O život tenkrát přišlo přes 800 000 obyvatel a téměř 90 procent veškeré zástavby lehlo popelem.Výstavba nové Waršawy po válce probíhala za vydatné pomoci Sovětského svazu. Jako "dar národů SSSR" je označována také nejviditelnější budova ve městě, 240 metrů vysoký Palác vědy a kultury, postavený v letech 1952-1955. Protože svou architekturou připomíná Stalinovy moskevské mrakodrapy, bývá místními nazýván "Stalinova pomsta".
Klasicistní budova Velkého divadla byla postavena v letech 1825 až 1833. Její velkolepý vchod se sloupovím je zdoben vlysem Anakreont mezi múzami a sousoším Oidipův návrat z olympijských her. Divadlo bylo poškozeno bombou v roce 1939 a zcela zničeno v roce 1944, obnovováno bylo postupně v letech 1951 až 1965. Jedná se o jedno z největších divadel v Evropě, jeho hlediště pojme 1900 diváků. Uprostřed Zámeckého náměstí stojí socha Zikmunda III. Sloup pochází z roku 1644, pilíř je ze žuly a bronzová socha představuje Zikmunda jako obránce víry s křížem a mečem. Na podstavci je umístěna deska s královskými tituly. Královský zámek vznikl na místě původního dřevěného obranného hradu ze 13. století. Na renesanční zámek byl přestavěn koncem 16. století. Byl zcela zničen za druhé světové války a jeho obnova započata teprve v roce 1971 z prostředků celonárodní sbírky. Svatojánská ulice spojuje Zámecké náměstí s Náměstím Starého města.
Katedrála sv. Jana Křtitele byla původně dřevěným kostelem ze 14. století, který byl v 15. století nahrazen zděným. Po válce byl v letech 1947-1956 postaven jako trojlodní katedrála v gotickém stylu. Z původní výzdoby byl zrekonstruován pouze vstupní portál. Náměstí Starého města (Rynek Starogo Miasta) bylo centrem Varšavy až do začátku 19. století. Zdejší měšťanské domy vznikly většinou v 15. a 16. století a byly barokně přestavěny v 17. století, kdy sem přibyly také lucerny. Po válce byly obnoveny dle původního vzhledu. Protože nacisté zničili i městské plány, probíhala detailní rekonstrukce pouze podle dobových kreseb a fotografií. Uprostřed náměstí stojí socha Sirény - symbol Waršawy. Původní středověké městské hradby byly z větší části odkryty teprve během stavebních prací po druhé světové válce. Jejich funkci posiloval také obranný barbakan, pocházející ze 16. století.
Gdaňsk, Sopoty a Gdyně tvoří srostlé trojměstí, mezi těmito městy jezdí každou chvíli vláček "kolejka" se spoustou zastávek. Gdaňskou městskou hromadnou dopravou se Sopotům můžete natolik přiblížit, že již prakticky stačí přejít ulici. Gdaňské nádraží leží asi patnáct minut procházkou pěknými historickými částmi města od náměstí se sochou Neptuna - symbolem Gdaňska. Na malé rozloze tam potkáte nemálo velkých kostelů, říční kanál, otevřený i krytý trh nejen s rybami a sem tam i nějakou hospodu, kde si můžete dát třeba typické polské jídlo Bigos nebo různé druhy boršče. Pokud už se nebudete moci dočkat moře, můžete nasednout do tramvaje, dojet na konečnou, přejít parčík a náhle se před vámi otevře Balt se spoustou racků a labutí. Po pobřeží si můžete udělat procházku do Sopot. Krakow byl zařazen v roce 1978 na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Lidé jsou již od pradávna povahy pověrčivé a proto téměř v každé zemi najdete nějakou pověru. Tak například v Polsku se traduje, že zemi hrozí nebezpečí a blíží se zlé časy pokud slavný zvon Sigismung na krakowském Wawelu mlčí. Staré pověsti tvrdí, že zakladatel města byl kmenový kníže Krak, který zbavil zdejší obyvatele obávaného draka žijícího v jeskyni Smocza Jama pod Wawelskou skálou. Na tomto místě pak nechal postavit první hradiště. Jemu také prý vděčný lid navršil kopec dodnes nazývaný Krakus. Vlastní staré město velmi připomíná Prahu s řadou malých uliček a průčelí. Centrem města je pak Hlavní náměstí (Rynek Glowny),který je se svými rozměry 200x200 m největší náměstím ve střední Evropě. Uprostřed je budova Sukiennice postavená pro obchodníky se suknem ve 14. století. Dnes jsou zde znovu obchody, ovšem zaměřené na návštěvníky města. Hlavní rynek pak obklopují měšťanské domy a paláce pocházejíce z 15. až 17. století. Součástí náměstí je také gotický mariánský kostel z 14. století s dvěmi věžemi. Z vyšší z obou věží se ozývá každou hodinu troubení. Z věže je také krásný pohled na panoráma města. Zajímavý je také interiér kostela, který tvoří umělecké skvosty. Nejvzácnější je dřevený oltář. Krakov je stejně jako Praha městem kostelů a tak je i zbytek starého města jimi přímo zahlcen. Všemu pak vévodí vršek Wawel, kde se nachází historický areál staveb bývalé královské rezidence. V zámku jsou umístěny státní umělecké sbírky a byl zde také až donedávna zmiňovaný zvon Sigismung. Nedílnou součástí historického Krakowa je židovská čtvrť Kaziměř, založená roku 1335, která se bez větších změn zachovala dodnes. Z celkového počtu 550 budov patří 500 mezi památkové objekty. V názvech labyrintu uliček ožívají postavy ze Starého zákona - Jákob, Izák či Josef, v synagoze Remuh se konají bohoslužby. Ve Staré synagoze je pak muzeum judaik a každoročně se zde koná židovský festival, který ve městě probíhá již několik sezón a snaží se o zachování staré židovské kultury. Z největších šelem tu najdete medvědy – žije jich tu asi 30, a zubry, kteří byli do této oblasti dovezeni z Bělověžského pralesa. Pokud jde o faunu, celkem tady bylo popsáno na 250 druhů zvířat. Z toho např. 7 druhů hadů a nespočet druhů bezobratlých. V roce 1991 byly Bieszczady zahrnuty do celosvětové sítě biosférických rezervací. Na dnešním rázu této horské oblasti se ve velké míře podílela i poslední světová válka. Během ní a zejména po ní (v letech 1944 - 1946) se velká část obyvatel (zejména ukrajinského původu) vystěhovala do Sovětského svazu. Nakonec tady zůstalo 84 zcela opuštěných vsí, takže více jak 80% území zůstalo neobýváno.GDAŇSK, SOPOTY A GDYNĚ
KRAKOW
POLSKÁ PŘÍRODA
Beskid Makowski
Beskid Makowski patří do oblasti Západních Beskyd a občas se pro něj používá název Střední Beskydy. Na západě jsou tyto Beskydy ohraničeny kotlinou Źywieckou a Beskidem Malym, na jihovýchodě Beskidem Wyspowym a na severu Wielickým pohořím. Charakteristickým znakem makovských vrcholů je jejich kruhový tvar a povlovné svahy a doliny. Rostou zde bukové a jedlové lesy, které se střídají s loukami a poli.
Beskid Sadecki
Beskid Sadecki patří do oblasti Západních Beskyd a skládá se ze dvou horských pásem, které odděluje dolina řeky Poprad. Nejvyššími vrcholy jsou Radziejowa (1 262 m) a Jaworzyna Krynicka (1 114 m). Dvě největší řeky Dunajec a Poprad přitékající z Tater mají velký význam pro život v celé oblasti. Svými průlomy vytvářejí ráz krajiny. Nezanedbatelné jsou z hlediska zásobárny vody v umělých jezerech Roznowskie a Czechowskie. Na území Beskidu Sadeckeho se nachází také velké množství minerálních pramenů, zejména v dolině Popradu a jeho přítoků. Velmi významnou část přírodního bohatství tvoří fauna a flóra soustředěná do 19 přírodních rezervací. Pro svou rozmanitost a krajinnou pestrost je Beskid Sadecki jednou z nejnavštěvovanějších oblastí Polska.
Beskid Slaski
Beskid Slaski neboli Slezské Beskydy jsou nejzápadnějším pohořím vnějších Západních Karpat. Nejvyššími vrcholy tohoto pohoří jsou Skrzyczne (1 257 m) a Barania Góra (1 220 m). Pohoří je ohraničeno Jablunkovskou brázdou a státní hranicí s Českou republikou od západu, Beskydem Źywieckim z jihu. I tyto Beskydy jsou pokryty z velké části lesy, a to bukovo-jedlovými a smrkovými. Ze zvířat zde žije vlk, rys a jelen. Z menších živočichů liška, tetřev a řada dalších. Beskid Slaski je odvodňován řekami Wisla a Sota, které tečou do Baltského moře. Centrem pro výpravy do pohoří je město Bialsko-Biala.
Beskid Wyspowy
Beskid Wyspowy či Ostrovní Beskydy jsou charakteristickou a neopakovatelnou částí polských Karpat. Toto pohoří je tvořeno izolovanými a až několik stovek metrů nad okolním terénem čnějícími vrcholy. Ty tak připomínají ostrovy, což dalo vzniknout i jménu tohoto pohoří, jehož průměrná výšky je 900 až 1 000 metrů. Původcem tohoto specifického reliéfu je geologická skladba pohoří. Vyšší partie totiž tvoří magurské pískovce, pod kterými se nacházejí méně odolné komplexy hornin. Na západě sousedí Wyspowe Beskydy s Beskidem Makowskim, na jihu s pohořím Gorce a částečně s pásmem Podhalańskim. Z východu jsou pak ohraničeny pásmem Beskidu Sadeckeho. Nejvyššími vrcholy pohoří jsou Mogielnica (1 171 m) a Cwilin (1 071 m). Pohoří pokrývají dubové a borovicové lesy.
Beskid Zywiecki
Pásmo těchto Beskyd se táhne ve směru slovensko - polské hranice. Ze západu a z jihu jsou ohraničeny Slovenskými Beskydami, ze severu a z východu Źywieckou kotlinou. Toto pohoří je tvořeno jednotlivými horskými skupinami oddělenými hlubokými dolinami. Nemají proto souvislý hřeben. Nejvyššími vrcholy těchto Beskyd jsou Pilsko (1 557) a Buczynka (1 202 m). Beskid Źywiecki je značně zalesněným pohořím. Převládají jedlové bučiny a smrky. Na nejvyšších vrcholcích se pak objevuje kosodřevina. Z rostlin zde naleznete řadu chráněných druhů. Z větších živočichů stojí za zmínku vlk, jelen či rys. Střediskem této oblasti je město Rajcza, ve kterém můžete navštívit kostel sv. Vavřince a sv. Kazimíra s vzácným obrazem matky Boží a bývalý palác Karla Štefana Habsburka.
Polské Beskydy (Bieszczady)
Polské Bieszczady hraničí na jihu se slovenskými Bukovskými vrchy. Bieszczady leží na území vojvodství krosnienskioho a jsou zahrnovány do tzv. Východních Beskyd. Nejvyšším vrcholem celého tohoto rozlehlého pohoří je Tarnica (1 348 m). Pro Bieszczady, podobně jako pro Poloniny na Ukrajině, jsou typické vrcholové a hřebenové louky ve výškách od asi 1 100 metrů nad mořem. Velká část pohoří je zahrnuta do Národního parku Bieszczady (Bieszczadski Park Narodowy). Na hřebenech a ve vrcholových partiích se často objevují kamenná moře, která jsou tady zvána rozsypance. Více jak 60% povrchu Bieszczad pokrývají lesy, zejména jedlo-bukové a bukové. Zachovaly se dokonce původní staré karpatské bučiny, na které můžeme narazit zejména v oblasti tzv. Puszcza Bieszczadzka nad řekou San, která je hlavní sběrnicí vody v tomto pohoří. Vedle těchto dřevin je ale poměrně hojně rozšířena i olše, javor a také smrk. Horní hranice lesa zasahuje do výšky 1100 až 1150 metrů. Nad ní jsou již jen horské louky, jejichž flóra je neobyčejně bohatá. Vedle toho tady roste na 250 druhů mechů.
East Side Gallery: Malý zbytek Berlínské zdi je dnes největší venkovní galerií na světě.
Berlín, Brémy, Mnichov, Lübeck či Norimberk patří mezi nejkrásnější německá města.
Na prázdniny se vydejte jedině do Německa!