Tádž Mahal
Tádž Mahal, nejextravagantnější památník lásky, turistický symbol Indie, bílá krajka z mramoru se stěnami s ornamenty z tisíců polodrahokamů. Nádherné impozantní mauzoleum s vysokými minarety, které dal postavit mughalský císař Shah Jahan (Šáhdžáhán) na památku své druhé ženy Mumtaz Mahal, která zemřela při porodu v roce 1631. Stavba palácové hrobky byla zahájena v tomtéž roce a dokončena byla po 22 letech v roce 1653.
Pokud by nějaká stavba měla být symbolem celé země, tak pro Indii by tímto symbolem byl zajisté Tádž Mahal. Je vrcholným dílem mughalské architektury, jež nechal postavit císař Šáhdžahán. Není to chrám, ale hrobka Šáhdžahánovy nejmilovanější manželky Mumtáz Mahal, kterou tak miloval, že se od ní nemohl ani na chvíli odloučit a bral ji všude s sebou. Stavba připomínající nesmrtelnou lásku začala r. 1631 a dokončena byla za více než 20 let. Na stavbě, která zruinovala státní pokladnu, se podílelo 20 000 osob. Specialisté navrhující stavbu nebyli jen z Indie, ale i z Evropy a z íránského Šírázu. Původně si chtěl Šáhdžahán postavit pro sebe černý Tádž na druhé straně řeky Jamuny, ale k tomu se mu již nedostalo času. Jeho syn Aurangzéb se chopil vlády, otce zavřel v Jasmínové věži ágerské pevnosti, odkud mohl pozorovat Tádž.
Tádž Mahal stojí na vyvýšené mramorové plošině. Je postaven z bílého mramoru, vykládaného polodrahokamy technikou pietra dura. Na každé jeho straně je vztyčen minaret. Nikdy nesloužily k svolávání k modlitbě, ale byly postaveny pouze pro umocnění dokonale symetrického tvaru. Pod centrální kopulí se nachází mramorové náhrobky Šáhdžahána a Mumtáz Mahal, ale jejich hrobky jsou v podzemí. Do zahrad Tádž Mahalu se vstupuje mohutnou branou z červeného pískovce. Síť vodních kanálků, v nichž se odráží, ještě umocňuje jeho symetrickou dokonalost.
Tádž Mahal je na seznamu světového dědictví UNESCO.
(N27 10 27.012 E78 2 31.992)
Red Fort
Další významnou památkou města je Červená pevnost (Red Fort) postavená z masivního červeného pískovce. Obklopují ji 2,5 km dlouhé obvodové zdi postavené v 16. století. Uvnitř mohutných hradeb se nachází desítky dalších paláců a staveb tvořících tak prakticky město ve městě. Pevnost je na seznamu světového dědictví UNESCO.
(N27 10 60 E78 1 60)
Stavbu zahájil r. 1565 Akbar a jeho nástupci ve stavbě pokračovali. Původně měla spíše vojenskou funkci, později začala plnit i funkci paláce. Uvnitř 21 m vysokých zdí, které mají obvod 2,5 km, se nachází celá řada staveb. Vstupuje se Amar Singhovou branou, která je napodobeninou vstupní brány v pevnosti Gválijar.
Díván-e Ám – „sál veřejných slyšení“, patří k pozdější fázi výstavby pevnosti v době Šáhdžahánově. Tato stavba nahradila původní dřevěný sál. Tady vládce přijímal oficiální návštěvy, aby naslouchal prosebníkům.
Džahángírí Mahal – r. 1570 postavený Akbarem jako palác pro ženy.
Motí Masdžid – „Perlová mešita“ – malá mešita dokončená r. 1650, perla z bílého mramoru.
Díván-e Chás – „sál soukromých slyšení“ – postavil jej také Šáhdžahán v l. 1636–39. Tady se císař setkával s hodnostáři a zahraničními vyslanci. Sál se skládá ze dvou místností, které jsou spojeny oblouky. Zde stával pověstný Paví trůn, dříve než ho Aurangzéb odvezl do Dillí.
Mussaman Burdž – „Oktagonální věž“ v níž byl vězněn Šáhdžahán. Údajně jediné, co směl, bylo hledět na Tádž Mahal.
Chás Mahal – soukromý Šáhdžahánův palác z mramoru, z r. 1636. Je doplněn malými pavilonky, tzv. typu bangaldár, protože mají stříšku tvaru střechy bengálského domku. Tento tvar později hojně využívala rádžpútská architektura. Před palácem je vodní nádrž, ze které voda stékala v kaskádách.
Angúrí Bágh – „Hroznová zahrada“ – typická islámská čehárbágh (čtyřzahrada), tzn. že vodní kanálky nebo chodníčky ji rozdělují na čtyři části. Tento styl převzali Mughalové od Peršanů, jejichž zahradní architektura byla brána jako vzor dokonalosti.
Šíš Mahal – „Zrcadlový palác“. O něm se předpokládá, že byl harémovou šatnou. Název pochází od zrcátek na jeho stěnách.
Architektonickým skvostem Agry je i hrobka Itimad-úd-Dalauh, která je také z bílého mramoru vykládaného polodrahokamy jako Taj Mahal, je však podstatně menší. Říká se jí taky Baby Taj.
Agra - praktické informace
Agra patří mezi nejméně příjemná města v Indii. Obtěžování, předražování, podvůdky až docela drsné podvody jsou zde na denním pořádku a horší než kdekoliv jinde. Jen pro ilustraci, na co všechno zdejší lumpové přišli: v některých restauracích personál záměrně přiotráví turistům jídlo, po němž následuje okamžitá žaludeční či střevní kolika a to vše jen proto, aby majitelé dostali provizi od předražené rikši, která nebohého cizince odveze k drahému soukromému lékaři, který travičům provizi vyplácí také.
Leží 200 km od Dillí, návštěva je možná v rámci jednodenního výletu letadlem, autobusem nebo vlakem.
Džámi Masdžid
Nejdůležitější mešita ve městě. Vybudována na příkaz Džahánary, Šáhdžahánovy dcery.
Itimád-ud-daula
Na druhé straně řeky Jamuny mají hrobku rodiče Núr Džahán (Světlo paláce), manželky císaře Džahángíra. Hrobka stojí v zahradě typu čehárbágh, stejně jako zahrada u Tádž Mahalu. Byla dokončena r. 1628 a je též zdobena technikou pietra dura, která se stala oblíbenou v následujících obdobích mughalské říše.
Zpracováno ve spolupráci s China Tours