Města Mantova a Sabbioneta představují dva pohledy na renesanční urbanismus. Zatímco Mantova představuje rozšiřování již stávajícího města, Sabbioneta byla postavena na zelené louce s použitím tehdejších teorií o tzv. ideálním městu. Půdorys Mantovy je tedy nepravidelný, s mnoha středověkými budovami, včetně rotundy z 11. století a barokního divadla. Sabbioneta, která byla postavena v jednom období, má pravidelný šachovnicový půdorys (druhá polovina 16. století). Obě města nabízejí výjimečné svědectví o urbanistických, architektonických a uměleckých představách renesance, které naplňují vize  vládnoucího rodu Gonzagů.