S trochou štěstí jsem uprosil šéfa na čtyřtýdenní dovolenou a než jsem se nadál, už jsme seděli na moskevském letišti směr Hanoi. Byl to můj první let do Asie a musím přiznat, že jsem byl mírně nervozní, když jsme přistáli na letišti a vystoupili na nezmámé pevnině. Naše cesty poté směřovaly do horského městečka Sa Pa, Národního parku Cuc-Phuong, okolí Hanoie a dalších památek na severu Vietnamu. Asi po týdnu jsme opět v letadle, tentokráte už na jih země do Ho Chi Minova města (dříve Saigon) a zpět cestou po pobřeží na sever. Poslední zastávka byla v úchvatném zálivu Halong Bay s ostrovem Cat Ba.

Tímto článkem bych ale něchtěl popisovat krásy Vietnamu. To už si holt bude muset každý sám zvolit to, co ho na Vietnamu láká. Zda se hodlá skrývat před civilizací v divoké přírodě, kterou bohužel ve Vietnamu moc často nepotkáte, nebo se vrhne do víru měst a historických památek, kterých je zde víc než dost. Chci popsat věci, na které jsem musel přijít sám až na místě a které jsem tak marně hledal v průvodci.

Rybářský člun, Vienam

Chrámový koumplex poblíž Hue v opíčích horách, Vietnam

Národní park Sapa, Vietnam

Doprava po vietnamsku

Asi jednou z nejdůležitějších věcí je doprava. Jsou zde celkem slušné vlaky a autobusy. Můžete též jezdit autem či rikšou. Ovšem Vietnamu vládne motorka. Bez všudepřítomných skútrů si to nedokážu už ani představit. Motorka se dá půjčit témeř všude a na jak dlouho potřebujete. A že nemáte řidičák? Tak z toho strach mít nemusíte. Zdejší muži zákona totiž většinou cizince nezastavují. Ani by se s vámi neměli jak domluvit, protože drtivá většina neumí anglicky. Já osobně jsem dvakrát dával svůj řidičák jako zálohu za půjčení motorky. Cena se pohybuje okolo čtyř dolarů, avšak tam, kde turisté moc často nezavítají, se cena může i po smlouvání vyšplhat k osmi dolarům. V nádrži bude samožrejmě jen tolik benzínu, abyste dojeli k benzínce. Plná nádrž stojí okolo dvou dolarů a vystačí vám s trochou štěstí na celý den. Motorku vám půjčí s přilbami, které jsou jediným pravidlem, které by se v zemi mělo dodržovat.

Hoi An a jeho horší zákoutí, Vietnam

Nejhorší stav dopravní situace je v Hanoi, kde jízda v protisměru na dálnici s připevněnou šesti metrovou trubkou není žádná raritka. Časem si však možná zvyknete a bude se řítit po silnicích stejně rychle a obratně jako domorodci. Pokud si přece jenom nezvyknete, musíte sáhnout hloubš do kapsy a využít ostatních dopravních služeb, které však hravě seženete v jakémkoli hotelu, či turistických centrech.

Jedna věc je jezdit a druhá, mít podle čeho jezdit. V průvodcích jsou k dispozici sice mapky všech druhů, jsou spíše orientační a v terénu jsme nejednou museli dát na smysl pro orientaci a odhad vzdálenosti, protože cesty bývaly rozmanitější než na mapce. Snaha koupit dobrou mapu je tedy stejně marná jako doufat, že největší jeskyně Vietnamu budou dobře značené. Jediné užitečné informace, město a vzdálenost, jsou napsány na kamenných patnících u silnice. Ostatní informace budete muset vypáčit z místních. Ale nebojte. V hodně navštěvovaných turistických zónách stačí jenom vyslovit název místa a okamžitě dostanete požadovaný směr. V méně profláknutých místech je to složitější a párkrát se nám stalo, že i přes usilovné hledání a hodiny kroužení, jsme danou věc nenašli. Cestování na vlastní pěst má jednu pro mě nejdůležitější výhodu. Pokud si přivstanete a najdete místo dostatečně brzy, nemusíte potkat v areálu jediného člověka a můžete se sami ponořit do jedinečné atmosféry. Ovšem pokud se spolehnete na cestovní kanceláře, veřte tomu, že nebudete ani zdaleka sami.

Potraviny na opravdové Vietnamské tržnici v Hanoi, Vietnam

Jídlo a pití

Co se týče jídla a pití, nemusíte mít starosti. I v tom nejodlehlejším místě jsme sehnali vodu, colu, různé ovoce a pečivo. Tyhle čtyři věci seženete v drtivé většině v celém Vietnamu. Ve vesnicích a malinkých městech najdete místní jídelny a ve velkých městech i restaurace. Na cizince jsou některá města dobře připravena a nabízejí nám velmi známá jídla jako smažák a špagetky. Ale pozor. Jsou i místa, kde budete muset vybírat z menu psané jenom vietnamsky. Proto je dobré naučit se alespoň jídla, která dokážete sníst. Pokud se bojíte, že budete jíst psy, krysy apod., není se čeho obávat. Na trhu sice narazíte na psí maso, ale je to převážně pro domácí potřebu. V žádné jídelně jsme se nesetkali s nabídkou pečeného hafíka. Pokud se vám nepoštěstí být na domorodé hostině a pochutnávat si na krvi s kousky mozku a arašídy (není to moc dobré).

Pokud nechcete utratit příliš peněz a podpořit tak domácí prodavače, je dobré připravit se na tvrdé smlouvání. Smlouvá se o všechno a všude. Vyjímka je zboží, kde je již cena uvedena. Zbytek zboží má takovou cenu, kterou jste ochotni za něj dát. Cena se dá srazit až na dvě třetiny původní. Dejte však pozor, ať nenasadíte příliš nízko. Urazíte tak prodavače a můžete se zaplést do nepříjemné situace.

Ostrov Cat Ba, Vietnam

Pobřeží Halong Bay, Vietnam

Hra barev, Vietnam

Asi poslední, pro někoho zásadní věc, je obrnit se proti davům Vietnamců, nabízející všemožné věcičky. Po prvních krůčcích z autobusu, budete obklopeni mototaxíky nabízející   "zaručeně nejlevnější" dopravu kamkoli. Druhá vlna jsou holeliéři a  pokud se vydáte na trh, bude se vám o tom i zdát . Neustálé odmítání mi nedělalo větší potíže, ale po měsící jsme toho měli opravdu plné zuby. A popravdě řečeno odolat některým nabídkám je v celku nemožné :).

Přes všechny nástrahy a starosti, čekající na vás po příletu do Vietnamu, nebudete litovat. Tento stát má i přes svojí válečnou historii a neradostný vládnoucí režim určitě co nabídnout jak z přírodních krás tak i historických památek. A spolu s přijatelným peněžním rozpočtem je to ideální start pro cestování po Asii.

Procházka po okolí Mui Ne nabízí spostu krásné přírody, Vietnam

Patrik Bay pracuje ve stavební firmě, ve volném čase je jeho největším koníčkem sport. Hraje volejbal a chodí aktivně po horách. Cesta do Vietnamu patří k jeho prvním exotickým cestovatelským zážitkům.