Napoleon nazýval Rigu "předměstím Londýna", protože tu zanechaly svou stopu tradice mnoha národů. V rámci křižáckého tažení do Pobaltí přistál biskup Albert z Buxhoevdenu na jaře roku 1200 s 23 loděmi a 500 bojovníky v ústí Daugavy. Rok poté založil nedaleko soutoku Daugavy s říčkou Rídzene, kde už byla livská osada, město Rigu, aby se stala jeho sídelním městem a základnou pro další šíření křesťanství na východ. Byla vystavěna pevnost a architektura rozrůstajícího se města byla poznamenána vlivem německých měst. Význam města stoupal spolu s jeho hospodářským a obchodním rozmachem. Na konci středověku měla Riga 8 000 obyvatel, od roku 1282 se stala členem Hansy, která v té době ovládala všechen obchod na Baltu. Vládnoucí vrstvu ve městě tvořili němečtí obchodníci. V 15. století vznikla v městě Velká gilda, spojující bohaté kupce a Malá gilda, hájící zájmy řemeslníků. V 16. století dosáhly tyto spolky (gildy) zrovnoprávnění s městskou radou při rozhodování o vybírání daní. V roce 1524 se Riga přiklonila k reformaci, která jí přinesla náboženskou svobodu. Další osud města byl ovlivněn livonskými válkami, které začaly pustošivým vpádem cara Ivana IV. Hrozného v roce 1558 do Livonska. Město se roku 1561 stalo svobodným městem, roku 1581 se s ohledem na své obchodní zájmy poddalo polskému králi a stalo se součástí polsko-litevského státu. V září 1621 dobyl Rigu švédský král Gustav II. Adolf. Za švédské vlády bylo v Rize založeno roku 1631 první gymnázium. V době severní války, kdy se k hrůzám války připojila neúroda a morová epidemie, byla Riga dobyta ruskými vojsky (1710) a připojena k ruské říši. Od roku 1796 se stala centrem ruské gubernie a jedním z nejvýznamnějších ruských přístavů na Baltu. Při Napoleonově ruském tažení nebyla Riga Francouzi dobyta. Od konce 18. století zažívala Riga další rozkvět. Obchodní stavy se obnovily, rostlo město i počet jeho obyvatel, vznikala a rozvíjela se průmyslová výroba. Začátkem 20. století se stala Riga největším ruským vývozním přístavem, který se specializoval zejména na export obilí do západní Evropy. Současně vyrostal v jedno z největších průmyslových center v Rusku. Riga byla také hlavním kulturním centrem oblasti. Na počátku 60. let 19. století byla ve městě založena univerzita. V září 1991 se Riga znovu stala hlavním městem obnovené Lotyšské republiky. Nejvýznamnější památky najdeme ve Starém městě, na východním břehu Daugavy. Zděný Rižský dóm (Rígas Doms) je největším kostelem v Pobaltí (rozměry 187 x 43 m, tloušťka zdi 2 m). Založen byl v roce 1211 rižským biskupem. Chrám byl postupně přestavován až do 18. století, proto jsou zde patrny různé slohy. Nejstarší jsou románské prvky ve východní části, raně gotickou památkou je křížová chodba, která spojovala chrám s bývalým klášterem, věž z roku 1776 je barokní a je vysoká 90 m. Nahradila původní věž z roku 1547, která byla nejvyšší věží města a byla vysoká 140 m. Katedrála má vznešený a zároveň přirozený vzhled, a umělecky hodnotnou vnitřní výzdobu. Ohromné varhany z roku 1884 mají 6.768 píšťal, v době vzniku byly největší na světě. Na podlaze a u stěn jsou shromážděny velkolepé sochařské náhrobky ze 16. a 17. století, z kamene vytesané epitafy (nápisy na náhrobcích), vzácné je dřevěné orámování varhan, katedry a lavic a románská kapitulní síň. Za SSSR bylo v katedrále muzeum, dnes slouží také jako činný kostel a místo pro pořádání varhanních koncertů. Severozápadně od katedrály pozůstatky hradu z 13. století. Byl postaven livonskými rytíři. V polovině 16. století přestal livonský řád existovat a přestavěný zámek se stal rezidencí polských a později švédských panovníků. Od konce 18. století byl sídlem ruského gubernátora. Dnes v budovách sídlí prezident a tři významná muzea. Riga během 19. století prodělala velkou proměnu. Hlavní rižský architekt J. D. Felsko a O. Dietz vyprojektovali roku 1856 novou Rigu bez opevnění, s typickými parky, bulváry a okrasným kanálem. Dominantním architektonickým stylem se stal eklekticismus, začátkem 20. století secese. Nová část města byla UNESCEM zapsána na listinu světových architektonických památek. Nejhezčí budovy jsou na ulicích Alberta a Elizabetes. Řadu z nich navrhl N. Ejzenštejn, otec slavného režiséra.
Riga
Největší město v Pobaltí, díky své poloze při ústí Daugavy do Rižského zálivu byla už od pravěku osídleným místem, obchodní a dopravní křižovatkou cest mezi východem a západem, jihem a severem.