HedvabnaStezka.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

Rusko


POSLEDNÍ DISKUSE

Vízová byrokracie jižního Kavkazu

Aktuální informace o vízové politice zemí Kavkazu, včetně vstupu na území Abcházie, Osetie, Karabachu atd.



AKTUALIZACE 2011

Státy jižního Kavkazu jsou mezi českou a slovenskou turistickou a cestovatelskou obcí stále populárnější. Stále rostoucí nabídka leteckých společností poskytujících spojení do Jerevanu, Tbilisi nebo Baku za stále nižší ceny, dostupnost regionu pozemní dopravou (byť relativně zdlouhavou cestou přes Balkán a Turecko) i turistická nabídka s památkami, horami a místními pohostinnými lidmi, stejně jako stále ještě relativně dostupné ceny – to jsou výhody, které obracejí pozornost našich turistů k této destinaci.

Přestože většina turistů obvykle volí za svůj cíl relativně nejjednodušší destinaci, kterou je Gruzie, řada turistů spřádá své plány i do jiných oblastí, a to včetně těch, které jsou z byrokratického hlediska značně problematické. Cestování po jižním Kavkazu jsou však spojeny s problémy vyvolanými řadou řadou mezistátních i vnitřních konfliktů. Čeští turisté si někdy tyto problémy neuvědomují. Z toho potom vyplývají problémy, které mohou nastat, pokud nebudete dobře znát místní specifika. Cílem tohoto článku tedy je upozornit na některá úskalí při plánování cesty na jižní Kavkaz. Jedná se zde především o turisty, kteří by se do regionu dostali bez použití letadel. V první řadě je tedy nutno vyřešit, jak se do regionu vlastně dostat.

Rusko

Z geografického hlediska vede nejkratší a zdánlivě nejefektivnější cesta z České republiky na Kavkaz přes Slovensko, Ukrajinu a jižní Rusko. Tato trasa však má svá úskalí a je fakticky uzavřená, pokud není v plánu cesta letadlem nebo lodí. Od března 2010 je sice otevřen jediný legální přechod mezi Ruskem a Gruzií v oblasti hory Kazbegi (přechod Věrchnij Lars - Kazbegi), avšak pouze pro občany Gruzie a Společenství nezávislých států. Tedy nikoliv pro občany třetích zemí, včetně EU. Ostatní možnosti přechodu z Ruska do Gruzie navíc vedou přes oblasti de facto nových nezávislých států (z pohledu Abcházie, Jižní Osetie či Ruska) či separatistických regionů (z pohledu Gruzie), o jejichž problémech ještě bude řeč.

Lepší to není, ani při použití hranice mezi Ruskem a Ázerbájdžánem – tamní hraniční přechody jsou pro uzavřené pro občany třetích zemí mimo SNS. V praxi to znamená, že tuto hranici nemohou překročit ani občané Gruzie, která ze SNS vystoupila, a také občané Arménie, pro něž je vstup do Ázerbájdžánu i překračování těchto zkorumpovaných hranic značně problematické. Přes všechnu korupci na ázerbájdžánské a ruské straně hranic však platí jedno železné pravidlo – ti, kteří nemohou tuto hranici přejít, ji nepřejdou ani za cenu úplatků. Dobrodruhů z Evropy, kteří v Ázerbájdžánu ztroskotali již bylo hodně. A lodní spojení mezi Ázerbájdžánem a Ruskem neexistuje.

Pokud se přece jenom rozhodnete pro cestu na jižní Kavkaz ze severu, potom Vám zbývá pouze několik alternativních možností, všechny z nich jsou poměrně krkolomné.

1. Letecký přesun z Ukrajiny nebo Ruska na jižní Kavkaz. Společnost Aerosvit, Georgian Airways i ázerbájdžánská AZAL létají z Kyjeva do Tbilisi, respektive Baku prakticky denně. Pokud však srovnáte cenu letenky (cca 400 USD), potom zjistíte, že za podobnou nebo jenom o něco vyšší cenu lze letět i z Prahy s přestupem v Kyjevě. Z Ruska do Gruzie se sice dostat lze, nicméně pouze z Moskvy do Tbilisi (společnosti Georgian Airways a S7 Airlines), avšak i tato nabídka je spíše teoretická. Z Ruska do Ázerbájdžánu potom existuje mnoho variant, nejvíce letů je pochopitelně operováno z/do nebo přes Moskvu.

2. Letecky mezi severním a jižním Kavkazem. Pro letecké přesuny mezi oběma regiony je patrně nejlepší Jerevan, z něhož letadla létají do různých regionálních letišť – Soči, Stavropol, Krasnodar nebo Mineral’nyje vody. Obvykle se však jedná o 1-3 lety týdně a sehnání letenek v sezóně nemusí být zrovna jednoduché, tím spíše z České republiky. Cena také není zrovna nejvýhodnější, například ze Soči do Jerevanu se společností Armavia (letenky lze koupit i na internetu) vyjde letenka okolo 200 USD za jednu cestu.

3. Pro mořské tuláky je jistě zajímavá cesta lodí z ukrajinského přístavu Iljičevsk nedaleko Oděssy do gruzínských přístavů Poti a Batumi, zajišťovaná ukrajinskou společností Ukrferry. Cesta trvá 2-3 dny, jízdní řád se dodržuje pouze přibližně a cena lodního lístku se pohybuje mezi 1350-1950 ukrajinských hřiven. Za tuto cenu dostanete různě vybavenou kabinu a třikrát denně jídlo. Bohužel se jízdenka nedá koupit v České republice.

4. Jiné adrenalinové lodní spojení funguje mezi ruským Soči a gruzínským Batumi. Dvakrát týdně jezdí raketa mezi oběma rekreačními centry. Dostat se však na ní je otázkou poměrně ostrých loktů, protože i přes vysokou cenu (cca 120 USD) je poptávka stále vysoká.

Turecko a Írán

Mnohem jednodušší vstupní bránou na jižní Kavkaz je tak dnes Turecko, které sousedí (alespoň částečně) se všemi jihokavkazskými státy. Nejjednodušší a nejefektivnější je vstup z Turecka do Gruzie, kde jsou otevřeny dva hraniční přechody (Sarpi nedaleko Batumi na pobřeží Černého moře a Posof-Vale ve vnitrozemí). Výhodou je bezvízový styk pro české občany na obou stranách hranice, možnosti akcí s leteckou dopravou do Istanbulu a následné autobusové či vlakové (do města Kars) přepravy na severovýchod Turecka.

Jiná situace je ovšem s Arménií, která je od války v Karabachu v roce 1992 uzavřena. Přestože je ve vztazích mezi Arménií a Tureckem patrné oteplení, otevření hranic bylo v roce 2009 odloženo na neurčito. Z Turecka se do Arménie dostanete pouze přes jižní Gruzii, což však není zásadní byrokratický problém (logisticky je to o něco složitější). Zato hranice mezi Íránem a Arméni je bezproblémová. Ačkoliv se sem z íránské strany dostává hůře (nejlépe mezistátními autobusy z íránských měst do Jerevanu), přechod je otevřený a arménská víza na něm lze dostat.

Abcházie

Dostáváme se k novým nezávislým státům na jižním Kavkazu, které byly uznány Ruskem (a Nikaraguou, Venezuelou a Nauru) po událostech v srpnu 2008. Abcházie je větší z těchto států a pro turisty jsou zde zajímavé hotely, pláže i přírodní a historické zajímavosti.  Hranice mezi Abcházií a Ruskem je bez problémů otevřená. Je využívána především ruskými občany na obou stranách hranice, pro něž není přechod na jediném, zato frekventované přechodu Veseloje - Psou byrokratickou překážkou. Čeští občané však potřebují vízum do Ruska, ale i do Abcházie. Obojí lze poměrně snadno vyřídit. S ohledem na neexistenci zastupitelských úřadů vydává abchazské ministerstvo zahraničí pro zahraniční návštěvníky povolení pro vstup do Abcházie, které lze vyřídit i elektronicky. Na základě tohoto povolení můžete na ministerstvu zahraničí Abcházie získat regulérní exotické vízum do Abcházie. Toto vízum je nálepkou vloženou do pasu, které bývá na abcházské straně odebráno, pokud si jej nevlepíte do pasu (poté však můžete mít problémy při výjezdu z Abcházie, protože pasová kontrola chce vízum odebrat, což z cizího pasu nelze). Pokud se však někdo rozhodne pro tuto cestu, potom už nikdy s tímto pasem nesmíte navštívit Gruzii. Ačkoliv odevzdáte nálepku s abcházským vízem, budete mít v pasu razítko z "veselého" pohraničního přechodu, což je z hlediska gruzínských úřadů jasná stopa nezákonného překročení gruzínské hranice, za což jsou poměrně vysoké tresty.

Pokud by někdo chtěl překračovat abcházsko-gruzínskou hranici, potom je to teoreticky možné, nehledě na občasné přestřelky na hranicích. Teoreticky proto, že oficiálně to není povolené a neoficiálně záleží na vyjednávacích schopnostech, zejména na gruzínské straně. Abcházci považují tuto hranici za mezinárodní, takže Vás jsou schopni propustit dovnitř i ven, pokud máte potřebné doklady na Abcházii. Gruzie tuto hranici pochopitelně neuznává. Jakmile tedy vstoupíte do Gruzie z abchazského území, potom nemáte vstupní razítko Gruzie a jste v zemi fakticky nelegálně, i kdybyste neměli jakýkoliv záznam o pobytu v Abcházii. Na základě vlastní zkušenosti musím říci, že absence vstupního gruzínského razítka respektive absence záznamu v gruzínských počítačích o vstupu/výstupu do/ze země je pro gruzínské úřady důvodem k pečlivému prověření a vyhoštění. Když jsme jedné noci přiletěli s malou dcerou na letiště do Tbilisi, zapomněli nám dát do jejího pasu vstupní razítko, což vzbudilo při následném odletu ze země přísné prověření záznamu o vstupu v počítačích na letišti. A to přesto, že jsme měli diplomatické pasy, naše razítka byla v pořádku,  existoval i záznam v počítači o jejím přechodu hranice a bylo asi jasné, že nepustíme tříleté dítě samotné na strastiplnou cestu přes Abcházii.

Závěr k této části tedy zní - chcete-li do Abcházie, potom je vhodnější zajistit si buď dvojnásobný vstup do Ruska a abchazské vízum. Případně lze za příznivé konstelace vstoupit do Abcházie z Gruzie a opět se do ní vrátit, nicméně veškeré doklady z cesty do Abcházie nesmí objevit gruzínské úřady. Případně je možné projet gruzínsko-abchazskou hranici a poté vystoupit s ruským vízem do Ruska. Pokud pojedete touto trasou, mějte na paměti, že při jakékoliv další návštěvě Gruzie budete mít pravděpodobně problém, neboť Vám již navěky bude chybět záznam o výstupu z Gruzie.

Také mějte na paměti, že v případě potřeby konzulární ochrany nebudou velvyslanectví EU v Rusku i v Gruzii patrně schopny Vám jakkoliv pomoci s ohledem na nemožnosti povolení ke vstupu do těchto oblastí pro diplomaty.

Jižní Osetie

Na rozdíl od Abcházie není oblast Jižní Osetie vyhledávaným turistickým cílem (jakkoliv například z ruského Kislovodsku jsou organizovány turistické cesty do jižní Osetie). Přesto tuto oblast pro úplnost uvádím. Vstup do Osetie je zajišťován na ministerstvu zahraničí Jižní Osetie, případně v prezidentské administraci. Kompetence v tomto směru nejsou zcela vyjasněné a pro cizince (ale i například pro nemístní Rusy) není přechod rusko-jihoosetských hranic teoreticky garantován. S povolením jihoosetinského ministerstva zahraničí byste měli být teoreticky schopni hranici mezi Ruskem a Jižní Osetií překročit. Návrat zpět je možný pouze přes Rusko, a proto je při zajišťování ruského víza mít dvojnásobný vstup. V praxi je dokonce možné do jižní Osetie zajet pouze s jednoduchým vstupním vízem, neboť razítka se na hranicích nemusejí vydávat a povolení osetinské strany nemusí nikdo vyžadovat.

Hranice mezi Gruzií a Jižní Osetií, do konfliktu v roce 2008 relativně prostupná, je nyní hermeticky uzavřena a jak gruzínští, tak osetinští (respektive ruští) vojáci na jednotlivých postech mají příkaz nepropouštět nikoho na této trase kromě zvláštních a výjimečných povolení. Jestliže tedy lze (alespoň teoreticky) překročit gruzínsko-abcházskou hranici, potom na přechod z Gruzie do Jižní Osetie je lepší zapomenout, pokud nechcete projít po horských stezkách. V takovém případě však platí totéž, co v případě Abcházie – tj. absence vstupního/výstupního razítka povede ke značným problémům na gruzínské hranici či při jakémkoliv dalším překročení gruzínské hranice.

Arménie


Jak již bylo řečeno, vstup do Arménie není možný z Turecka, ani z Ázerbájdžánu (včetně oblasti Nachičevan). Jediné pozemní přechody do Arménie tedy leží na hranicích s Gruzií (dva silniční a jeden železniční) a na jihu Arménie také s Íránem.  Do Arménie jsou sice potřeba víza, nicméně jejich získání je velmi jednoduché a lze je získat přímo na hranicích (tedy těch oficiálně uznávaných).

Náhorní Karabach

Tato oblast je jablkem sváru mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Na rozdíl od Abcházie či Jižní Osetie žádný stát na světě dosud Náhorní Karabach neuznal, a to ani Rusko, ba dokonce ani Arménie. Nicméně v Jerevanu sídlí zastupitelský úřad Náhorního Karabachu, který celkem bez problémů vydává víza do oblasti Náhorního Karabachu. Hranice s Arménií je otevřená a doprava poměrně hustá.

Přechod z Náhorního Karabachu či Arménie do Ázerbájdžánu je nemožný, hranice jsou zcela uzavřené. Na karabašské straně by navíc cesta vedla přes aktivní minová pole, což patrně není preferovaný způsob překračování hranic pro turisty.

Cesta zpět z Náhorního Karabachu tak vede nazpátek do Arménie, přičemž pohraniční kontroly na arménsko-karabašské „hranici" neexistují a není tedy potřeba dvojnásobného víza do Arménie. S ohledem na tuto skutečnost je také možné získat vízum Náhorního Karabachu na ministerstvu zahraničí ve Stěpanakertu.

Překročením arménsko-karabašské hranice se podle ázerbájdžánského práva, podobně jako překročením abchazské či osetinské hranice z hlediska gruzínských zákonů, dopouštíte nelegálního překročení hranic. V případě nalezení jakýchkoliv svědectví o návštěvě Karabachu mohou znamenat odmítnutí vstupu ze strany ázerbájdžánské pohraniční milice (stačí i pohledy či suvenýry). Karabašská nálepka v pasu navíc automaticky znamená odmítnutí ázerbájdžánského víza. Ázerbájdžánským úřadům se nelíbí ani jakákoliv literatura spojená s Karabachem (respektive jeho nesprávně vykládaným obrazem). Ázerbájdžánští celníci jsou proslulí například zabavováním průvodců o Arménii, kde jsou zmínky o Náhorním Karabachu. Zvláště oblíbeným terčem zabavování jsou průvodci Lonely Planet na Kavkaz.

Ázerbájdžán

Naproti tomu ázerbájdžánská víza se na pozemních přechodech a od října 2010 ani na letišti v Baku nevydávají. Na druhé straně má Ázerbájdžán otevřeny všechny hranice se svými sousedy kromě Arménie. Ze „země ohňů", jak zní volný překlad názvu této země, tak lze „uniknout" do Gruzie, do Íránu a přes oblast Nachičevanu také do Turecka.

Arménské razítko, respektive vízu v pasu se ázerbájdžánským celníkům obvykle nelíbí, avšak tolerují jej. Nulová tolerance je však pro vízum z Náhorního Karabachu.

Nachičevan

Ačkoliv to tak na první pohled nevypadá, existuje asi 9 km dlouhá společná hranice mezi Tureckem a Ázerbájdžánem, respektive jeho oblastí Nachičevan, který je obklopen na jihu Íránem a na severu Arménií. Tyto poslední hranice jsou však uzavřeny, a tak je Nachičevan z hlediska jižního Kavkazu slepou uličkou, do které vede cesta pouze letecky z Baku (několik letů denně) nebo z Gandži (3 lety týdně, nejlevnější cesta, jak se dostat tam i zpět).

Jediný přechod z Turecka funguje bez problémů, cizinci jsou zde poměrně vzácní. Turecký vliv je v nachičevanu hodně patrný a většina výrobků, které se v Nachičevanu prodávají, je tureckého původu. Z Íránu se lze do Ázerbájdžánu rovněž dostat, a to přes hraniční přechod v Džolfě.

Závěr

Jak je vidět, při cestách do méně standardních oblastí jižního Kavkazu této oblasti je nutno mít na paměti komplikované politické vztahy v tomto regionu a svou trasu těmto reáliím přizpůsobit.  Teoreticky je však možné navštívit všechny oblasti na jedné cestě, pokud si turista cestu dobře naplánuje. Modelově lze tak jet například z Turecka či Íránu do Nachičevanu (s ázerbájdžánským vízem), odtud letecky do zbytku Ázerbájdžánu, po zemi do Gruzie. Odtud lze zajet do Arménie, včetně výletu do Karabachu. Gruzii lze teoreticky opustit přes Abcházii (s povolením abchazských úřadů) do Ruska (opět s platným ruským vízem), v takovém případě už je však celkem zbytečné plánovat návštěvu Gruzie – v gruzínských počítačích Vám už navždy bude chybět záznam o výstupu z Gruzie. Při zapření dokladů o návštěvě Abcházie před gruzínskými úřady při výstupu lze odjet zpět do Gruzie. Teoreticky lze potom využít lodního či leteckého spojení z jižního Kavkazu do Ruska a vstoupit i do Jižní Osetie a vrátit se zpět přes Rusko a Ukrajinu do Schengenského prostoru.

Víza na jižní Kavkaz

Rusko. O vízum je možné požádat na velvyslanectví Ruské federace v Praze nebo na konzulátech v Brně a Karlových Varech (podrobné informace na www.czech.mid.ru). Adresa velvyslanectví: Korunovační 45, Praha 6, tel.: 233 375 650. Úřední hodiny: Po-Pá 9-12. Požadavky: vyplněný formulář, 1x foto, platný pas (+kopii), potvrzení o zdravotním pojištění, pozvání od soukromé osoby nebo cestovní kanceláře. Poplatek: 35 EUR - jednovstupové (turistické, business, tranzitní i dvouvstupové), platí se v korunách. Doba vyřízení: do 10 dnů, expresní vyřízení do 3 pracovních dnů za příplatek 100% (tj. 70 EUR).

Írán. Adresa velvyslanectví: Na Zátorce 18, Praha 6, tel: 220 570 454, úřední hodiny Po-Pá 9-12. požadavky:  3 x vyplněný formulář (ANGLICKY a NA STROJI), 4x foto (ženy se zahalenými vlasy), platný pas (ještě 6 měsíců po vstupu do Íránu). Při vyzvednutí víza potvrzení o zaplacení poplatku v ČSOB Na Příkopech (platí se pouze zde). Poplatek: cca 1900 Kč. Doba vyřízení: 2-3 týdny čekání na souhlas z Teheránu + další 2-3 dny na vepsání víza do pasu. Tranzitní vízum se vydává s platností na 5 dní a pouze na cestu tam (pro případnou zpáteční cestu je nutno žádat íránské velvyslanectví v zahraničí). Je nutné mít v pase vízum do další země (Ázerbájdžán, Arménie). S ohledem na politickou situaci v Íránu se šíří možnost zcela nepředvidatelného odmítnutí vstupních víz, a to i pro turisty, kteří Írán nikdy nenavštívili a neměli s ním dosud nic společného.

Turecko. Platí bezvízový styk pro turistické cesty do 30 dnů.

Gruzie. Platí bezvízový styk pro turistické cesty do 90 dnů.

Abcházie. Pro vstup do Abcházie je nutné tzv. „povolení" k vjezdu, které lze vyřídit elektronicky. Požadavky: Formulář vyplněný nejlépe cyrilicí, nicméně latinka je přijímána. Ke stažení na stránkách ministerstva zahraničí Abcházie (http://www.mfaabkhazia.org/files/abk_visa_application_form.doc), důležité je vyplnit zejména bod 35 (důvod cesty), 1 foto (není povinné, nicméně se doporučuje), naskenovaná kopie pasu. Tyto dokumenty je třeba odeslat na adresu mid@abhazia.net nebo midraconsul@mail.ru. Doba vyřízení: cca 5 dní, elektronicky nebo faxem (máte pouze povolení ke vstupu, nikoliv samotné vízum). Cena víza:  Jeden vstup na 30 dní/rok - 20 USD/30 USD, multiple na 30 dní/rok - 40 USD/60 USD, tranzit (na 48 hodin) - 20 USD. Do 24 h po příjezdu do Abcházie se musíte dostavit na konzulární oddělení Ministerstva zahraničních věcí Republiky Abcházie (Lakoba 21, Suchumi, tel. +995 44 267069, 265792, fax: +99544-263445, e-mail: mid@abhazia.net).

Ázerbájdžán. Vízum lze pouze na velvyslanectví (možnost získání víza na letišti byla zrušena od října 2010). Velvyslanectví Ázerbájdžánu v Praze: Na Mičánce 32, Praha 6 - Hanspaulka, tel. 246 032 422, konzulární oddělení: 246 032 424. http://www.azembassyprague.az. Požadavky: 1 formulář, 1 foto. Cena: 3 měsíční vízum (1-2 vstupy) 60 EUR na velvyslanectví. Doba vyřízení: 3-7 dní, záleží na velvyslanectví. K vydání víz na velvyslanectví je však nutno pozvání od cestovní kanceláře v Ázerbájdžánu či od jiného ázerbájdžánského subjektu.

Arménie. Tranzitní a turistická víza lze získat na hranici s Gruzií, Íránem nebo na letišti v Jerevanu. Požadavky: 1 formulář, foto není třeba, raději jej však mějte připravené. Cena: 21-denní turistické vízum 3000 AMD (cca 8 USD), 120-denní turistické vízum 15000 AMD. Nejbližší velvyslanectví: 1070 Vienna, Neubaugasse 12-14/1/16, tel: 00431-522 74 79, 524 36 68, telefax: 00431-522 74 81, úřední hodiny: Po-Pá 8.30 - 16.30.

Náhorní Karabach. Velvyslanectví NKR v Jerevanu: ul. 17-A Zarian, tel: +37420526428, +37420505637, fax: +37420151778, e-mail: ankr@arminco.com. Požadavky: 1 formulář, 1 foto. Cena: 7denní vízum: 4000 AMD+3000 AMD poplatek za vyřízení víza, expresní vyřízení tentýž den 11 000 AMD (cca 25 USD), 21denní vízum: 7000 AMD+3000 AMD poplatek za vyřízení víza, expresní víza tentýž den 17 000 AMD (cca 40 USD). Doba vyřízení: 5 dní, expresní vyřízení tentýž den za příplatek. Vízum lze v případě potřeby vyřídit i na MZV v samotném Karabachu (Ministerstvo innostrannych děl NKR, Azatamartikneri 28, tel (0 471) 41418).

Text byl otištěn v časopisu Na východ, roč. XI, č. 2, 2011, s. 5-8.


16.04.2009, Slavomír Horák


Diskuse


Vojta
Vojta
plati aktualni info, ze vizum do armenie na 3 tydny je za 3000 dramu? ze vsech zdroju vcetne lonskych to vypada, zenejlevnejsi je za 15000, tak me prekvapuje vyrazne zlevneni...
04. 09. 2010, 19:50:33
Willy
Willy
Je to tak, 3000 dramu/21 dni, plati se jenom v dramech, je lepsi je mit s sebou nebo je primo u okna s vydavanim viz "bankomat" kterej rozmenuje dolary/eura/rubly na dramy, ale trochu blbne, 50 dolarovku mi vubec nevzal a 100 dolarovku asi na patej pokus :) Info plati pro silnici prechod Sadakhlo/Bagratashen
19. 11. 2011, 20:56:04
Arménie
Arménie

Občané ČR, stejně jako občané ostatních členských zemí EU, mohou od 10. ledna 2013 vstoupit na území Arménie a pobývat tam 180 dní během období jednoho roku bez víz.

11. 03. 2016, 01:02:49

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze

CESTOVATELSKÝ TWEET

Jak otestovat nového partnera/ku? Cestuj s ním!

NAJDI SI ČLÁNKY V OKOLÍ