky jedné z největších a nejnavštěvovanějších římských tvrzí na Dunaji. Tvrz je obehnána kameny, které byly opracovány za časů císaře Trajána, tehdy byly také zbudovány kanály, kterými se mohou po Dunaji plavit lodě. Konečný vzhled získala tvrz koncem 3. a začátkem 4. století. Během 5. století ji dobyli Hunové a okolo roku 530 ji obnovil car Justinián.   

MEDIANA

Nedaleko města Niš se nachází Mediana, předměstí antického města Naissusa. Předměstí leželo poblíž řeky a termálních pramenů. Bylo vybudováno počátkem 4. století po Kr. za časů Konstantina Velikého.
Archeologické nálezy svědčí o velikosti Mediany. Centrální prostor zaujímala vila, která měla rozlohu 6 000 m².
Byla vyzdobena mozaikami a freskami. Počátkem 4. století Mediana těžce odolávala požáru a poté byla poničena nájezdy Hunů, byla sice brzy obnovena, ale již nikdy nedosáhla své dřívější krásy. Počátkem 8. století byla Mediana definitivně opuštěna díky nájezdům Avarů a Slovanů. Archeologické vykopávky jsou uloženy v Muzeu Mediany v Brzom Brodu a v Národním Muzeu v Niš.

SIRMIUM

Na levém břehu řeky Savy stojí město Sremska Mitrovica, vystavěné na troskách antického Sirmiuma. Předpokládá se, že město vystavěli Ilirové během 3. století před Kr. Město bylo od 1. do 4. století po Kr. administrativním centrem římské provincie Pannonia Secunda, carskou rezidencí a velkým vojenským táborem na obranu proti varvarským národům. V 2. polovině 1. století se Sirmium stalo nejvyšší městskou kolonií a pod její nadvládu spadaly mnohá sídla oblasti Srema. Počátkem 4. století město podlehlo nájezdům barbarských kmenů Gótů, Hunů a Gepidů a po vpádu Avarů bylo město opuštěno a vypáleno. Archeologické nálezy odkryly 74 lokalit. Centrem města byl carský palác, hipodrom, nekropole, horeum a trh. Mozaiky, fresky a sochy objevené v dnešní Sremske Mitrovici mají vysokou uměleckou hodnotu a dokazují, že ve Sirmiumu tvořili prvotřídní dekoratéři a umělci.

VIMINACIJUM

Nedaleko ústí řeky Mlave do Dunaje, 12 km od Požarevca, se nachází ruiny Viminacijuma, hlavního města římské provincie Gornje Mezije a legionářského tábora. Význam města spočíval v jeho poloze, mělo důležitou úlohu při obraně severních hranic Římského impéria, bylo centrem obchodu a obchodních cest. Nejvýznamnější jsou nálezy vojenského tábora a obydlí, které byly postaveny v polovině 1. století po Kr. na pravém břehu řeky Mlave. Obydlí na levém břehu řeky získaly status města v polovině 2. století po Kr., za vlády císaře Hadriána, status kolonie získalo město v době cara Gordijana III. Během 5. století po Kr. vyplenili město Hunové, roku 535 po Kr. jej obnovil Justinian, který také vystavěl hlavní vojenskou tvrz. Dnes se většina nálezů nachází v Národním muzeu v Požarevcu a Bělehradě, najdete zde mramorové sochy, náhrobní kameny a sarkofágy.