Hlavní město s cca 10 miliony obyvatel je po Bombaji a Kalkatě třetím největším městem Indie.

Dillí je městem kontrastů, což se odráží i v jeho rozdělení na starou a novou část. Původní “staré” Dillí bylo hlavním městem muslimské Indie až do 19. století, moderní Nové Dillí vybudovali Britové ve 20. letech 19. století a bylo hlavním městem v době britské koloniální nadvlády.

Nejvýznamnější stavbou Starého města je masivní Červená pevnost.

Tento opevněný palác ze 17. století, nese název podle červeného pískovce, ze kterého je postaven. Nechal ji vybudovat moghulský vládce Šáh Džáhán a je vrcholem tvořivosti moghulského období. Obytné prostory se skládají z mnoha pavilonů, které spojuje vodní kanál Nahr-i-Behisht (Říčka ráje). Její architektonický styl měl silný vliv na pozdější stavby budov i zahrad v jiných oblastech, například v Agře, Dillí nebo Radžastánu. Červená pevnost je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.

Poblíž Červené pevnosti stojí největší muslimský svatostánek v Indii - mešita Jama Masjid, na jejíž nádvoří se vejde až 25 000 lidí. Nedílnou součástí Starého města je bazar Chandni Chowk, kde můžete v úzkých klikatých uličkách nakoupit nejrůznější indické zboží a suvenýry. Nové Dillí svými širokými bulváry, hotely a zelenými parky připomíná typické evropské velkoměsto. Nachází se zde prezidentský palác, vládní budovy, banky, restaurace, velká obchodní centra i butiky známých světových značek.

Dějiny Dillí sahají do doby starověku a možná ještě do doby mytologie. Na jeho území se prý nacházela legendární Indraprastha, známá ze staroindického eposu Mahábhárata. V 9.–12. století zde vládl rádžpútský rod Čauhánů. Z této doby pochází čtvrť Lál Kót. Poslední rádžpútský vládce Prithvírádž byl poražen afghánským dobyvatelem Mahmúdem z Ghazny, a tím začalo ovládání severní Indie muslimy.

Psal se r. 1206 a vznikl dillíský sultanát, první muslimská říše na severoindickém území. Dillí se stalo hlavním městem. Sultán Iltutmiš nechal vystavět novou čtvrť – Kutub Mínár, dnes na jižním předměstí Dillí.

Uplynulo 200 let a vystřídala se dynastie. Ghijásuddín Tughlak usedl na dillíském trůně a nechal postavit nové Dillí, po něm zvané Tughlakábád. Mohutná pevnost nesloužila dillíským vládcům dlouho. Jeho šílený syn Muhammad bin Tughlak přesídlil hlavní město na jih Indie, do Dévagiri. Když uznal svou chybu, vrátil se zpět. Dillí bylo přece jenom Dillí.

Za pár let na to tughlakovský sultán Fírúz založil další nové Dillí, tzv. Fírúzábád.

Dnešní Staré Dillí je město postavené za mughalského císaře Šáhdžahána jako nové hlavní město tehdejší Indie.

New Delhi (Naí Dillí) vystavěli Britové jako centrum své kolonie. Jeho centrem je kruhové náměstí Connaught Place.

A Dillí se rozrůstá dál…

Old Delhi (Purání Dillí) – Staré Dillí

aneb Šáhdžahánabád leží na západ od Červené pevnosti. Kdysi bylo obehnáno silnou obrannou zdí, která však padla za oběť rychle se rozrůstajícímu městu. Dnes už stojí jen několik bran – Turkmánova, Kašmírská, Dillíská, Adžmérská. Centrem Starého Dillí je Čándní Čauk – „Náměstí měsíčního svitu“ – 2 km dlouhá nákupní třída. Na jednom jejím konci stojí Červená pevnost, na druhém Fatéhpurí Masdžid.

Lál Qilá – Červená pevnost

Pevnost s hradbami z červeného pískovce, který jí dal jméno, je zašlou památkou na vrcholnou moc mughalské říše. Nechal ji vybudovat císař Šáhdžahán v l. 1638–48. Sídlil však ještě v předchozím hlavním městě Ágře. Hradby pevnosti jsou 2 km dlouhé, 18–33 m vysoké.

Láhaurská brána – vstupní brána do pevnosti odvozuje své jméno od skutečnosti, že směřuje směrem k Láhauru (město v Pákistánu). Za vstupní branou se nachází Míná bazar, kde dříve nakupovaly dámy od dvora. Dnes se zde dá koupit nespočet suvenýrů.

Díván-e Ám – „Sál veřejných slyšení“ byla místnost, kde vládce seděl a naslouchal přáním a stížnostem svých poddaných. Sál nechal restaurovat britský místokrál v Indii – lord Curzon.

Díván-e Chás – „Sál soukromých slyšení“ – jednalo se o nádherně zdobenou místnost, kde císař přijímal vysoce postavené hodnostáře. Zde stával legendární „Paví trůn“, než si ho po vyplenění Dillí v r. 1739 odvezl perský dobyvatel Nádir Šáh. Na stěně sálu je v perštině napsáno: „Byl-li kde na světě ráj, je to zde, zde, zde.“

Chás Mahal – obytné prostory pevnosti. Relativně málo prostorné císařské apartmány rozdělené do čtyř částí – samotného obývacího pokoje (baithak) a tří ložnic (khavabgah).

Hammám – Královské lázně postavené v tureckém stylu.

Motí Masdžid – Perlová mešita, již nechal postavit v r. 1659 císař Aurangzéb pro potřeby obyvatel Červené pevnosti. Do té doby věřící navštěvovali nedalekou Páteční mešitu.

Džámi Masdžid

Páteční mešita je největší mešitou v Indii, může pojmout až 25 000 lidí. Nechal ji vystavět opět císař Šáhdžahán, v l. 1644–58. Imámem se stal nově přišlý imám z Bucháry a jeho potomci pracují v mešitě dodnes. Mešita má tři brány a dva minarety 40 m vysoké. Byla postavená z červeného pískovce.

Rádž ghát

Samádhi, místo, kde byl zpopelněn Mahátma Gándhí po svém zavraždění r. 1948. Na prostém černém kameni je hindský nápis Hé Rám! „Ó Bože!“. Těmito slovy požehnal Mahátma svému vrahovi.

V rozlehlém parku jsou samádhi dalších význačných osobností moderní Indie – Indíry Gándhíové, Džaváharlála Néhrúa, Rádžíva a Sandžaje Gándhího.

Connaught Place („Koňák“)

Leží na severním okraji Brity postaveného Nového Dillí. Je to kruhové náměstí se třemi soustřednými kruhy staveb, kde je obchodní a turistické centrum.

Džantar Mantar

Poblíž Counnaght Place se nachází hvězdárna mahárádži Džaj Singha II. z r. 1725.

Birla Mandir

Je známý také pod jménem Lakšmí Nárájan Temple a nechal jej postavit hinduistický velkoprůmyslník Birla. Tento „přeplácaný“ moderní hinduistický chrám je zasvěcen bohovi Višnuovi a jeho manželce bohyni Lakšmí.

Gate of India – Brána Indie

42 metrů vysoký triumfální oblouk vévodí hlavní třídě Nového Dillí Rádž Pathu. Je věnován 90 000 vojákům indické armády, kteří padli během 1. světové války.

Ráštrpati Bhavan – Prezidentský palác

Před získáním nezávislosti byl rezidencí britského místokrále.

Puráná Kilá

Stará pevnost stojí na místě, kde měla stát podle Mahábháraty legendární Indraprastha. Byla postavena afghánským vládcem Šér Šáhem Súrem, který vyhnal z Dillí mughalského vládce Humájúna a nastolil svou vládu. Zavedl nový systém administrativy ve státě, nad nímž převzal moc, a nechal postavit pevnost v l. 1538–45. Po jeho smrti vládl jeho syn, ale ten již nedokázal uhájit otcem uzurpovanou říši a byl poražen Humájúnem, který se vrátil a s perskou pomocí dobyl říši zpět. Dlouho se vládě netěšil, právě v pevnosti Puráná Kilá zakopl na schodech své knihovny, spadl ze schodů a zlomil si vaz.

Humájúnova hrobka

Postavila ji manželka druhého mughalského císaře Humájúna, Hadži Bégam v pol. 16. století. Je příkladem rané mughalské architektury. Hrobka je typická rauza, tj. zahradní hrobka. Kolem hrobky se rozkládá mughalská zahrada, jejíž zahradní architektura vychází ze zahrad perských. Perské a mughalské zahrady jsou ohraničené zdí, jsou v nich sítě vodních kanálků, je dán důraz na symetrii. Zahrada má předobraz v Ráji.

Nizámuddín

„Já osahávám prázdno dosáhnout chtěje cosi,

a člověk ani lidství nemůže dosáhnout. Není k dosažení."

(Mírzá Ghálib)

Velice chudá muslimská čtvrť postavená na zrušeném muslimském hřbitově. Nalézá se v ní hrobka muslimského světce Nizámuddína Auliji. Nizámuddín Aulija zemřel r. 1325 ve věku přes 90 let. Když si světec nechával stavět hrobku, došlo k roztržce mezi ním a dillíským vládcem Ghijásuddínem Tughlakem, který si nedaleko nechával vystavět nové město, budoucí Tughlakábád. Vládce odvolal všechny stavebníky ze stavby světcovy hrobky a ten ho na oplátku proklel. Zanedlouho na to byl vládce zavražděn, snad na příkaz svého syna, a byl pohřben ve svém nově postaveném Tughlakábádu. Ve stejném roce však zemřel i Nizámuddín.

Kutub Mínár

Je to věž vítězství na památku vítězství muslimů nad Indií. Stavba byla zahájena r. 1193, po porážce rádžpútského vládce Prithvírádže Čauhána. Je 73 m vysoká, dole má průměr 15 m. Stavbu věže započal první vládce dillíského sultanátu Kutbuddín Aibak a ve stavbě pokračoval jeho nástupce Iltutmiš.

Kuvvatul islám

Mešita „Moc islámu“ u Kutub Mínáru, byla postavena ve 12. stol. na troskách 27 hinduistických a džinistických chrámů, jak hlásá nápis nad východní branou. Je u ní pohřbený sultán Iltutmiš, v nádherně kaligraficky vyzdobené hrobce. Ve 14. stol. k mešitě sultán Aláuddín přistavěl bránu – Aláí Darvázá s nádhernými kaligrafickými nápisy.

Nerezavějící sloup

Na nádvoří mešity Kuvvatul islám stojí hinduistický sloup asi z 5. stol., který je z tak čistého železa, že nereziví.

Baháí Temple

Chrám víry baháí byl postaven v 80. letech z bílého mramoru ve tvaru lotosového květu, jenž symbolizuje čistotu.

Zpracováno ve spolupráci s China Tours