Správa parku se nachází v městě Bled, kde je také největší informační středisko. Park je pojmenován podle nejvyšší hory Triglav, která se tyčí přibližně uprostřed území a je jedním ze symbolů Slovinska.
Stejně jako v celých Julských Alpách i na území parku zcela převládají vápence, které vznikly usazováním před 200 miliony lety. Na některých místech jsou vápence tvořeny velmi silnými vrstvami, které můžeme spatřit např. na severní stěně Triglavu, zpravidla však mají nevrstvený charakter.

Většina vodních toků pohoří vtéká do Soči a do Sávy Dolinky. Soča pramení pod vrcholem Jalovec a pro svou čistou vodu a rozmanitý charakter je považována za jednu z nejkrásnějších evropských řek. Sáva Dolinka soutokem se Sávou Bohinjkou vytváří Sávu, která je nej­delší slovinskou řekou. Obě řeky ústí do Jaderského moře. Některé vodní toky Julských Alp nebo jejich části tečou hlubokými kaňonovitými roklemi, z nich nejznámější je asi soutěska Vintgar, nacházející se na řece Radovna severně od Bledu. Další hluboké soutěsky můžeme spatřit v údolí řek Soča a Koritnica. S výjimkou Bledského jezera leží na území parku většina slovinských jezer ledovcového původu. Ozdobou vodních toků je řada vodopádů, z nichž nejznámnější jsou vodopád Savica, vodopád Peričnik v dolině Vrata, vodopády Skočniky na Bílém potoce a vodopády na potoce Martuljek.

Území parku leží v rozmezí 500 až 2800 m nad mořem a dvě třetiny jeho rozlohy se nachází nad hranicí lesa. Jedinou větší zalesně­nou náhorní plošinou je Pokljuka, nacházející se severovýchodně od Bohinj­ského jezera v nadmořské výšce 1200 m. Ostatní náhorní plošiny mají malou rozlohu a převážně krasový charakter.

Na území Julských Alp se vyskytuje pestrá alpinská květena, které si povšimli již botanici navštěvující pohoří na přelomu 18. a 19. století. Převládají alpinské druhy, vzhledem k poloze Julských Alp jsou však zde zastoupeny i teplomilné druhy ze středomořské oblasti. Ke zvláště bohatým lokalitám patří Črna prst, Dolina Triglavských jezer, svahy ­vrcholu Krn a Mangrtské sedlo. Zastoupeny jsou především vzácné druhy hořců, zvonek Zoisův, lilie kranjská, lomikámen, netřesky, rozchodníky a alpská protěž. Z chráněných druhů fauny můžeme zahlédnout tetřeva hlušce, tetřívka obecného, orla skalního, plcha velkého a sviště horského. Z větších obratlovců jsou hojní kamzíci a nově importované druhy, např. kozorožec horský a muflon. Ve vodách Soče se vyskytuje zvláštní druh pstruha.

Na území NP není dovoleno táboření ani bivakování a překročení zákazu se trestá vysokou pokutou.  Parkování je povoleno jen na označených místech, ani zde se však nesmí v automobilech přespávat.

Ačkoli patří mezi mnoho krajinných, chráněných parků ve Slovinsku je jediný zapsaný jako národní park. Nyní má park rozlohu kolem 84 000 hektarů a rozkládá se od Kranjske Gory (na severu) přes Tolmin (jih) až k hranicích s Itálií (západ) a Bledu (východ). Největší část parku leží v provincii Gorenjska, ale část zasahuje i do provincie Primorska.

Nejzajímavější je hora Triglav – nejvyšší hora Slovinska – 2 864 metrů nad mořem. Nejnižším bodem je řeka Tolminka – 180 metrů nad mořem. Ale je zde spoustu dalších zajímavých míst, např. rokle, řeky, potoky, lesy, kaňony, jeskyně a alpské louky.

Park je velmi bohatý na flóru a faunu. Kvetou zde modré hořce, růžové růže nebo julské vlčí máky a nachové zvonky.

Celý park je protkán pěšími stezkami. Je tu také mnoho nařízení a předpisů: nesmějí se odhazovat odpadky, zakládat ohně, trhat květiny atd. Kromě toho se nesmí kempovat v divoké přírodě, nesmí se jet na kole mimo vyznačené stezky a zvykem je každého na potkání zdravit nebo se na něj alespoň usmát!

Po celém národní parku najdete horské chaty a přístřešky, ve kterých můžete přenocovat. Většina z nich jsou otevřené od června do srpna, některá po celý rok. Přes víkend tu bývá ale plno, proto je lepší si túru naplánovat raději na všední den.

V této oblasti můžete navštívit Triglavská jezera, Kriská jezera a Krnska jezera. Kolem jezer je několik krásných vodopádů. Výlet si můžete udělat k jezeru Jasna, které se nachází kousek od Kranjske Gory. Do překrásného ledovcového jezera, které lemuje pláž s bílým pískem, vtéká řeka Pivnica.

V nadmořské výšce 1 100 metrů stojí ruská kaple, ve které bylo v roce 1916 upáleno přes 400 ruských zajatců.
Můžete podniknout výstup na horu Vršič (Pass) s nadmořskou výškou 1611 metrů. Hora stojí asi 13 km od Kranjske Gory. V této oblasti se bojovalo za druhé světové války. Je tu také – v nadmořské výšce 1525 metrů nad mořem – vojenský hřbitov.

Vydat se můžete také po stezce Soča Trail, která vede kolem řeky Soča.

Alpinum Juliana je botanická zahrada, která byla založena v roce 1926. Má představit flóru Julských alp.

Trenta je působištěm šerpů a nosičů těžký zavazadel po Julských Alpách. A navštívit tu můžete informační centrum Triglavského národního parku, ve kterém je mimo jiné i museum se sbírkou geologickou a přírodní.

Za zmínku stojí ještě vesnička Soča, ve které si můžete prohlédnou kostel svatého Josefa z 18. století. Kostelík zdobí malby Tone Kralj (1900-1975).

Triglav je nejvyšší hora země, měří 2 864 m a má tři vrcholy. Existuje několik stezek vedoucí na vrchol. Zkušení turisté chodí na horu ze severní strany. Nováčci obvykle stoupají i sestupují v Bohinj.

Název Triglav pochází podle starodávného slovanského božstva, jehož tři hlavy zastupovaly nebe, zemi a podzemní říši. Až do současnosti platí jakési pravidlo, že každý pravý Slovinec musí alespoň jednou za život vystoupit na vrchol Triglavu. Poslední úsek je velmi obtížný, ale k pádům a zraněním nedochází často.

Stezka z Pokljuka
Stezka vedoucí z Rundo Polje – 1340 metrů vede přes plošinu Pokljuka. Je nejkratší stezkou na vrchol – 25 km, celkové převýšení je 1500 metrů. Zkušení mohou tuto stezku zvládnout během jednoho dne, většinou se ale přespává v horských přístřešcích. Cesta vede kolem vrcholu Visevnik – 2050 metrů nad mořem a přes horské sedlo Studorski, které se nachází v nadmořské výšce 1892 metrů.

Stezka z Bohinje
Bohinj se nachází v nadmořské výšce 550 metrů nad mořem. Touto stezkou půjdete na vrchol Triglavu až tři dny. Vede kolem vodopádu Savica a kolem jezer Triglav. Druhý den vás povede stezka přes plošinu Hribarice – 2358 metrů nad mořem a přes horské sedlo Dolič – 2164 metrů nad mořem.

Stezka z Mojstrana
Tato stezka je oblíbená mezi zkušenými horolezci. Vede přes údolí Triglav Lakes, kde je několik jezírek.

Stezka z Trenty
Tato stezka začíná v nadmořské výšce 600 metrů nad mořem. Je klidnější a málo frekventovaná. Vede přes údolí Zajdnica.