Jméno hlavního a největšího města Rumunska má původ v legendě o pastevci "Bucurovi", který si údajně místo dnešní Bukurešti vybral k založení salaše. První písemná zmínka pochází z 20. září 1459. V roce 1862, tři roky po sjednocení rumunských knížectví, připadla Bukurešti významná úloha hlavního města Rumunska a nastalo období největšího rozkvětu. Byla otevřena univerzita a akademie věd a Bukureští procházela i první železnice. Vyrostly monumentální veřejné stavby jako Atheneum, Univerzitní knihovna, Justiční palác aj. Bukurešť postupně získávala vzhled velkoměsta, rozloženého v zeleni bulvárů a rozsáhlých parků. Po velkém sjednocení země roku 1918 město vyniklo jako významné kulturní středisko a v době mezi světovými válkami bylo často nazýváno též "Malá Paříž východní Evropy". Zemětřesení z roku 1977 poskytlo Nikolaji Ceaušeskovi záminku ke zbourání čtvrtě Dealul Spirii, na jejímž místě byl následně postaven monumentální Dům národů (Casa Poporului). Dnes je tato druhá největší budova světa (hned po Pentagonu) známa po celém světě jako Ceaušeskův dům i přesto, že sám diktátor zde nikdy nežil, neboť ztratil politický vliv dříve, než byla stavba dokončena. Dnes zde sídlí rumunský parlament spolu s moderním centrem kongresové turistiky a v turistických průvodcích je tato stavba označována jako Palác Parlamentu. V současné době je Palác parlamentu největší administrativní budovou v Evropě. Jeho vnitřní rozloha je 265 000 m2. Podle objemu je třetí největší stavbou na světě po hale, ve které se na Cape Canaveral ve státě Florida montují rakety a po pyramidě Quetzalcoatl v mexické Cholule. Komplex paláce spolu s přilehlými stavbami zaujímá rozlohu 508 000 m2, přičemž jen park za palácem má rozlohu cca. 300 000 m2. Palác má 21 křídel, dvanáct nadzemních a čtyři podzemní patra, v nichž je celkem 6 000 místností, včetně stovek kanceláří, desítek přijímacích salonků a konferenčních sálů určených pro konání vědeckých, politických a kulturních setkání.

Národní historické muzeum sídlí v neoklasické budově vybudované v letech 1894 – 1900 jako poštovní palác. V klenotnici muzea je mimo jiné vystaven poklad z mladší doby kamenné tvořený 97 zlatými předměty a poklad z lokality Pietroasa známý pod názvem „Kvočna se zlatými kuřaty“, jenž obsahuje patnáct zlatých předmětů o celkové váze 19 kg. Zajímavou část starověkých sbírek tvoří hliněné figurky vytvořené neolitickými kulturami Cucuteni a Hamangia, trácké nástroje z doby bronzové, dácké mince, keltské zbraně. K historicky mladším exponátům patří koruna královny Marie a skříňka, která údajně skrývá její srdce či žezlo Ferdinanda I. a Carola II. V moderním lapidárium na nádvoří můžete kopie Trajánova sloupu s reliéfy zobrazujícími výjevy z římsko-dáckých válek, jenž proběhly mezi roky 101 až 102 a 105 až 106.