Vekslákem v indický army
Za zmínku snad stojí příhoda s nákupem lístku na vlak do Jammu, kdy byla u pokladny šílená tlačenice a všichni ti chlapíci byli o 2 hlavy menší než já, ale klidně do mě vrážej a cpou se přede mě, až už toho mám dost a jednoho zvlášť voprsklýho prcka vodstrčím 2 m daleko. Ten se nasraně votočí, ale když vidí, že to myslím fakt vážně, tak vycouvá a ještě dostane pojeb od pokladního.
Nebo druhá stóry už přímo z Jammu, kdy jsem se stal na pár minut armádním vekslákem po tom, co si mě v městě plným různejch checkpointů zavolá hlídka s vážným výrazem ve tváří, že tenhle kostel si fakt fotit nemůžu. Po 2 minutách se prolomí ledy a začne zábavná konverzace o všem možným, která vrcholí příchodem velitele a jeho otázkou, jestli bych mu neprodal 1 americkej dolar, aby ho mohl doma ukázat rodině. Tak veliteli indickýho checkpointu v Jammu šmelím 1 USD za 45 rupek a všichni jsme spokojený, dokud celou sešlost nerozežene džíp s dvouma ohvězdičkovanejma babama přes obě ramena jak americká vlajka. Holt žensky, zkazej každou zábavu…;-)
Jammu, Srinagar
Za Jammu už konečně začínaj hory a taky cca desetidenní putování po neuvěřitelně krásným koutu Indie. První zastávkou je město na vodě…Srinagar.
Cesta nočním autobusem je úchvatná, protože je zrovna úplněk a při každý čůrací zastávce se nad tou měsícem osvětlenou nádherou Kashmírskýho údolí můžu rozplynout blahem. Přesně tohle jsem potřeboval. A je mi úplně jedno, že od začátku nasadila rozvrzaná herka státních indickejch autobusovejch linek pekelný tempo a řidič předjíždí hlava nehlava, že silnice je jedna nepřehledná zatáčka za druhou a že při některejch manévrech toho týpka u volantu tuhne krev v žilách. Prostě mě uprostřed tý noci v autobuse plným podřimujících Indů přepadnul po dlouhý době pocit štěstí, že můžu podobnou chvíli zažít.
Srinagar je město protkaný kanálama, na kterejch jsou stovky hausbótů k pronajmutí a kromě klasickejch rikšu tu otravujou ještě šikary (rikši na vodě). Bydlení v hausbótu je až moc velká romantika na to, že cestuju sám, tak se zdržím jen 2 dny a pokračuju dál dvoudenní štrekou do Lehu…srdce Ladakhu.
Ladakh
Jestli byla noční cesta do Srinagaru zážitek, tak tohle je naprostá pecka. Projíždíme nádhernejma horama a kaňonama, cesta se z asfaltky mění na úzkou, prašnou kamenitou horskou stezku, která potřebuje spíš pořádnej offroad než rozvrzanej autobus. Pomalu se drápeme 2 dny do kopců cca 20 cm od okrajů šílenejch propastí a srázů, přičemž se vyhýbáme o milimetry protijedoucím pomalovanejm náklaďákům a v autobuse se postupně vytvoří skvělá partička lidí z různejch koutů světa. Přesně jde o 2 Španělky Maku a Irene, Fernanda z Kolumbie, Angličanku Kate, Švýcara Borise a moji maličkost. To ještě netušíme, že spolu budem cestovat příštích 14 neskutečně pohodovejch dní.
Leh je příjemný horský městečko (v létě dozajista přeplněný turistama), který obepíná z jedny strany Karakoram a z druhý Himaláje (aspoň podle budhistickýho mnicha z místní pagody míru-Shanti Stupa). Ve městě je hafo cestovních kanceláří a ještě víc možností podnikat různý výlety, treky a jiný zábavný činnosti všude po okolí.
Nakonec naše mezinárodní grupa strávila v Lehu 5 nádhernejch dní (a 4 studený noci), protože cesta přes 2. nejvyšší průsmyk na světě (cca 5300 m n.m.) do Manali zapadla sněhem a autobusy ani soukromý džípy nejezdily. Po 5 dnech teda opustíme s notnou dávkou štěstí Leh a vyrážíme na dvoudenní cestu do ráje kuřáků všeho možnýho…Manali. Vypadá to, jako když se s náma chce Ladakh rozloučit tím nejlepším co může nabídnout, tak vyhlídková jízda přeplněným Semi Deluxe autobusem brodícím se čas od času horskejma říčkama a téměř celou cestu bez asfaltky uprostřed kamenitejch plání Ladakhu potvrzuje, že cestování jen tak s batohem odněkud někam je nádherná věc…
Doprava
Vlak Amritsar-Jammu (sleeper class u latrín)…105 Rs
Noční autobus Jammu-Srinagar…150 Rs
Dvoudenní autobus do Lehu s přespáním v Kargilu (není v ceně)…620 Rs
Místní doprava (bez rikšáků)…cca 15 Rs/20 km
Dvoudenní autobus do Manali (přes zimu ale jen soukromej džíp příp. lyže)…525 Rs
Střecha nad hlavou
Hausbót ve Srinagaru…150-2500 Rs za noc (já 400 Rs, ale myslím, že mě zhulenej majitel natáhnul, nicméně to bylo fajn)
Kargil (hotel kousek od autobusáku)…150 Rs/pokoj
Nocleh v Lehu…56 Rs/postel/noc
Žvanec apod.
Prostě jako jinde.
Oběd kolem 40-100 Rs
Snídaně cca 30 Rs přímo v guesthousu
Flaška vodky od 200 do 300 Rs
Pivko cca 70-100 Rs (650 ml).
Internet
Srinagar…30 Rs/hodina
Celej Ladakh…2 Rs/minuta