Když už jste na ostrově, nenechte si ujít příležitost vypít si v klidu pravý cejlonský čaj (ve zbytku světa se pod názvem Cejlonský čaj prodává ledasjaká směs), nejlépe ten s názvem BOPF (Broken Orange Pekoe Fannings).
Jídlo na Srí Lance je velmi chutné. Hlavním pokrmem je rýže a karí (na všechny možné způsoby). Dalším nevyhnutelným doplňkem srílanské kuchyně jsou různé druhy tropického ovoce a zelenina. Jídla jsou často velmi kořeněná a ostrá, pokud to i přesto je málo, stačí přidat trochu všudypřítomné pol sambol (příloha vyrobená z nastrouhaných kokosů, chilli a koření). Častá je příloha zvaná mallung (nařezané zelené listí s kořením, lehce osmahnuté) či parripu (červená čočková kaše). Časté jsou i pokrmy z ryb a mořských živočichů.
Mezi unikátní jídla patří hopper (malá omeleta, někdy podávaná s vejcem naměkko nebo medem a jogurtem). Rýžovou náhražkou může být pittu (směs rýže a nastrouhaného kokosu). Na ulicích se dají koupit tzv. rotty (různé náplně jako chilli, cibule, slanina, vejce aj. zabalené v omeletě). Srílančané mají i spoustu dezertů – mj. wattalappam (mléčný pudink s karamelovou příchutí), kiri peni (tvaroh s medem či sirupem), kavun (kořeněný moučný a sirupový dort) či kiri bath (rýže vařená v mléce).
K dostání je velký výběr nápojů typu Sprite, Fanta, Cola a samozřejmě i balená voda.[cut] Osvěžujícím přírodním nápojem je thambilli (kokos na pití). Nedoporučuje se do těchto nápojů přidávat led, neboť není zřejmé, z jaké vody byl vyroben. Na Srí Lance se často pije tzv. milk tea (čajový odvar s horkým mlékem a cukrem). Poměrně drahým pitím na místní poměry jsou piva. Mezi populární alkoholické nápoje patří toddy (jakýsi mošt z kokosového mléka) a arak (vyrábí se ze zkvašeného a kultivovaného toddy).[/cut]
Restaurace a stravování
Šrí Lanka je mezinárodně vyhlášená nejen pro své kulturní a přírodní bohatství, ale ve značné míře i svou specifickou kuchyní. Nejlepší poznatky o místních druzích pokrmů nasbíráte, budete-li se stravovat v restauracích pro Šrílančany. Jídlo je dost ostré, protože se chilli na celém ostrově těší neobyčejné oblibě.
Jestliže neholdujete pálivým jídlům můžete navštívit některé z restaurací (většinou v hotýlcích), které podávají jídla sice trochu dražší, ale upravená pro turisty (tj. ne tak kořeněná). To znamená, že v každé restauraci je k dispozici jídelní lístek v angličtině, na kterém najdete nejen místní speciality (především různé úpravy ve stylu kari), ale i širokou nabídku evropských a amerických jídel (špagety, maso, hranolky…).
Je nutné mít po celou dobu na paměti, že jsme v tropech, a dodržovat následující zásady:
Nejdůležitější je před každým jídlem opláchnout si ruce, aby nedošlo ke zbytečné nákaze. Také jezte jen jídla vařená, pokud možno čerstvá. Tedy opatrně se saláty, ovoce jen oloupané.
Další důležitá věc je naslouchání svému tělu, které se přijímání nedobré stravy brání tím, že vám obvykle jídlo nechutná. Platí tedy – když ti nechutná, tak nejez, ať tě to třeba stojí i pár peněz, je to totiž stále lepší než něco chytit. Pakliže budete dodržovat tuto zásadu, věřte, že na Šrí Lance nedobré jídlo pravděpodobně nepožijete.
Šrílanská kuchyně je velmi pestrou směsí zeleniny a kořeněných omáček kari, jako příloha se konzumuje především rýže (rice and curry).
Omáčky jsou často velmi silně kořeněné, chutě pro Evropana nezvyklé. V případě, že si potřebujeme zchladit ústa, nepomůže voda, ale čistá rýže, jogurt nebo ovoce. Proto se podávají i omáčky s jogurtem a po jídle si lidé často dávají banán. Jestliže si chcete jídlo naopak přikořenit, řekněte si o pól samból (strouhaný kokos, čili a koření).
Šrilančané jedí rukama. Věří, že když strkají do úst kovové nástroje, kazí si chuť. Nandají si rýži a různé omáčky se zeleninou, rybou či masem na talíř a pak začnou prsty pravé ruky omáčky promíchávat s rýží a vkládat si je do pusy – naberou směs pomocí palce na prsty, z kterých utvoří lopatku a palcem vše z lopatky vsunou do pusy. Správně mají být prsty od jídla jen po druhý článek, ne výš. S trochou cviku to jde a je docela zábavné si to zkusit. (Ale jestli se vám do toho nebude chtít, nemusíte mít obavy, v turistických restauracích turisté dostávají příbor automaticky a ve většině jídelen na požádání je k dispozici alespoň lžíce.) Jak před jídlem, tak po jídle je možno umýt si ruce, buď je tam umyvadlo s tekoucí vodou nebo obsluha přinese ke stolu misku s vodou.
Snacks
róti – tenká placka z mouky, do které je zabalena kořeněná směs se zeleninou, masem, rybou nebo jen vejce. Existuje i sladká varianta s čokoládou nebo třeba banány.
vádi – čočkový karbanátek, často k dostání od pouličních prodavačů
hoppers – placky z rýžové mouky, někdy se podávají s vejcem (egg hoppers)
string hoppers – nudličky smotané do placek, jedí se někdy místo rýže k omáčkám
kurd – jogurt
Ovoce
Díky příznivému tropickému klimatu na Šrí Lance roste a pěstuje se velké množství pro nás exotického ovoce. Cena na trhu závisí na kvalitě a na exotičnosti ovoce. Za ekvivalent 1/2 dolaru dostanete dostatek ovoce na svačinu.
Mango je plod kapkovitého tvaru, který roste na mangovníku. Ten může dorůstat rozměrů pravého tropického velikána. Mango se sklízí ještě zelené a nechává se postupně dozrát. Když není zralé, má většinou zelenou barvu, při dozrávání buď zežloutne nebo zčervená. Mango má několik poddruhů, přičemž dozrálý plod dobrého druhu může vážit až 750 gramů. Mango se buď oloupe a zkonzumuje se sladká dužina, která je obalená okolo velké pecky, a nebo, jestliže je mango dobře vyzrálé, dá se dužina vymačkat špičkou v podstatě jako marmeláda. Tento způsob konzumace používá většina domorodců.
Rambutan je příbuzný čínského liči s tím rozdílem, že na slupce mu vyrůstají měkké červené bodliny a je o něco větší. Z tvrdší slupky se dá snadno vyloupnout sladká bílá dužina, která je nabalena na malé pecce.
Jackfruit je plod podobný chlebovníku nebo durianu. Je to hojně rozšířený druh ovoce po celé této části Asie, a proto se dá pořídit za velmi slušnou cenu. Bohužel je dužina schovaná pod tvrdou slupkou, takže není výhodné kupovat si celý plod, protože příprava na konzumaci je komplikovaná práce. Z plodu se vylupují jasně žluté plátky s výrazným, příjemným aróma a velmi sladkou chutí. Zkušení trhovci z těchto plátků vytvářejí svazky, které pak často prodávají posypané směsí soli a čili.
Kokosový ořech je neodmyslitelný zástupce typického tropického ovoce. Kokosový ořech původně rostl jen na několika ostrovech právě v této části Indického oceánu. Postupně se rozšířil do celého Tichomoří, kde evropští kolonialisté zakládali kokosové háje, především k produkci kopry (kokosová dužina).
Za doby Rudolfa II. byl kokosový ořech v Evropě opředen mnoha tajemstvími, byl vyhlášen jako zázračná tropická medicína. Rudolf II. vyhlásil jako odměnu pro toho, kdo mu přiveze kokosový ořech, vysokou sumu.
Kokosový ořech roste celoročně v korunách palmy, která dorůstá až 20 metrů. Pobřežní pásy Šrí Lanky pokrývají rozsáhlé kokosové plantáže. Sklízí se tak, že domorodec za pomoci pásu z pevné látky vyšplhá až do koruny, kde potom vybírá dozrálé ořechy a hází je dolů.
Kokosový ořech je obalen zelenou slupkou, ze které se po zpracování vyrábí provazy. Pod slupkou, která se musí osekat mačetou, když je ořech zralý, je teprve nám známý kokosový ořech, z kterého se využívá bílá dužina. Z té se vyrábí kokosové mléko tak, že se nastrouhaná dužina povaří ve vodě a vymačká se z ní tekutina. Toto mléko je bílé a používá se na vaření. Když se ořech sklidí nedozrálý, používá se na pití podobně jako kokos královský.
Kokos královský (king coconut) je oranžový a používá se z něho jenom čirá tekutina uvnitř plodu, která je velmi osvěžující a výživná.
Nápoje
Nejdůležitější je hygienicky balená voda, která se v restauracích prodává chlazená. Jsou to většinou 1,5litrová balení. Jinak na Šrí Lance najdete podobnou nabídku nápojů, na jakou jste zvyklí z Čech.
Pivo a jiné alkoholické nápoje se dají sehnat na většině navštívených místech. Pouze při úplňku se na Šrí Lance alkohol nesmí prodávat.
Na Šrí Lance se vaří speciální palmové víno Toddy, které má obsah alkoholu zhruba srovnatelný s pivem. Je to nápoj chuti a vůně nevalné, avšak žízeň zahánějící a osvěžení přinášející.
