Je 8.unora 2006, kratce po 17. hodine. Na prazskem letisti jsme se jen letmo pozdravili s Marketou a sli se odbavit. Nase cesta muze zacit...

Hned na zacatek jsme si pripravili male zpestreni, kdyz jsme byli nuceni letet kazdy jinym letem - zatimco ja s Jaruskou letime pres Londyn a Sao Paulo s British Airways, Marketa se rozhodla vyuzit sluzeb spolecnosti Alitalia a leti pres Rim (protoze let BA byl jiz plne obsazen). Let probehl celkem bez problemu, na mezinarodnim letisti Ezeiza v Buenos Aires jsme si jeste vystali nezbytnou, zhruba pulhodinovou frontu u imigracnich uredniku (chteli vyplnit i kolonku MISTO POBYTU, marne jsem jim vysvetloval, ze nevim, nebot se budeme po zemi pohybovat a bydlet ruzne, tak jsem tedy vyplnil MISTO POBYTU - IDONTKNOW, na tvari urednice se objevil usmev a cesta do zeme byla volna). V hlavnim meste jsme se zdrzeli jen kratce, opet nam pomohl kamarad Juan, ktery zjistil informace o jizdenkach do mesta Junin de los Andes, spolecne jsme jeste zasli na nas oblibeny syr Provoleta (smazeny tvrdy, pravdepodobne kozi, syr) a bajecnou zmrzlinu Banana Split a vyrazili do prvni destinace - do oblasti jezer.

Na hranici mezi Chile a Argentinou, severne od mesta San Carlos de Bariloche se v Andach nachazi rozsahla oblast s mnoha vetsimi ci mensimi jezery. Je zde hned nekolik narodnich parku, my navstivili na argentinske strane 2 z nich - Parque Nacional Lanin a Parque Nacional Nahuel Huapi.

Oblast necelych 1800km2 lezici v severni casti oblasti jezer je popularni spise u domorodcu nez u cizincu. Prevazuji zde zalesnene kopce, mensi jezera a ve vychodni casti je pomerne hodne prilezitosti pro cykloturisty. Jeho nejvetsim lakadlem a ustredni dominantou je 3776 metru vysoky vulkan Lanin. My jsme se vydali na trek od starych a momentalne nepouzivanych lazni Termas de Lahuen (jde ale spis jen o prameny nez o lazne v pravem slova smyslu) k male usedlosti La Union na brezich jezera Paimun (ktera je posledni u tohoto jezera). Puvodne melo jit o celkem snadny trek, ale svou roli sehralo hned nekolik faktoru. V Argentine je prave leto, takze je sice krasne pocasi, ale rovnez zde panuji i neskutecna vedra, a s 20kg nakladu na zadech se v takovych podminkach nejde zrovna nejlepe. Tento trek nepatri mezi nejpopularnejsi, a tomu odpovida i uroven znaceni a kvalita cest. Vetsinou jsme se brodili hustym porostem plnym bodlaku a predevsim prvni polovina treku byla temer neznacena (za cely den jsme narazili na jedinou znacku). Uz druhy den doslo k prvnim ztratam na vybaveni, kdyz se Jarusce prave pri prodirani se houstinami odepl z krosny 1 sandal. Zjistili jsme to az vecer, ale k inkriminovanemu okamziku doslo nastesi nedlouho predtim, nez jsme se utaborili, a tak jej Jaruska druhy den rano pri patraci akci nasla. Odmenou za nasi namahu byl posledni den treku nadherny pohled na zasnezeny kuzel vulkanu Lanin nedaleko La Unionu. Poslednim - a zdanlive snadnym - ukolem bylo dopravit se zpet do Junin de los Andes, ale o cestovani v Argentine nekdy pozdeji...

Nejvetsi, nejstarsi a jeden z nejpopularnejsich parku v cele oblasti lezi jen 20 km od mesta San Carlos de Bariloche. Uz samotna cesta z Junin de los Andes (z PN Lanin) do Bariloche pro nas byla velkym zazitkem. Cesta vede pustou a vyprahlou krajinou, lemovana vsak nekolika nadhernymi a neskutecne modrymi lagunami. V Nahuel Huapi jsme chteli puvodne stravit 5 dni. Treti den vsak doslo ke zmenam v planu, kdyz jsme dali na doporuceni mistnich a nevydali se do nebezpecnych mist, kam je potreba macek, cepinu, lan a nejlepe i znaleho pruvodce. Ani tak jsme se ale nenudili a nakonec absolvovali popularni trek Circuito Chico, ktery jsme si obohatili o kratky vylet k nadherne ledovcove Lagune de los Tempanos. Kazdy den na nas cekalo prekonani nekolika set vyskovych metru nahoru a nasledne dolu a to vzdy v podobe prikrych svahu (druhy den jsme sestupovali 300 vyskovych metru jen asi na kilometrovem useku) plnych kameni a prachu. Prestoze PN Nahuel Huapi sousedi na severu s PN Lanin, je charakter krajiny v obou parcich velmi rozdilny. Zatimco v PN Lanin prevladaly spise jen zalesnene kopce, v Nahuel Huapi na nas cekaly jiz klasicke horske scenerie.