Zároveň je to ale město s možná nejrozsáhlejšími slumy v Asii a město, jehož ráz je velmi ovlivněn britskou koloniální architekturou. Najdete zde řadu muzeí, galerií moderního umění, rušná tržiště a bazary. Oblíbenými místy Indů jsou vycházková pláž Chowpatty (kvůli špíně ani na chvíli neuvažujte o koupání) nebo vrch Malabar s výhledem na Arabské moře.

"Gate of India" stojí na břehu moře ve čtvrti Colaba, která je místem, kde většina cestovatelů bydlí a jí.

Podle různých kritérií byla Bombaj v r. 2004 druhé až šesté největší město světa dle počtu obyvatel. Je nazývána „Klenot Arabského moře“, „Indický Hollywood“, „Město zlata“, „Brána do Indie“. Je obchodním a finančním centrem, ale i přelidněnou metropolí, kde mnozí z jejích obyvatel žijí na samém pokraji chudoby. Chatrčové kolonie ostře kontrastují s mrakodrapy. V Bombaji, „Indickém Hollywoodu“, se natočí nejvíce filmů na světě, na každý den připadá prakticky jeden film. Většina z nich je však nevalné kvality a rychle po prvním uvedení zapadá v zapomnění.

Rychle se rozvíjející město je největším přístavem v Arabském moři. Bombaj leží na místě sedmi ostrůvků nazývaných Mumbaí. Mumbaí Déví byla bohyní rybářů, byla jinou podobou bohyně Párvatí, manželky boha Šivy. Ostrovy byly součástí Ašókovy říše ve 3. stol. př. Kr., od 6. do 8. stol. po Kr. připadla k říši Čálukjovců, což dokládají skalní chrámy na ostrově Elefanta.

R. 1348 byla Bombaj dobyta muslimskými vojsky a stala se součástí státu Gudžarát. Vlastní město na místě původní osady vystavěli Portugalci. R. 1534 gudžarátský vládce Bahádur Šáh odstoupil Bombaj Portugalcům. Ti ji r. 1661 dali jako věno Kateřině z Braganzy, při jejím sňatku s anglickým králem Karlem II. Protože nikdo nevěnoval ostrůvkům pozornost, tak je odkoupila za směšnou částku Východoindická společnost, která byla původně založena jako čistě obchodní společnost. Po r. 1783 se Bombaj stala východiskem aktivit Východoindické společnosti na Indickém subkontinentu, které vyústily ke koloniálnímu podrobení Indie Brity.

Po otevření Suezského průplavu se stala nejdůležitějším vývozním přístavem a křižovatkou námořních linek směřujících na Dálný východ. Bombaj se stala důležitým obchodním centrem, nekontrolovatelný nárůst populace si vynutil získání nové půdy na úkor moře, a tak r. 1662 bylo spojeno sedm ostrůvků.

Nárůst populace města je alarmující, během jednoho století vzrostl počet obyvatel z 85 000 na 10 milionů. Lidé přicházejí z nejrůznějších koutů Indie, v touze najít lepší životní podmínky. O tom, jak to v mnoha případech ve skutečnosti vypadá, podává svědectví např. realistický román, přeložený také do češtiny, od Mulk Rádže Ánanda – Kulí.

Brána Indie

Brána postavená na břehu Arabského moře a připomínající státní návštěvu anglického krále Jiřího V. a královny Marie v Indii v r. 1911. Brána se stala symbolem města. Od ní se naskýtá hezký pohled na přístav.

Muzeum prince waleského

Postaveno v indo-saracénském slohu, připomíná první návštěvu Jiřího V. v Indii v r. 1905. Nalézá se v něm velká sbírka rádžasthánských a mughalských miniatur, archeologické sbírky a sbírka evropského porcelánu.

Hrobka Hadži Alího

Hrobka a mešita zasvěcená muslimskému světci, o němž se věří, že se tady utopil. Po kamenném molu vedoucímu k hrobce lze projít za odlivu. Po celé délce mola sedí žebráci a prosí o almužnu.

Chrám bohyně Mahálakšmí

Zasvěcený velké bohyni Lakšmí, bohyni štěstí a také patronce města Bombaje.

Věže mlčení

Pro pársy (tak se v Indii nazývají vyznavači zoroastrovského náboženství) jsou voda, oheň i země posvátné živly, proto své mrtvé pohřbívají tak, že mrtvé tělo položí na věž a nechají je oklovat supy. Čisté kosti pohřbí do země. Věže jsou okolojdoucím skryty uprostřed parku a lze pouze vidět kroužící mrchožrouty.

Ostrov Elefanta

Název Elefanta dali ostrovu Portugalci podle velké sochy kamenného slona, který ostrov střežil. Původní název byl Gharapuri, Opevněné město. Slon byl přemístěn do bombajské zoo, kterou má chránit.

Skalní chrámy pocházející z 8. stol. po Kr., z doby vlády dynastie Raštrakútovců (vládli v Dakšinu, tj. střední až jižní Indii, r. 757–973). Pravděpodobně tyto chrámy sloužily jako svatyně pro vládnoucí rodinu a zřejmě představují poslední ukázku umění z guptovského období, i když některé z nich pocházejí až z pozdějšího období. Mnoho z památek na ostrově zbourali v 16. století Portugalci.

Šivův chrám měl původně tři vchody a půdorys ve tvaru kříže. Ve vlastní svatyni je umístěn lingam, falický symbol boha Šivy, představující plodivou sílu a stvoření. Pilíře jsou v drávidském stylu a reliéfy představují démona Rávanu, jak třese horou Kailásem, jiné svatbu boha Šivy s bohyní Párvatí. Ve středu svatyně se nachází socha trimúrti, představující trojici bohů hinduistického pantheonu – Brahma, Višnu, Šiva.

NÁŠ TIP: Jedním z nejživějších bombajských chrámů je Mahalaxmi Temple, stojící na břehu moře (asi 250m od českého konzulátu). Nesnese srovnání s velkými slavnými indickými chrámy, ale v Bombaji patří k tomu nejzajímavějšímu.

Zpracováno ve spolupráci s China Tours