Potok Szinva, pramení samotářsky v lese, ale z panensky nedotčené přírody brzy horempádem uhání k Miskolci, nejdůležitějšímu městu této severomaďarské oblasti, u kterého se vlévá do řeky Sajó. Moderní velkoměsto obklopila příroda nevšedními pozoruhodnostmi. Nedaleko odtud je Miskolctapolca, městečko plné lesíků, parků a kopečků – mimo jiné také s jezerem, kde se půjčují loďky, s koupalištěm a léčebnými jeskynními lázněmi.

Za světový div je považována voda v tůňkách a studánkách zdejšího jeskynního systému, protože její teplota dosahuje až 20-28 °C, což je v krasových útvarech zcela ojedinělé.

V katastru města Miskolce stojí také hrad Diósgyőr, který byl postaven ve 14. století, za vlády Ludvíka (Velikého) z Anjou, a který má čtyři věže. V hradních kasematech si lze prohlédnout největší panoptikum ve střední Evropě, jehož 67 figurín zpodobňuje výjevy ze života na dvoře krále Ludvíka Velikého. Národní park Bükk byl v roce 1976 založen proto, aby poskytoval náležitou zákonnou ochranu zdejším neobvyklým přírodním útvarům a hodnotám, jakož i vzácným živočišným a rostlinným druhům, mezi nimiž najdeme jak faunu typickou pro časový úsek po skončení doby ledové, tak exoticky vyhlížející orchideje nebo netopýry, kterým dnes už pomalu hrozí vyhynutí. Flóry zdejšího pralesa se 160 let nedotkla lidská ruka. Bükk je zároveň oblastí, v níž sahá historie soužití člověka s okolní přírodou desetitisíce let do minulosti, vždyť jeskyně tohoto pohoří obýval už pračlověk. Hranice národního parku se táhnou v těsné blízkosti Miskolce, který je třetím největším městem v Maďarsku a od roku 1720 má funkci administrativního centra župy. Historické městské jádro vzniklo na konci 15. století.

Nejkrásnější částí města je ulice lemovaná citlivě renovovanými domy, která byla přetvořena v pěší zónu. Na vrchu Avas, který se tyčí uprostřed městského centra, stojí drahocenná perla gotického stavitelství – kostel patřící dnes reformované církvi. Vzácnou relikvii střeží také kostel ortodoxní řeckokatolické církve: deskový obraz Černé panny Marie Kazaňské, dar carevny Kateřiny II.