Pokud si zakoupíte jízdenku na celou trasu magistrály, ujedete plných 9 298 km, což je největší tarifní vzdálenost světových železnic. Trať vede z Moskvy do Vladivostoku, a to 164 hodin napříč dvěma kontinenty. Projedete 89 měst, překročíte 16 velkých řek a uvidíte jediné mramorové nádraží na světě. Stavba magistrály byla zahájena 31. května 1891 ve Vladivostoku položením základního kamene ussurijské části tratě carevičem Mikulášem Alexandrovičem, synem Alexandra III. Stavba probíhala v nepřístupné a téměř neosídlené tajze a bylo potřeba pomoci ruského vojska a vězňů. Na stavbě trati pracovalo současně i několik desítek tisíc lidí, mezi nimi i český polární badatel Jan Eskymo Welzl.

Magistrála se dodnes řadí mezi největší technická díla 20. století. I když na vlakové jízdence z Moskvy do Vladivostoku budete mít vzdálenost 9 298 km, skutečná délka magistrály, která začíná v Moskvě na Jaroslavském nádraží a končí na břehu Japonského moře, je 9 288,2 km. Z toho 1 777 km tratě vede po evropské a 7 512 km po asijské části Ruska. Na trati je i nejdelší most, který má délku 2 568 m a je nad řekou Amur. Řeka má v tomto místě šířku 2 km. Nejchladnějším místem magistrály je úsek Mogoča-Skovorodino, kde zimní teploty dosahují pravidelně až - 62 ^oC. Na břehu nejhlubšího jezera na světě, jezera Bajkal, můžete obdivovat jediné nádraží na světě, které je celé postaveno z mramoru. Nádražní budova ve Sljudjance byla dokončena v roce 1904 jako pomník stavitelům magistrály, připomínající jejich oběti a utrpení.

Dnes  si budete ve vlaku připadat místy jako na orientálním bazaru, místy jako na návštěvě u známých. Lidé se začnou oblékat do pohodlného domácího oblečení, babičky vytahnou pletení. Po vlaku se potulují skupinky prodavačů všeho možného, prodají vám vše, nač si vzpomenete. Každý vagon má své dva průvodčí, kteří se starají o pohodlí cestujících, a svůj vlastní samovar na dřevěné uhlí, jenž je v jejich péči.