Ve zdejších hlubokých údolích a na strmých srázech snadno zabloudí, kdo se bez náležité přípravy vydá hledat dávno zasutý zlatý důl, pramen potoka ukrytý v hloubi lesa nebo trosky opuštěného a zapomenutého kláštera. Náhlé bouře, kluzké stezky a zrádné propasti nabádají člověka, aby měl k Zemplínským vrchům patřičnou úctu, ale návštěvník, který se zákonům hor nezpronevěří, bude odměněn nádhernými vyhlídkami a nepřeberným množstvím zážitků.

Jednu z nejkrásněji položených hradních zřícenin v Maďarsku, ruiny více než tisíc let starého Füzéru, uvidíte už z velké dálky. Jako většina uherských hradů a tvrzí, i Füzér byl pobořen na začátku 17. století Habsburky, kteří se obávali stavovských povstání a osvobozeneckých hnutí vedených domácí šlechtou, a tak se snažili srovnat se zemí hrady, kde by se případní povstalci mohli soustředit, kde by měli možnost načerpat nových sil k boji proti představitelům centrální moci. Okolí hradní zříceniny je chráněným územím, neboť tu roste vzácná květena typická pro oblast Karpat. Na jiném kopci – ale v podobně pěkném prostředí – se nalézá zřícenina hradu Regéc. Tento hrad byl vztyčen ve 13. století a dobu největšího rozkvětu prožíval v onom stopadesátiletém období, kdy byl v držení rodu Rákócziů, který do značné míry ovlivnil maďarské dějiny. Hrad pobořili vojáci rakouské císařské armády v roce 1715, po porážce osvobozeneckého boje knížete Rákócziho, který se pokusil vymanit Uhry z rakouského područí.