Jebel Bura bylo nejhezčí pohoří, které jsme navštívili.

Vesnice z kamene postavené na poměrně ostrých skalnatých hřebenech ve výšce kolem 2000m. Z vršků a do nížiny spadající terasovitá políčka s kávou a qatem. Ženy tvrdě pracující od svítání do setmění, muži celý den posedávající ve stínu skály a obdivující výhled a žvýkající qat (i ten jim trhají a připravují ženy).

V Jebel Bura jsme bydleli v domě u trochu bláznivého Ahmeda. Blechy na sebe naštěstí nachytal Jakub.

V příjímací místnosti = v hlavní žvýkárně qatu se na stěně skvěl nabitý kalašnikov, ze kterého jsme si pak cvičně zastříleli. Kupodivu jsem trefil z asi 20 metrů petláhev na skále.

V Jemenu jsou všechny ženy zcela zahalené a absolutně izolované od mužů. Když ale Ahmed vyrazil na večerní qatovou seanci k sousedovi (pod záminkou, že mi jde dobít mobil), přišly do qatovací místnosti jeho neteř a mladá manželka, které tam s námi pak dvě hodiny "konverzovaly", žvýkaly qat a kouřily vodní dýmku. Jakub se domníval, že to jsou naše poslední dvě hodinky a po očku neustále sledoval kalašnikov na stěně a s napětím očekával příchod Ahmeda.

Pozn.: na fotku musíte kliknout 3x, abyste ji dostali v dobrém rozlišení a ostrou. U některých to stojí za to udělat.