HedvabnaStezka.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

Rumunsko


FUNKČNÍ OBLEČENÍ NA CESTY

POSLEDNÍ DISKUSE

Naděje českého Banátu a místních lidí stále žije

Naděje českého Banátu a místních lidí stále žije

Malebné české vesnice v rumunském Banátu se rok od roku mění a vylidňují. Naději pro ně ale představují místní lidé. Ti se ještě nevzdali a bojují ze všech sil za zachování tohoto krásného a unikátního místa.



„Dobrý den! Pojďte dál! A kdo vy jste?“ nečekaně zaznělo česky v rumunskýchhorách.  Přišli jsme malebnou krajinou Banátských Karpat, mezi   loukami, mezemi, remízky a drobnými políčky, do české vesnice Gerník. Do míst, kde přísloví „Host do  domu, Bůh  do  domu“ patří k životu stejně jako vyzvánění zvonů, práce s koňmi na poli a ranní vstávání k dobytku. Paní domu před nás staví mísu koláčů, zatímco její manžel nám stále dolévá vlastnoručně vypálenou slivovici. U toho nám zvukomalebnou banátskou češtinou líčí, co  všechno  je u nich nového.


Babičky v krojíchBabičky v krojích

Začínající hipoturistikaZačínající hipoturistika

Koně jsou pro místní milovaná zvířataKoně jsou pro místní milovaná zvířata

 

 

Prohlédněte si další fotografie k článku...


Řeč zde vychází z českých dialektů před dvěma staletími, z doby, kdy krajané do Banátu odešli. A poté si sem tam nějaké slovíčko vypůjčili z rumunštiny, pozměnili intonaci vět a dali slovům nové významy. Přesto jim rozumíme dobře a řeč uchu lahodí. Najednou se před námi ocitají talíře plněných paprik. Jídlo je zde vždy naprosto vynikající. Nejen že místní ženy jsou skvělé kuchařky, ale vaří z místních, s láskou vypěstovaných surovin, a také po fyzické námaze člověku chutná dvakrát tolik. Připadáme si jako v pohádce.

Tvrdá práce

Přesto víme, že tu za vším je spousta tvrdé práce. Že za stolem plným jídla jedřina na poli od jara do podzimu, od svítání do soumraku. Že dva krásní koně a kráva za zimu spořádají půdu plnou sena, které se kosilo, sušilo a vozilo celé léto.Že zdobené domy tito lidé zbudovali svýma rukama a svou šikovností a pílí. Že zde neznají slovo dovolená a rytmus práce zde určuje slunce, roční doby a zvířata.

A víme  i to,  že  některým starším lidem přerůstá hospodářství přes hlavu. Už nemají energii obdělávat všechna  pole, ani toho  tolik  vypěstovat nepotřebují. Jenže koně toho sežerou stejně, i když pracují zřídkakdy. Najednou se nedřou koně pro člověka, ale spíše naopak. Jenže – prodat koně, to není jen tak – lidé jsou na ně hrdí a jsou to milovaná zvířata. Ale   stačí úraz  nebo vážnější nemoc a už  je hospodářství nezvládnutelné.   Naštěstí v takových situacích často pomůže široká rodina.

Malebná krajina Banátu

Odejít či zůstat?

Nad vesnicí se také vznáší těžké dilema – zůstat či odejít do Čech? Mladí lidé vidí, že život v Čechách je jednodušší nebo si jej alespoň takto idealizují. Staří zase mají v Čechách některé děti, ne­li všechny. Ale tady mají kořeny. Rozhodnutí není lehké a těm, kteří odejdou, se většinou stýská dlouhé roky.

Vitální padesátnice, které nikdo neřekne jinak než paní Kasírojc, vyzařuje dobrou náladu a životní elán. Ubytovává turisty, prodává domácí šípková a kdoulová povidla, má kravku, prasátka, slepice… Dům s manželem dvakrát rozšiřovali, aby všechny děti měly kde bydlet. Jenže děti jsou v Čechách, manžel už před lety zemřel a ona tu žije jen se svojí starou maminkou. Trochu posmutnělým hlasem říká: „Až jedna z nás umře, tak tu druhou si vezme syn k sobě. Ale do té doby tu zůstanem.“

Pan Bouda je ředitelem gernické školy. Pod jeho rukama škola vzkvétá, vydává se školní časopis, děti jezdí na výjezdy… A aby toho neměl málo, řediteluje ještě rumunské škole v jiné vesnici. Jeho žena také učí a je dobrovolnou a samozvanou zdravotnicí pro celou vesnici, neboť nejbližší doktor je odtud hodinu jízdy daleko. Nicméně za to všechno mají peníze, které jsou na české poměry zcela ubohé. A dětí ve škole je rok od roku méně. Pan ředitel o místních problémech mluví zcela otevřeně a přiznává: „My se už deset let rozhodujeme, jestli nejít do Čech. Uvidíme, jak dlouho to ještě půjde…“

Zato devadesátiletá paní Cizrelová, která má polovinu dětí a vnoučat v Čechách a polovinu tady, je nešťastná: „To  nás  měli všechny  vzít do Čech  nebo  všechny  nechat tady, ale  ne  takhle! Jeden  tu  zůstane,  jeden odejde…“ Stále ještě zvládá chodit na dvůr pro vodu a naštípat si dřevo, ale trápí ji, že je celé dny sama. „Děti z Čech mi říkají, že si mě tam vezmou, tak asi půjdu…“ svěřuje se, ale o chvíli později je rozhodnuta:„Ale můj muž je pochovaný tady, tak já zůstanu také tady!“

Nový život

Na druhou stranu se vesnice snaží využít šancí, které jí dává nová doba. Už řadu let funguje malá továrnička na cívky do transformátorů, která zaměstnává přes padesát lidí. Platí jim sice rumunskou minimální mzdu, ale i to je v kraji, kde je o práci velká nouze, dobrý výdělek. Avšak hlavní příležitostí pro  místní lidi je turistika. Na vratech  mnoha domů vidíme dřevěné cedulky „ubytování“, krajané érádi nabídnou turistům i místní polopenzi. Díky pohostinnosti a štědrosti k návštěvám je ubytování u místní rodiny nezapomenutelným zážitkem a pro ně zase důležitým výdělkem.

Jedním z nejpodnikavějších lidí je pan Nedvěd. Postavil ve vesnici pekárnu, která peče chléb pro širé okolí, u ní dům pro hosty a návštěvníkům dokáže ve chlebové peci vykouzlit hotové zázraky – od koláčů přes vynikající americké brambory po úhoře z Dunaje. Prý má v plánu rozjet i cestovku, která by vozila výletníky z Čech…

Pan Beránek zase začal půjčovat své koně turistům na vyjížďky v sedle i výlety na voze. Okolo vesnice jsou i vyznačené jezdecké trasy a pohled na Banátskou krajinu z koňského hřbetu opravdu stojí za to.

Dětský taneční soubor

V neposlední řadě musím zmínit rodinu Merhautových, která má velké zásluhy na životě ve vesnici. Pan  Merhaut je nejen knihovníkem a správcem kulturního domu, také třeba každý rok pěšky několik dní putuje mezi pěti českými vesnicemia obnovuje turistické značky. Jeho syn Václav mimo jiné vede taneční soubor, který vystupuje na folklorních akcích v Rumunsku i v Čechách. Paní Merhautová zase ubytovává turisty, a společně se starají o své hospodářství. Určitě by se dalo pokračovat, sem tam se člověk mezi řečí dozví, co ještě dělají dalšího.

A právě pohled na tyto lidi mi dodává víru, že české vesnice v Banátu vydrží. Možná trochu jiné, než jsou dnes, ale snad jim zůstane i jejich kouzlo. A snad i nadále budeme moci přijet za lidmi, kteří mají příběhy a dokáží vyprávět. Kteří věčně nespěchají a živí se poctivou prací svých rukou. Kteří jsou moudří, i když nemají školy a tituly. A kde můžeme poznat věci, které byly u nás v zájmu pokroku a světlých zítřků odhozeny a pošlapány, a teď nám chybí. „Vemte si ještě koláče! A nalejte si kořalku!“ znovu nás pobízí paní máma. A my se těšíme, až v malované světničce zalezeme pod bachraté péřové duchny.


Autor článku, Jiří Vackář, je čerstvým absolventem geofyziky na Karlově univerzitě, mimo to je průvodcem CK Alpina a donedávna vedoucím skautského oddílu. Ve volném čase cestuje zejména vlakem a zejména na východ do hor a zapadlých vesniček. Oblíbená místa: Ralsko, České Švýcarsko, Banát, Rila a Pirin, Podkarpatská Rus a Tušetie (Kavkaz).


07.06.2012, Jiří Vackář


Diskuse


Filip
Filip
Merhautovi jsou naprosto úžasní! Pan Josef svými aktivitami a neúnavností (i přes zdravotní stav), paní Marie svým optimismem, vtipkováním a v Čechách už snad nevídanou pohostinností :). Doufám, že to, co se stalo s větrníky ve Svaté Heleně a je pravděpodobně nezvratné v menší míře i v Gerníku, se nerozšíří ještě dál, resp. se místní poučí a uvědomí si i ti zbývající, kdo a co je v kraji bude živit. Nicméně stále ještě můžeme věřit, že elektrárny nebudou způsobovat žádné zdravotní komplikace, nebude z nich v zimě odletovat námraza a všichni si zvykneme na nová panoramata.
29. 04. 2012, 12:34:51
Zuzana
Zuzana
Sběr sena je česky senoseč.
08. 06. 2012, 05:03:41
martin mykiska
martin mykiska
Jak pomoci v boji (takřka doslova)s větrnými mlýny v Banátu, najdete zde: http://www.banat.cz/vetrne_elektrarny.htm Bohužel zájmy investorů se zatím spíš zvětšují, než naopak!
11. 06. 2012, 17:03:14

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze

CESTOVATELSKÝ TWEET

Kdo se mnou jede na Kiribati?