Z městečka Kotor pokračuje naše cesta směrem do pohoří Lovčen. Vyrazit hned po obědě bylo docela odvážné. Čekají nás totiž asi tři hodiny stoupání na slunci. Cesta se točí v mnoha serpentinách, které už po půlhodině přestáváme počítat. Námahu ale vynahrazují nádherné výhledy, které se mění za každou další zatáčkou.
Lovčen je pohoří v blízkosti Boky Kotorské. Je malé rozlohou, ale nachází se zde spousta skalních vápencových útvarů, lesy a alpínské louky. V roce 1952 byla oblast vyhlášena národním parkem za účelem ochrany přírodní a kulturní hodnoty. Vyskytuje se zde celá řada chráněných stromů, rostlin, plazů a motýlů. Žijí tady i medvědi, vlci, spatřit můžeme orla nebo sokola. Tato lokalita zaujímá zvláštní místo v srdcích všech Černohorců a spousta z nich zde tráví letní i zimní dovolenou. Okolní skály se totiž po dešti barví do černa a proto je oblast místními obyvateli považována za „Černou Horu“, která dala jméno celé zemi.
Na východě a jihovýchodě svahy Lovčenu klesají do krasových oblastí v okolí města Cetinje a dále až ke Skadarskému jezeru. Na západě stoupá masiv hor téměř strmě od mořského pobřeží Boky Kotorské. Kolem nejvyšších vápencových vrcholů se nacházejí hluboké krasové deprese, mnoho propastí a dalších krasových jevů. Pohoří Lovčen je podobně jako sousední Orjen bohaté na srážky, které dosahují ročního průměru až 4000 mm. Důvodem je to, že oblast je často vystavena teplým vlhkým větrům z Jaderského moře. Ty se dále sráží s chladným vzduchem nad pobřežními horskými masivy a způsobují oblačnost.
Výhledy, které neomrzí
Konečně jsme nahoře v sedle, kde je hotel a malá restaurace. Na terase si dáváme pivo Nikšičko a sledujeme západ slunce nad zálivem. Přespáváme kousek od vstupu do národního parku u lesa. Ráno pak sjíždíme na kolech pár set metrů zpět na vyhlídku, ještě jednou si užít nádherný výhled na celou Boku Kotorskou.
Nejvyšším vrcholem národního parku a celého pohoří je Štirovnik (1749 m). Jedna z nejkrásnějších částí parku je pak resort Ivanova Korita, který se nachází na východním svahu hory Jezerski Vrch, v údolí pokrytém lesy a loukami. Je to známá rekreační oblast, která je otevřena i během zimy a nachází se zde sjezdovka s vlekem. Hory jsou také protkány sítí pěších stezek a cyklotras pro horská kola. Pokud sem pojedete na výlet, buďte ale připraveni na to, že teplota může být až o deset stupňů nižší než na pobřeží.
Štirovnik je sice nejvyšším vrcholem pohoří Lovčen, nikdy ale nebyl turisticky tak lákavý jako Jezerski Vrh. Na jeho vrcholu je totiž umístěna telekomunikační věž a přístup tam je zakázán. Na druhém nejvyšším vrcholu, kterým je Jezerski Vrh (1 660 m) stojí mauzoleum vladyky a básníka Petara II. Petroviče Njegoše, jednoho z nejvýznamnějších obyvatel Černé Hory. Za vstupem do mauzolea je jeho mramorová socha v nadživotní velikosti. Mezi další zajímavá místa patří vrcholy Zabljak (1604 m), Trestenik (1489 m) a Lovčenské Jezero na východní straně Jezerského vrchu.
Oblast kolem zátoky Boka Kotorská je známá především pro svá města se zachovalou středověkou architekturou – Kotor, Risani a Perast. Každé z nich má několik pravoslavných a katolických kostelů, klášterů a významných poutních míst. Přečtěte si o nich více v článku Po stopách mořeplavců do zátoky Boka Kotorská. |
Z celé oblasti národního parku Lovčen jsou nádherné výhledy, jak dolů do údolí a na moře, tak i směrem na sever na město Cetinje, pohoří Komovi a dokonce až na albánské hory Prokletije. Za jasných dní lze spatřit i břehy Itálie. Kromě přírodních zajímavostí v parku, stojí za návštěvu i městečko Njeguši, které je proslaveno výrobou a prodejem místní šunky zvané pršut.
Roman Bár pracuje v oboru geografie, ve volném čase ho zajímá hlavně cestování a hudba. Mezi nejoblíbenější země řadí Nepál, Indii, Nový Zéland a Bolívii. V posledních letech vyměnil batoh a pohorky za kolo a brašny a věnuje se více cykloturistice. |
Tento příspěvek byl redakcí smazán jako nevhodný