Spojené státy mají v Antarktidě 4 stanice, z nichž dvě jsou ale výjimečné. Hlavní americká stanice Mc Murdo na Rossově ostrově je největší výzkumnou stanicí na kontinentě. Byla postavena v roce 1962. V létě zde přebývá až 800 osob, stanice je vybavena vlastní kaplí, malou nemocnicí, knihovnou, velkou jídelnou. Zásobování teplem, světlem, elektřinou a odsolování mořské vody na pitnou zajišťují 4 malé reaktory o výkonu 1500 kilowatt. Zásobování a výměnu personálu zabezpečují obří nákladní letouny C141 nebo Herkules s lyžnicemi přistávající na dráze u Mc Murda na Rossově bariéře. Druhá americká stanice s názvem Amundsen-Scott South Pole (nyní zkráceně South Pole) se nachází přímo na jižním pólu, zajímavostí je obří stříbrná aluminiová střecha postavená v letech 1971-1972, která zakrývá a chrání několik malých budov nacházejících se uvnitř.

Ruský institut Arktidy a Antarktidy udržuje 11 stanic, z nichž je v současné době (květen 2006) 5 neaktivních. Výzkumná stanice Vstok leží nejblíže jižnímu pólu (78°27' S 106°52' E).

Japonci přišli do Antarktidy v roce 1965, kdy postavili stanici Soywa, několik let poté stanici Mizuho. Ze stanice Soywa uskutečnili v letech 1698-1969 úspěšnou, ale velmi obtížnou expedici až na jižní pól a zpět, což představovalo 5200 km málo známým terénem s výškami až 3 700m.

Francouzi ustanovují polární institut až v roce 1992, který rozšiřuje pravomoci dosavadních dvou: instituce Francouzských polárních expedic a institutu Francouzských jihopolárních zemí a Antarktidy za účelem řízení vědeckých výzkumů v Antarktidě. K tomu jim slouží polární plavidlo Astrolabe a základna Dumont d´Urville.

Výzkumné stanice v posledních letech v Antarktidě založily i další státy jako je Čína, Korea, Brazílie, Ecuador, Španělsko, Peru, Itálie, Česká republika a další.