Norská kuchyně je silně ovlivněná svými zeměpisnými šířkami a založená na surovinách, které lze pěstovat a získat v severských podmínkách. Základem je možnost konzervace jídla, vzhledem k dlouhým a vytrvalým zimám zejména na severu země. Většina tradičních pokrmů se tedy zakládá na rybách a zvěřinovém mase.
Norové si moc rádi pochutnávají na jeleních, losích či sobích steacích, čerstvých či uzených lososech a jiných rybách. Nejtypičtější norskou pochoutkou je pak rozhodně sušená treska, ostatně na pobřeží můžete v okolí rybářských vesniček vidět, jak se tyto ryby suší. Sušená treska je neodmyslitelnou součástí také národního pokrmu lutefisk. Připravuje se ze sušené a solené tresky naložené v nálevu. Historie lutefisku se údajně váže k vikingům. Ti prý vypálili vesnici i se sušírnou ryb. Vesničané se snažili své zásoby jídla zachránit a uhasit ryby vodou. Z ohořelých a rozmočených sušených tresek pak připravili jídlo, ze kterého se poté stal právě národní pokrm lutefisk.
Mezi další tradiční jídla patří také farikal s dušenými jehněčími či skopovými masovými kuličkami a zelím. Zejména v období vánoc je oblíbeným jídlem pinnekjott z jehněčích či skopových žebírek. Lapskaus svým složením připomíná guláš, tvoří jej obvykle směs uzenin, mletého masa, kousků vepřového masa a zeleniny. Norové rovněž nedají dopustit na sýry, jejich nejoblíbenější je uzený sýr z kozího mléka isgeitos. Takřka ke každému jídlu Norové konzumují chléb, ostatně v obchodech seženete několik druhů. Typický norský oběd tvoří sendviče, teplá jídla se v Norsku jedí většinou k večeři. Kontroverzní otázkou je konzumace velrybího maso. Kdysi bývalo nedílnou součástí norského jídelníčku. Dnes na něj narazíte jen v některých restauracích a může to být opravdu drahý zážitek. V současné době je v Norku povolen pouze omezený lov plejtváka malého, který nění považován za ohrožený druh. Z dezertů stojí za zmínku například dort se šlehačkou a marcipánovou polevou lukket valnot.
V Norsku je velmi drahý alkohol a platí zde zákaz konzumace alkoholických nápojů na veřejnosti, což se vztahuje i třeba na popíjení na balkóně! Za močení na veřejnosti pod vlivem alkoholu vám může hrozit pokuta ve výši až deset tisíc norských korun. Často se tak této severské zemi přezdívá „země na suchu“. Norové nejsou zvyklí popíjet denně například sklenku vína k večeři, ale spíše pijí nárazově, většinou o pátečních večerech u někoho doma na soukromém večírku. V obchodech lze koupit alkohol od 18 let, tvrdý alkohol až od 20 let. Pivo lze zakoupit ve většině obchodů, avšak pouze v omezené prodejní době. Pro tvrdší alkohol musíte do specializovaných obchodů Vinmonopolet, které jsou kontrolované státem. V neděli je takřka nemožné zakoupit v Norsku alkohol, ať už v barech či obchodech.
