Ostrov nymfy Kalypsó, zvaný ve starověku Ogygia, je nyní maltskou obilnicí. Terasovitá pole, kterými je ostrov pokryt, založili před více než tisíciletím Arabové. Pěstuje se na nich obilí, brambory, ovoce i zelenina. Čas se tu zastavil, život plyne poklidněji, oproti Maltě tu najdeme mnohem více zeleně, stromů i keřů. Je tu i několik prastarých olivových hájů. Tradiční pěstování oliv dokazují i některé místní názvy. Obec Zebbug je pojmenovaná podle olivových hájů v okolí, název blízké obce Ghasri znamená lis na olivy. Dosud se k zemědělským pracem používají osli, na pláních, kde není zemědělská půda, potkáte stáda ovcí a koz.

Ostrov Gozo má rozlohu 67,1 km² a žije na něm asi 25 tisíc stálých obyvatel. Od Malty je vzdálen asi 6 km, plavba mezi Cirkewwou (Malta) a Mgarrem (Gozo) trvá i s nástupem a výstupem necelou hodinu. Ovšem najednou jako byste se ocitli v trochu jiném světě! Obyvatelé Goza jsou ještě pohodovější než „Malťané“. Ostrov má vlastní mýty a legendy, historii, architekturu, ale také kuchyni a řemesla a vlastně žije naprosto jiným životem a tempem než sousední Malta. A co je hlavní: zachoval si svůj tajemný poklid! Mnoho obyvatel Malty jezdí na Gozo relaxovat, na víkendové výlety nebo i dovolené do svých či pronajatých venkovských sídel.

Opakované pokusy spojit mostem maltský přístav Cirkewwa s Mgarrem na Gozu skončily naštěstí jen na papíře. Náklady na výstavbu mostu by byly neúměrné a mnoho lidí by po dostavbě silniční spojky ztratilo pracovní příležitost. Navíc, kdyby se Gozo stalo tak dobře přístupným, ztratilo by nejspíš velice rychle starověký šarm, který měla ještě asi před půl stoletím i Malta.

Gozo se liší od Malty jednak tím, že je úrodnější a malebnější, ale jak již bylo naznačeno, zejména svými obyvateli. Gozané jsou houževnatí, skromní a odolní vůči většině okolních vlivů. Jejich charakter se formoval po celá staletí, kdy ostrůvek, skoro nechráněný, byl často napadán a devastován piráty. V jednom případě bylo dokonce téměř celé jeho obyvatelstvo odvedeno do otroctví. Pokud měli Gozané v minulosti informace o hrozící invazi, někteří se ukryli v lépe opevněných městech na Maltě a někteří byli evakuováni na Sicílii, nicméně vždy, když nebezpečí pominulo, se vraceli zpět na Gozo. A to je zřejmě to, co tvoří charakter obyvatel Goza: jsou věrní svému domovu, své krajině. Jejich hrdost na vlastní domov se pozná i v kráse a velikosti zdejších kostelů. Kupole dómu ve vesnici Xewkija je údajně svým průměrem třetí největší v Evropě.