HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Festival OBZORY Pádler.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

Thajsko


VYBAVENÍ NA CESTY

POSLEDNÍ DISKUSE

Reportáž: Na mořském kajaku za chovateli krabů

Reportáž: Na mořském kajaku za chovateli krabů

Jak se v Thajsku chovají krabi na krabích farmách? A jaké je putování thajskou džunglí na mořském kajaku? Přečtěte si reportáž od Jana Styblíka.



„Pořád rovně hlavním kanálem a druhou odbočkou doleva, třetí domek jsme my. Nikdo jiný tam teď asi ani nebude,“ říká Ket. „Hlavně si dávej pozor na kořeny, ať si tu loď nepropíchneš“, dívá se na můj nafukovací kajak. Bezva, přesný popis trasy mám, ještě mu pomáhám odvázat loď a připravuju si kajak na cestu. Začíná odliv, takže pojedu „z kopce“ a vody bude v bočních kanálech ještě dost.


Někdo ty nožičky krabům ostříhat musí… paní domácí to ale moc nebaví, ThajskoNěkdo ty nožičky krabům ostříhat musí… paní domácí to ale moc nebaví, Thajsko

Krabí farma, ThajskoKrabí farma, Thajsko

Krab u své svlečené prázdné schránky - teď je jeho tělo naprosto měkké, ThajskoKrab u své svlečené prázdné schránky - teď je jeho tělo naprosto měkké, Thajsko

Prohlédněte si další fotografie k článku...


Jsem v oblasti rozsáhlých mangrovových lesů v thajské provincii Phang-Nga u pobřeží Andamanského moře a chystám se na další výlet do tohoto fantastického přírodního prostředí na pomezí souše a moře. Moje předchozí cesty na kajaku do porostů mangrove byly jenom kratší jednodenní výlety, ale teď se mi konečně naskytla možnost strávit tu dnů několik. V této oblasti na západním pobřeží provincie Phang-Nga je relativně dost plovoucích krabích farem a jedna z nich se má stát mojí dočasnou základnou.

Amazonie Thajska

Thajci mají zvláštní zálibu pojmenovávat svoje jedinečné a unikátní přírodní oblasti podle proslulých lokalit jinde ve světě, jako by snad měli pocit, že to, co mají sami doma, není až tak dobré. Kromě Thajských Malediv, Thajského Kuej-linu a Thajského Švýcarska tu je také Malá Amazonie – a její část se chystám projet na mořském kajaku.

Srovnání s Amazonií je stejně jako podobné příměry trochu nesmyslné, ale na druhou po několika hodinách pádlování hustě zalesněnou krajinou částečně ponořenou do stoupající a klesající mořské hladiny můžu říct, že několik podobností se tu určitě najít dá. Není tu samozřejmě taková druhová rozmanitost, a to flory ani fauny, ale života je všude kolem opravdu hodně, pod hladinou poloslané vody i v blátě a na příležitostné souši mezi porostem mangrovů s jejich hustými, vzájemně propletenými kořeny.

Součástí farmy jsou také sádky na ryby, ThajskoSoučástí farmy jsou také sádky na ryby, Thajsko

I tady je bezpočet malých, úzkých a postupně se rozšiřujících toků, které se místy spojují a jinde zase rozdělují, obtékají ostrovy a ostrůvky, jež svým silným a navíc oboustranným proudem mění a tvarují, aby po nějaké době zmohutněly a zesílily a spojily se do jednoho mocného, širokého toku, který proniká hluboko do moře.

I tady jsou rozsáhlé oblasti zcela nedotčené lidskou činností, kde život probíhá svým nerušeným způsobem, ale které jsou stejně jako jinde stále více ohrožovány kácením, zakládáním farem a plantáží a které, jednou narušeny a poškozeny, již nikdy nemají šanci vrátit se do původního stavu.

U chovatelů krabů

Po několika hodinách projížďky na kajaku po vodních tocích vinoucích se porostem mangrove se vracím ke svým hostitelům. Tato rozsáhlá oblast porostů mangrove není i přes svou jedinečnost chráněna národním parkem, ale podle thajských zákonů je naštěstí zakázáno mangrove kácet, přestože samozřejmě ne vždy a všude je toto nařízení dodržováno.

Jan Styblík v Thajsku dlouhodobě žije a také po něm pravidelně cestuje. Ze všeho nejraději má místa, kde nepotká davy turistů. Přečtěte si další z jeho reportáží Na mořském kajaku v Národním parku Mu Ko Ang Thong .

Jednou z povolených komerčních aktivit v této oblasti je chov krabů a ryb na plovoucích farmách. Jedná se o bambusové a dřevěné plošiny na pontonech, uvázané ke břehu, na kterých mají chovatelé své dočasné obydlí a rámy s klecemi pro kraby a upevněné sádky na ryby. Malé kraby chovatelé získávají od rybářů, kteří je v mangrovových porostech chytají. Krabi jsou poté umístěni do plastových krabiček, ve kterých jsou částečně ponořeni do zdejší vody plné živin a ještě jsou přikrmování kousky rybího masa.

První úlovky, ThajskoPrvní úlovky, Thajsko

Stříhání nožiček

Sleduju paní domácí s příhodnou přezdívkou „Pú dam“, tedy černý krab, jak posouvá nekonečně dlouhé bambusové rámy osazené řadami těchto krabiček, vždy jednu z nich vyndá, otevře, kraba vytáhne, přidrží dřevěnými kleštičkami a – nůžkami jim ostříhá nožičky. O komerčních chovech „jatečních“ živočichů jsem si nikdy žádné iluze nedělal, ale tohle mi docela bere dech. Dostává se mi sice ujištění, že krabům nožičky dorostou a že je to nebolí…

Krabi to mají tak, že jejich krunýře nerostou a jak jim začnou být těsné, musí se ze svých starých skořápek svléknout. A vysvlečení ze starého krunýře má právě stříhání konců nožiček urychlit. Po vysvlečení několik dní trvá, než krabovi jeho nová schránka ztvrdne. A to je právě čas, který musí chovatelé správně odhadnout, aby kraba z klece vyndali a připravili k prodeji – strávníkům se potom na stůl dostane krab ještě s měkkým, nevyvinutým krunýřem.

Nikdy jsem fanouškem krabího masa nebyl, jeho nepatrné množství mi přišlo být naprosto neúměrné vzhledem k velikosti živočicha, který kvůli němu musí ztratit svůj život, a po téhle zkušenosti už krabí maso opravdu nemusím. A někdy opravdu není na škodu se podívat do zákulisí a zjistit, co s nabízenou pochoutkou souvisí.

Flora a fauna mangrove provincie Phang-Nga

Mangrovové lesy jsou nesmírně bohaté ekosystémy a žije v nich mnoho desítek druhů rostlin a živočichů. Několik desítek druhů mangrove, které zde rostou, patří převážně do rodů Avicennia (kolíkovník), Bruguiera (kolenovník), Ceriops, Rhizophora (kořenovník) a Xylocarpus.

Mangrove fungují jako líhně ryb a obojživelníků, z plazů zde žije například bojga ularburong, bičovka stromová a krajta mřížkovaná. Mezi větší živočichy potom patří makak jávský, varan skvrnitý a kaloň pobřežní.

Ze všech živočichů se v mangrovových porostech vyskytuje především velmi bohatý ptačí život se zástupci mnoha desítek ptáků, jako je potápka malá, kormorán menší, bukáček východní, volavka popelavá, volavka pobřežní, volavka nádherná a další druhy volavek, orlovec říční, včelojed chocholatý, orlík chocholatý, luňák brahmínský a další dravci, několik druhů chřástalů, slípka zelenonohá, kulík menší, koliha malá, vodouš malý, pisík obecný, vodouš bahenní, vodouš rudonohý, ouhorlík indomalajský, rybák malý, pita pobřežní, pištec mangrovový, ledňáček hnědokřídlý, loboš červenočerný a mnoho, mnoho dalších.


Do hlubin na škeble

Pan domácí se chystá zkontrolovat další část svého vodního hospodářství, tentokrát škeble, které se mu samovolně usazují na konstrukci jeho plovoucího domku. K tomu se musí ponořit pod hladinu do relativně kalné vody a škeble uvolnit kladivem a sekáčkem a pod vodou musí tedy nějakou dobu zůstat. Zdejší pobyt je opravdu plný překvapení – Ket přináší potápěčskou masku s připevněnou několik metrů dlouhou hadicí napojenou na kompresor a začíná si ji nasazovat. Když vidí můj údiv, s úsměvem se ptá, jestli si to chci vyzkoušet. Do potápění se moc přemlouvat nenechám, ale tohle budu přeci jenom radši fotit.

Nekonečné řady krabic s kraby, ThajskoNekonečné řady krabic s kraby, Thajsko

V mangrove

Brzy ráno kulminuje odliv, nebe je jasné, jenom na východě je několik šmouh mraků, které slunce vycházející nad vzdálenými horami na pevnině barví do fantastických odstínů a oranžovo rudé světlo se odráží na klidné hladině, zčeřené slabým vánkem. Ustupující voda odhalila blátivé břehy a kmeny stromů, za přílivu kryté pod hladinou. Vydávám se po jednom z mohutnějších toků směrem, který by u řeky byl proti jejímu proudu, teď při stoupající hladině ale ve skutečnosti jedu po proudu. Kolem osamělého mohutného stromu porostlého kapradinami, které v jeho větvích tvoří visuté zahrady, jež využívají další druhy rostlin a hmyzu.

Proplouvám bočními kanály, které se stáčejí mezi propletenými opěrnými kořeny mangrove, postupně se zužují, po obou stranách pevně sevřené spletí kořenů, nad kterými vyrůstá hradba stromů, jejichž koruny tuto vodní cestu vysoko nad hladinou uzavírají, jako by chtěly jejich svět ukrýt.

Autor Jan Styblík je průvodce, překladatel a fotograf. Na jaře roku 1998 se vydal na svoji první několikaměsíční cestu po jihovýchodní Asii a od té doby se do oblasti vracel stále častěji, až si tam vybudoval svůj druhý domov.

Z Thajska, kde mnoho let žije, opakovaně navštěvuje země celého regionu, k jeho oblíbeným destinacím patří Myanma (Barma), Vietnam, Kambodža, Laos a Indonésie. K oblastem jeho zájmu v jihovýchodní Asii patří kromě historie, starobylé architektury a náboženství také etnické skupiny žijící v odlehlých oblastech, jejichž tradiční styl života se na svých cestách snaží dokumentovat. Navštívil také země Tichomoří, Jižní a Střední Ameriky a Střední Asie. Své fotografie prezentuje na výstavách a při promítáních a nabízí jejich prodej.

Od roku 2000 připravil a vedl desítky zájezdů do zemí jihovýchodní Asie (Myanma (Barma), Kambodža, Vietnam, Laos, Malajsie, Indonésie) i dalších oblastí, kompletně zajišťuje poznávací cesty pro malé skupinky, připravené podle individuálních přání klientů. Více se můžete dočíst na adrese www.janstyblikphotography.com.


11.04.2017, Jan Styblik


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Všude dobře, tak co doma?