Dřevěné kostely v jižní části Malopolska představují vynikající příklady různých středověkých stavebních tradicí římskokatolické kultury. Jedná se o roubené kostely, jak bylo v té době v severní a střední Evropě obvyklé. Byly financovány urozenými rodinami a sloužily jako symbol jejich společenského postavení. Na venkově představovaly alternativu ke kamenným kostelům, stavěným ve městech.