Hedvábná stezka Pohora Svět outdooru Svět běhu Tulení pásy Pádler Festival OBZORY Expediční kamera SNOW FILM FEST Klub cestovatelů Praha a Brno
HedvabnaStezka.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Festival OBZORY Pádler.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

Indie


POSLEDNÍ DISKUSE

Mumbai local: Cestování pověstnými indickými příměstskými vlaky

Mumbai local: Cestování pověstnými indickými příměstskými vlaky

Cestování vlakem má v Indii svou tradici a i zajímavou pověst. Jaká je tedy kultura vlakového cestování mezi samotnými Indy?



Mumbai local

Vlak houká v oblouku před stanicí. Někteří cestující vlají ve dveřích jako kus hadru a mohutný dav na nástupišti se dává do pohybu. Lidé jeden druhého předbíhají a snaží se urvat nejvýhodnější pozici pro nástup. Souprava ještě ani nezastavila a dovnitř i ven se derou první nedočkavci. Však také ví proč. Neuplyne ani dvacet vteřin a vlak se dává znovu do pohybu. Kdo nástup promešká, ten jednoduše nejede.


Obrázek z mumbajských vlaků, který se zase tak často nevidí. Člověk, který má sedačku sám pro sebeObrázek z mumbajských vlaků, který se zase tak často nevidí. Člověk, který má sedačku sám pro sebe

2. třída, v době špičky místo nejtužších bojů o svezení2. třída, v době špičky místo nejtužších bojů o svezení

V době přílivu obklopí mešitu Haji Ali Dargah moře a jednou možností jak se na ostrov dostat suchou nohou je loď.V době přílivu obklopí mešitu Haji Ali Dargah moře a jednou možností jak se na ostrov dostat suchou nohou je loď.

Prohlédněte si další fotografie k článku...


Stojím ve stanici Andheri a přemýšlím, zda se vrhnu do vřavy nebo počkám na další spoj. I první třída přetéká, jako kdyby zde rozdávali čapátí zdarma. Do druhého vlaku naskakuji už o poznání snáz. Však také není ranní nebo odpolední špička.

Ve vlaku se seznamuji s Rádžešem, zaměstnancem jedné velké nadnárodní korporace sídlící v SoBo. Každý všední den absolvuje namáhavou cestu z Borivali na severu až na konečnou v Churchgate, téměř na úplném jihu ostrova a jak říká, má vlastně štěstí. “Většina vlaků v Borivali začíná, takže si aspoň sednu.”

Bez vlaků by si dojíždění vůbec nedokázal představit a musel by se asi přestěhovat. Ostatně i cenovou mapu nemovitostí přímo ovlivňují příměstské vlaky. Ve čtvrtích, ve kterých zastavují fast trains nebo končí zkrácené spoje, vyletěly ceny bytů strmě nahoru a patří k nejoblíbenějším. Žádný jiný dopravní prostředek prý vlaky netrumfne cenou, intervalem ani případným zpožděním. Což dokládá i fakt, že po devastujících bombových útocích v roce 2006 se celá železnice vrátila do plného provozu již za dva dny. Teroristé tehdy zaútočili na sedmi stanicích West Line trhavinami v tlakových hrncích.

Pochopit odjezdovou tabuli není na první pohled nijak snadné. První číslice označuje třídy, poté následuje písmeno symbolizující cílovou stanici. C jako Christchurch, Bo jako Borivali nebo V jako Virar. Hned vedle je uvedený čas odjezdu. Písmena S nebo F Pochopit odjezdovou tabuli není na první pohled nijak snadné. První číslice označuje třídy, poté následuje písmeno symbolizující cílovou stanici. C jako Christchurch, Bo jako Borivali nebo V jako Virar. Hned vedle je uvedený čas odjezdu. Písmena S nebo F

Kultura skupinového cestování

Příměstské vlaky byly odjakživa místem sociálních interakcí Mumbajanů a dodnes přežívá úžasná kultura skupinového cestování. Do rozhovorů se zapojují lidé, kteří se vzájemně neznají a dokonce i noví cestující mají vždy co říci i k situacím, které se staly ještě před jejich nástupem. Vzájemně si nabízí jídlo od manželek nebo alespoň nechají hrábnout do svého pytlíku s oříšky.

Autor Petr Vondrlík procestoval také Vietnam. Pokud vás zajímá, jak ochutnat místní tradiční pivo Bia hoi a vychutnat si ho jako opravdoví Vietnamci, přečtěte si článek o této pěnivé legendě.

Mezi dlouhodobé tradice patří i takzvané pravidlo čtvrtého místa. Jedná se o zvyklost, kdy trojice sedící na lavici uvolní ještě malou část sedačky pro dalšího cestujícího. Neposkytnutí čtvrtého místa je považované za neslušné nebo dokonce hrubé a ostatní cestující v takových situacích mohou zakročit.

Některé chování Indů může být ovšem pro Evropana přinejmenším rozčilující. Obliba naskočit do vozu a zastavit se mezi dveřmi je vyhlášená. Rádžeš jen krčí rameny a potvrzuje, že kdo se neumí probít dopředu, většinou nejede. “Musíš se tam prostě protlačit.” Tlačení je důležité nejen při nástupu, ale i během vystupování. “Když pojedeš ve špičce, radši se snaž probít ke dveřím už o stanici napřed.”

Železniční síť Mumbaje je dlouhá 465 km. Denně po ní projede přes 2300 vlaků. Ruch na kolejích utichá v noci vždy jen na pouhých 90 minut, poté se vlaky zase rozjedou.Železniční síť Mumbaje je dlouhá 465 km. Denně po ní projede přes 2300 vlaků. Ruch na kolejích utichá v noci vždy jen na pouhých 90 minut, poté se vlaky zase rozjedou.

Měl pravdu. Několikrát jsem se dostal do pořádné tlačenice, kdy mě převálcoval zuřivý dav nastupujících Indů. Ale strkání a tlačení zde není považované za něco hrubiánského. Patří to prostě ke koloritu místního cestování. Všichni mají stejný cíl i touhu jak jej dosáhnout, bez ohledu na ostatní.

Indická prvenství

Mumbajská železnice drží několik prvenství. Byla první na celém asijském kontinentu a současně je s více než 8 miliony přepravených cestujících denně, nejrušnějším dopravním systémem na světe. Příměstské vlaky tvoří tři linky - Harbour Line, Western Line a nejvytíženější Central Line.

Dveře se zásadně nezavírají. Fungují jako příjemná klimatizace a do otevřených dveří je možné naskočit už za jízdy.

Dveře se zásadně nezavírají. Fungují jako příjemná klimatizace a do otevřených dveří je možné naskočit už za jízdy.

Každý vlak je rozdělený na několik sekcí. Největší část zabírá druhá třída. Zde probíhají nejtužší souboje nejen o místa k sezení, ale i samotnou možnost svézt se. Pro každého, kdo chce mít o pár procent větší jistotu, že odjede napoprvé, je tu první třída. Ještě o něco lepší výchozí pozici mají ženy, pro které jsou připravené vlastní oddíly a mumbajské železnice nezapomněly ani na těhotné s postiženými.

Petr Vondrlík cestuje pořád. Ve skutečnosti, prstem na mapě nebo alespoň v myšlenkách, kdy si rozmýšlí další cesty. Na svých výpravách rád využívá vlaky. Vyzkoušel si nekonečné kodrcání albánským venkovem skrčený u stěny chránějíce se před létajícími kameny, i klouzání po magnetickém polštáři rychlostí přes 400 km/h. Vyznává cestování s batohem, čas od času se povaluje po "gaučích" různě po světe (přes couchsurfing) a své cesty rád dokumentuje prostřednictvím fotografií.

12.06.2017, Petr Vondrlík


Diskuse


Lumír
Lumír

Jo je to fakt něco nevídáného ty tlačenice a bohužel se člověk do nich dostane aníž by chtěl. Nam se stalo ,že jsme dojižděli na Viktorku prázným vlakem který tam končil.Nenapadlo nás ,že pojede za chvílí zpět a že na peronu může čekat taková spousta lidí,která nám nedá šanci vystoupit. Naštěstí jsem to odnesl jenom pohmožděnou rukou a manželka pořádným šokem.

13. 06. 2017, 13:45:18

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze

CESTOVATELSKÝ TWEET

Múdry cestovateľ nikdy neopovrhuje svojou vlastnou krajinou.

NAJDI SI ČLÁNKY V OKOLÍ