Rozhodnutím UNESCO z roku 1995 se tyto krasové jeskyně staly součástí Světového dědictví. Ze 700 různě velkých jeskyní, které zde dosud byly objeveny, jich 273 leží na maďarské straně hranic. Dvacet jeskyní v maďarské části krasu požívá zvýšenou ochranu.

Krápník, to je útvar velmi choulostivý; roste tempem jeden milimetr za 15-20 let, ale dotkne-li se ho lidská ruka, jeho růst se zastaví, ba co víc, celý krápník je tím odsouzen k zániku. Nejpodivuhodnější a nejdelší jeskyní tohoto krasového systému je Baradla, jejíž délka činí celkem 24 km (z toho 5,6 kilometrů přesahuje na území Slovenska) a kterou také navštěvuje nejvíce návštěvníků. Prastaré kosti a nástroje, které tu byly nalezeny, svědčí o tom, že už před sedmi tisíci lety tuto jeskyni obýval člověk. Zakládal v ní i oheň, ba později používal i mocně dýmající pochodně.

Od konce 19. století, kdy začaly jeskyni popularizovat četné články v tisku a knihy, sem pravidelně přicházely početné skupiny návštěvníků, které si na cestu svítily pochodněmi. V důsledku toho byly celé trsy krápníků postupně začerněny sazemi. Ale jsou tu i jiné kamenné zázraky divukrásných tvarů, které zase hrají do žluta nebo do červena, protože je zbarvily různé minerální látky. V jeskynních partiích, které byly probádány teprve nedávno, se zase našly krápníky “oděné” elegantní barvou slonoviny, jejíž estetický účinek umocňuje lesk způsobený vlhkostí.